Mrazuvzdorné granátové jablko – pěstování ze semínka venku i v květináči

Zajímavé ovoce, které vás osvěží během dlouhých letních dnů a v zimě vám doplní vitamíny pro zlepšení vaší imunity. Někteří ho milují, někteří ho nikdy neochutnali a jiní ho zase berou jako originální ovoce na ozvláštnění jejich jídelníčku. Ať už máte ke granátovému jablku jakýkoliv vztah, tak byste si ho jednou za čas měli dát, hlavně kvůli jeho skvělým účinkům na naše zdraví.

Granátové jablko je plodem granátovníku punského (Punica granatum). I když je to exotické ovoce, tak ho už můžete velmi snadno sehnat i v našich klasických supermarketech. V dnešním článku vám povíme všechno o granátových jablkách, jejich účincích na zdraví, jak je čistit bez toho, aby to ve vaší kuchyni vypadalo jako po vraždě. No a primárně se budeme v tomto článku věnovat i pěstování granátového jablka. Je to nejzdravější možnost, a když si toto ovoce sami vypěstujete, tak vám bude chutnat o něcoi víc.

Základní informace o granátovém jablku

Granátové jablko je specifické hlavně svou výraznou rubínovou barvou. Hlavní částí, která nás u tohoto ovoce zajímá, jsou jeho semínka schovaná pod hrubou kůrou. Tato semínka jsou obalená ve sladko-kyselé dužině. Odborně se tato semínka nazývají arily. Svůj název získalo toto ovoce na jedné straně díky tvaru, protože zvenku připomíná klasické jablko, ale zároveň pochází jeho název z latinského slova, které v překladu znamená „zrnité“.

Poznáme a pěstujeme ho už 5 000 let. V Řecku je granátové jablko hlavně symbolem plodnosti, lásky, štěstí a tradicí bylo házení semínek novomanželům pod nohy při východu z kostela. Přirozeně se vyskytuje hlavně v teplejším podnebí – v oblasti Středomoří, na severu Afriky, ale originální pochází z oblasti dnešního Íránu. Odtud putovalo až do Indie. Ve starověkém Egyptě bylo granátové jablko považované za symbol prosperity a ambicí. Používali ho na léčbu tasemnic a jiných infekčních nemocí.

Protože se stalo velmi oblíbeným, pěstuje se v současnosti ve všech oblastech s teplým podnebím, kde je dostatek slunce. Na severní polokouli je sezóna jeho dozrávání od září do února, na jižní od března do května. Keř granátovníku roste ve svém přirozeném prostředí do výšky 6 až 10 metrů, má pichlavé větve a dokáže růst desítky let. Zajímavostí je, že se granátovník ve Francii dožil až 200 let.

Dá se toto jablko pěstovat i v našich podmínkách?

Pěstování exotického ovoce v našich zeměpisných šířkách už není v současnosti ničím výjimečným. Je to způsobené i tím, že se pomalu zvyšuje roční průměrná teplota na našem území a hlavně na jihu Slovenska jsou už podmínky na pěstování různých druhů ovoce velmi příznivé. Není ničím výjimečným, když u někoho na zahradě najdete fíky, citrony nebo melouny. Už ani není potřebné se o tyto rostliny nějak speciálně starat a u nás dokážou velmi jednoduše vyrůst, takže si je můžete pěstovat i vy doma.

Pravděpodobně byste se do toho pouštět neměli v případě, když bydlíte v severních okresech Slovenska. Tam je i období léta mírné a nebývá tam tolik slunce jako na jihu. Rozhodnutí je na vás, a pokud to chcete aspoň vyzkoušet, tak s chutí do toho a nenechte se ničím odradit. Jednoznačně díky tomu získáte zkušenosti a dozvíte se něco nového. Nejideálnějším způsobem, jak začít s pěstováním granátového jablka doma, je koupit si předpěstovaný keřík, který je už vůči vnějším podmínkám odolnější a není až tak vysoká pravděpodobnost, že by vám uhynul.

Všechno o pěstování granátového jablka

Jsou dva způsoby, kterými můžete s pěstováním začít – budete pěstovat granátové jablko z jadérka, nebo si už koupíte zakořeněný keřík, což jsme uvedli už i výše.

Pěstování ze semínek

Granátovník můžete rozmnožovat pomocí semínek nebo vegetativně. Rozmnožování prostřednictvím semen se doporučuje hlavně u nešlechtěných odrůd, kde máte jistotu, že vám začne plodit už po 3 letech od vysazení. Vegetativní rozmnožování se preferuje u šlechtěných odrůd, kde budou mít nově vzniklé rostliny stejné vlastnosti jako jejich „rodiče“.

Výhodou pěstování ze semínek granátového jablka je, že vůbec není náročné docílit jejich zakořenění. Nepotřebují žádnou specifickou péči a klíčí poměrně rychle. Jako první je potřebné je očistit od dužinaté vrstvy, která se nachází na povrchu, a měli byste je vysadit do předpřipravené půdy, do hloubky přibližně 1,5 centimetru.

Co se týká podmínek, při kterých mají semínka klíčit, tak důležitá je správná teplota. Ta by měla být na úrovni klasické pokojové teploty, čili přibližně od 19 do 23 stupňů Celsia. Takto je třeba ji udržovat nejbližších 30–40 dní, protože tolik budou semínka klíčit. Pokud byste uložili semínka na slunce nebo jeh necháte klíčit pod speciálními lampami, tak dobu klíčení dokážete zkrátit až o polovinu. Snažte se tedy dopřát granátovému jablku co nejvíc světla a tepla, protože to jsou ideální podmínky pro jeho zakořenění.

Vegetativní rozmnožování

Při vegetativním rozmnožování začínají všechny odrůdy granátovníků rodit už po 3 letechz. Odřezky, které by měly mít délku přibližně 25 centimetrů, byste měli odebrat z jednoletých dřevnatých výhonků. Jako první je potřebné odstranit všechny listy a vysadit je do rašelinovo-pískového substrátu, které bude umístěný na teplém, ale tmavém místě. Před vysazením je dobré odřezky stimulovat práškovým stimulátorem.

Poslední metodou, kterou můžete rostliny rozmnožovat a získat tak nové, je vzdušné potápění. Velmi jednoduše vám to půjde i s využitím výmladků či odkopů, které jsou už zakořeněné. Máte tak větší jistotu, že se v půdě skutečně uchytí a nestane se, že by vám shnily nebo vyschly. Tyto metody doporučujeme hlavně pro začátečníky v pěstování.

Péče o keřík granátového jablka

Když už vám semínka vypučela a vyrostl z nich stromek, nebo jste si ho už takto koupili, tak začíná proces péče, abyste se dočkali vytoužené úrody. Měli byste brát do úvahy, že granátové jablko pochází ze středomořského klimatu, takže je zvyklé na mírné zimy a horká léta. Tyto podmínky byste mu měli vytvořit i během růstu. Nejnižší teplota, kterou dokáže snést, je přibližně do -15 stupňů Celsia. Pod umělým zateplením dokonce přežije i při -20 stupních Celsia. Ideálně byste ho měli přesadit do skleníku, zimní zahrady nebo menší formy můžete pěstovat i v bytě.

Podstatné je, že mu vyhovuje suché a teplé prostředí, dobře snáší i vyšší teploty, ale tehdy je třeba ho víc zalévat. Jinak si na vodu moc nepotrpí a stačí ho zalévat méně, aby nezačal hnít od kořenů. Velmi vlhké prostředí ovlivňuje i vývoj plodů, které mohou na základě toho začít praskat. Ideální je mírně zásaditější, křídová nebo vápenatá půda. Zároveň by měla být lehká a dostatečně propustná, s přiměřenou zásobou humusu.

K péči patří i tvarování keře a jeho řez. Základem výchozího i udržovacího řezu je, aby byly všechny větve dobře oslněné. Je více forem, v nichž můžete granátovník pěstovat – v podobě řídkého keře s prostorovým nebo stěnovým rozložením, stromu s nízkým kmenem, kotlové koruny ze 4 základních větví a v podobě stěnových tvarů. Ořezávat byste měli stromek i tehdy, když se po zimě začnou zvyšovat teploty. Při zkracování větví je důležité vnější očko, aby se koruna otevírala. Odstranit byste měli pro odlehčení i zahusťující a nemocné výhonky, tak strom ochráníte. Při řezu se vyhýbejte plodonosným čípkům, které budou plodit ovoce až 4 roky.

Odrůdy granátového jablka

Každá odrůda granátového jablka se v něčem odlišuje a bylo vyšlechtěných mnoho druhů, aby se pěstovaly co nejlépe nebo aby stromy rodily co nejvíc jablek. Přírodní odrůdy granátovníků mají jen jednoduché květy, ale v současnosti jsou vyšlechtěné i plnokvěté formy a podle toho je dokážete rozeznat. Co se týká pěstování nebo podmínek vykvetení, tak se až tak neliší, ale rozdíl je jedině v délce kvetení.

Rostliny s jednoduchými květy rodí u nás jednou do roka, ale v jejich přirozených oblastech výskytu s nejlepšími podmínkami dokážou rodit i několikrát do roka. Plnokvěté rostliny rodí od jara, kdy máte na stromě první plody, až do podzimu. I proto vám víc doporučujeme hlavně ty vyšlechtěné druhy. Vyšlechtěné byly i speciální keře bez trnů, které slouží primárně pro dekorativní účely. Nejrozšířenějšími odrůdami granátovníků jsou Flore pleno, Albo plena nebo Legrellei.

Nutriční hodnoty a vitamíny granátového jablka

Údaje ohledně jednoho středně velkého granátového jablka jsou tyto – má 128 kilokalorií, z toho obsahuje 2 gramy tuků, 29 gramů sacharidů a 3 gramy bílkovin. Navíc se skládá ze 6 gramů vlákniny a 5 miligramů sodíku. Množství kalorií primárně tvoří sacharidy. Od sacharidů je třeba odlišovat cukry, kterých je v granátovém jablku 21 gramů. Je zajímavé, že šťáva z granátového jablka má jiné nutriční hodnoty. 100 ml šťávy obsahuje 134 kilokalorií, 33 gramů sacharidů, z toho 31 gramů cukru a je bez vlákniny.

Semínka z granátového jablka obsahují množství tělu prospěšných látek. V první řadě obsahují množství vody, takže i díky tomu zůstane vaše tělo hydratované, a pokud neradi pijete velký objem čisté vody, tak svůj pitný režim můžete zlepšit i takto. Dále se tam nachází vzpomínaný sodík, draslík a hořčík. Typická je i jeho kyselá chuť, takže je jasné, že obsahuje i vitamín C a některé vitamíny skupiny B. Důležitými složkami granátového jablka jsou i polyfenoly, což jsou antioxidanty důležité pro zbavování našeho těla odpadových a škodlivých látek. Také se podílejí na funkčnosti trávení a udržují cévy pro ideální krevní tlak.

Důvody, proč byste měli jíst granátové jablko pravidelně

Je více důvodů, proč byste měli toto ovoce zařadit do svého jídelníčku. A už jste to pochopili pravděpodobně i podle toho, jaké všechny prospěšné látky se v jeho semínkách nacházejí. Určitě byste si měli přečíst i o tom, co všechno dokáže pro naše tělo udělat a jaké jsou jeho komplexní účinky.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 18.05.2022
Posledná aktualizácia: