Angrešt: pěstování, jak a kdy sázet, jak a kdy stříhat, nemoci, rozmnožování

Angrešt obyčejný (známý také pod názvem srstka angrešt) je velmi oblíbeným plodem nejednoho zahrádkáře. Podle odrůdy se vyskytuje v zelené, červené nebo žluté barvě. První zmínky o pěstování angreštů a srstek pocházejí už z druhé poloviny 16. století.

Mezi nejčastější odrůdy angreštu patří angrešt bílý, který pochází z Anglie. Má bílozelenou až žlutobílou slupku a dozrává v červenci. Je vhodný do zahrádek a není náročný na pěstování. Jinou odrůdou je typ “Trimphant”, který dozrává také v červenci. Má zlatožlutou slupku a elipsovitý tvar. Další typ pochází ze Skotska a je velmi odolný vůči škůdcům. Slupku má tmavočervenou a odrůda se nazývá “Industria”. K neposledním typům patří odrůda vyšlechtěná v Čechách a nazývá se “Česká koruna”. Má pevnou zelenožlutou slupku. 

Jak pěstovat angrešty?

Angrešty obsahují mnoho vitamínů a minerálních látek. V obchodech je najdete jen zřídka, proto se staly oblíbenou plodinou k pěstování. Péče o ně není náročná a dožívají se 10–20 let. Předtím než koupíte keřík, je potřebné zvážit, jakou máte půdu. Angrešty nemají rády suchou půdu, avšak ani těžkou a vlhkou půdu. Potřebují spoustu přírodních živin a v případě potřeby i doplňkovou závlahu. Nejvíce jim vyhovují otevřené plochy s mírným průvanem a polostínem, v temných koutech a v okrajových částech zahrad, ale ani pod ovocnými stromy se jim moc dařit nebude.

Nejlepší volbou je dobře propustná, neutrální až mírně kyselá půda. Angreštům se bude nejlépe dařit ve středně vysokých polohách ve středně těžké hlinité půdě s dostatkem humusu. Keřík poměrně dobře snáší i suché oblasti, avšak jeho úrodnost se zhoršuje. Pokud pěstujete angrešt v půdě zadržující vlhkost, není dodatečné zalévání nutné, avšak v případě horkého a zejména suchého počasí vyžadují zejména mladé keře pravidelné zalévání. Stejně tak angrešty pěstované v nádobách.

Angrešt můžete v případě zájmu pěstovat i v květináči. Šířka a hloubka by měla být minimálně 45 cm. Vhodný je standardní kompost v kombinaci s jílovitou zeminou, nejlépe v poměru 1:1. Je třeba dohlížet na pravidelné zalévání a rostlinu hnojit organickým hnojivem (vhodné je např. rajčatové hnojivo). Zvolíte-li navrch mulč, postará se o udržení správného množství vlhkosti.

Jak a kdy sázet angrešt

Angrešt – ať už angrešt stromkový, nebo keř – vysazujte v podzimních měsících, ideálně během mírného podzimu, aby mohla rostlina dostatečně rozvinout svou kořenovou soustavu. Samozřejmě možná je výsadba i na jaře, týká se to zejména volnokorenních rostlin. Do květináčů můžete angrešt sázet během celé sezóny. V zahradě se doporučuje vysazovat od sebe rostliny na vzdálenost cca 1,5 metru, v případě stromečkových odrůd (angreštu na kmínku) se vzdálenost zkracuje na 1 metr. Kořeny keřů v předpřipravené jámě rozprostřete (cca 60 x 60 cm), zasypte je hlínou (případně do zeminy zamíchejte kompost či hnůj), mírně přitlačte a postup opakujte, dokud nebude zemina v dostatečné výšce. Vrstvením hlíny zabráníte tvorbě louží. Důležité je, aby byla předchozí úroveň půdy v jedné rovině s novou úrovní půdy, tedy v překladu, angrešt musí být do jámy umístěn tak, aby podzemní a nadzemní část byly ve stejné poloze jako před sázením. Kdyby se poměr změnil, hrozilo by vyrůstání odnoží. Na závěr rostlinu zalijte a posypte mulčem. Ke stromku přidejte kolík (měl by být vyšší než rostlina), ke kterému angrešt přivažte v místě nad rozvětráním. Pokud vysazujete více stromků, tak můžete použít i jinou podpůrnou konstrukci, jako například u révy. Angrešty se dobře snášejí s rybízem, proto se často sázejí hned vedle nich.

Tyto ovocné keře jsou velmi odolné a dokáží se ubránit i mrazu. Pokud se na rostlině už vytvoří květiny a dojde k mrznutí, nemělo by to úrodu ovlivnit.

Jak a kdy stříhat angrešt

V prvním jaře se keře zvyknou hluboce zastřihnout. Při střihu je třeba myslet na to, zda jde o keř nebo stromkový angrešt. Postup se totiž poněkud liší.

Prořezávání angreštu je třeba po ustálení keřů, aby byly větve rovnoměrně rozmístěny, propouštěly dostatek světla a docházelo k cirkulaci vzduchu. Pro prořezávání je nejvhodnějším časem střed zimy, nejvhodnější je suchý den bez rizika srážek. K prořezávání můžete přistoupit po cca 4 letech od výsadby, protože starší větve už nejsou tak produktivní.

Jako první ořízněte staré dřevo. Na první pohled spatříte, které větve jsou starší (jsou tlustší, mají méně pupenů, často jsou drsnější), ty vystřihněte. Ostatní větve zkraťte tak, abyste udrželi tvar keře.

Ve druhém kroku ořízněte větve v blízkosti země a křižující se větve. Důvodem je předcházení plísňovým onemocněním a zabránění skákání škůdců z půdy na rostlinu. Překřížené větve také poskytují místo pro vstup škůdců, navíc si navzájem opotřebovávají povrch, čímž se snižuje úrodnost.

Jako poslední ostříhejte větve uprostřed keře, abyste zabezpečili lepší cirkulaci vzduchu a předcházeli vzniku plísňových onemocnění

Návod na jarní střih angreštů si můžete prohlédnout například tady:

Potřebují angrešty hnojivo?

Jelikož správným hnojením ovlivňujete růst, plodnost i životnost rostliny, odpověď je jednoznačná – hnojení angreštu nepodceňujte. Doporučujeme používat organické, vyvážené hnojivo vždy v předjaří (na konci zimy) a před kvetením. Správně vybrané hnojivo zabraňuje opadávání květin a příznivě ovlivňuje vývoj plodů po opylení.

Angrešt potřebují pravidelný zdroj draslíku a malé množství dusíku. Vhodnou volbou je i vyzrálý kompost či hnůj, avšak ten je třeba do půdy zapracovat jen každý 3.–4. rok.

Rozmnožování a přesazování angreštu

Rozmnožování je možné několika způsoby. Nejznámějším a nejčastěji využívaným způsobem je štěpení angreštu za zelena. Ke štěpení si potřebujete vytvořit podnož. Štěpení se provádí podle toho, jak vysoké stromky chcete v zahradě. Štěpte od cca 40 do 120 cm. Štěpení probíhá v srpnu. Jako podnož můžeme použít například rybíz, který často vyrůstá ze stromkových anreštů. Naštěpený roub už nevypučí, ale sroste s podnoží a v příštím roce vyroste.  

Postup je následující:

Dalším způsobem je rozmnožování dřevnatými řízky, které se zakořeňují. Odřezky odeberte koncem zimy nebo brzy na jaře, měly by mít alespoň 15 až 20 cm a pocházet z růstu z předchozích let. Skladujte je v rašelině, případně v písku v chladničce nebo na jiném chladném místě až do začátku jara. Řízky se lépe zakoření, pokud dříve jejich špičky ponoříte do kořenového hormonu.

K ostatním způsobům rozmnožování angreštu patří kopcování nebo potápění. Nízko visící výhon s minimálně 3 pupeny ohněte na zem a udržte jej na místě pomocí zahradní svorky, případně použijte kámen. Stonek zakryjte zeminou. Přibližně po roce se zakoření a může dojít k oddělení od mateřské rostliny. Tento postup aplikujte přibližně v polovici léta, když rostlina kvete.

Angrešty se velmi často neprosazují, protože mají hluboké kořeny a není náročné vypěstovat novou rostlinu. Pokud se však pro přesazování rozhodnete, je dobré použít vhodný substrát.

Nemoci a škůdce na angreštu

U angreštu, přestože jde o odolné rostliny vyznačující se dobrým zdravím, se můžete setkat s několika problémy – padlí, pilatkou angreštovou a píďalkou angreštovou. Proti prvnímu můžete bojovat ještě před vysazením, dostupné jsou totiž angrešty odolné vůči padlí. Pokud však již máte angrešt zasazený a padlí jej napadne, poznáte ji podle typických znaků – na listech zanechává bílý povlak připomínající plíseň a plody jsou malé, bez chuti a často se na nich vyskytují i výrazné hnědé skvrny.

Proti padlí se dá bránit postřikem, který uskutečňujte v předjaří. Nejlepším postřikem na trhu je Arbolor, Nitrosan a Oleokamet, oblíbený je také Kuprikol. Tyto postřiky se doporučuje provádět i bez napadení, neboť zároveň slouží jako ochrana před virovými onemocněními, larvami, různými červy a cikádami. Angrešty a jejich nemoci však padlí nekončí. Celý keř napadnout a snít dokáže housenka píďalky angreštové. Je bílo-černá se žlutými konci, dlouhá asi 15 mm. Keře se postřikují proti píďalkám nejčastěji Metationem E 50.

Pilatka má zelené tělo s černými skvrnami a černou hlavu. Její larvy přezimovávají v horní půdě, na jaře se probudí a jsou dlouhé cca 1 cm. Po spárování samice nakladou podél žil listů vajíčka (1 mm na šířku i délku). Vajíčka kladou koncem jara, proto v tomto období rostliny pravidelně kontroluje a pokud vajíčka objevíte, jen je rozmačkejte prsty. Housenky se vylíhnou po několika týdnech a rychle likvidují veškerou zeleň, ke které se dostanou. I v této fázi je můžete posbírat a zlikvidovat.

Kdy sbírat, jak uskladnit a zpracovat angrešt?

Z angreštu se můžete těšit už začátkem července, a to ve druhé sezóně po výsadbě. Jedná se o oblíbené bobule mnoha ptáků, proto byste rostliny a hlavně dozrávající ovoce měli chránit jemnou síťovinou. Chcete-li plnou chuť ovoce, musíte jej nechat dozrát na keři. Takové plody jsou vhodné ke konzumaci i do dezertů. Na vaření doporučujeme sklízet mírně dozrálé plody. Použít je můžete pro přípravu kompotů, džemů, ale i pro naložení do octa.
Jelikož sklizeň jednoho keře potrvá 5-6 týdnů, abyste se angreštu nepřejedli, můžete je uskladnit v ledničce nebo v mrazničce. Plody vydrží v chladničce 2 až 3 týdny, v mrazničce i několik měsíců. Ptáte se, jak zmrazit angrešt? Postup je jednoduchý. Plody je třeba umýt ve studené vodě, odstepkovat je a odstranit z nich okvětí. Vhodné jsou menší zralé plody. Rozdělte je do obalů a hned zamrazte.

Nejčastější otázky – FAQ

Vzhlédnite také naše inspirace

Betonové květináče - hodí se do bytu i do zahrady

Betonové květináče se skvěle hodí nejen do vaší zahrady, ale i do bytu. Můžete do nich zasadit různé sukulenty, ale například i jehličnany.

Zelená kuchyně - oživte svou kuchyni barvami přírody

Toužíte s příchodem jara osvěžit vaši kuchyni? Naberte odvahu a dodejte její originalitu jedinečnými odstíny zelené. Vneste do svého bytu kousek přírody a harmonie pomocí mátových,...

Skříňky pod TV - praktické a poutavé zároveň

Máte už vybrán stolek pod TV? Není to tak jednoduché jak jste si na začátku mysleli? Možná vám pomohou se rozhodnout naše tipy. Nechte se inspirovat naší galerií.

V této kategorii najdete i:

Magnolie: druhy (Stellata, Grandiflora či Soulangova), pěstování, sázení, hnojení, stříhání

Chtěli byste, aby bílá, růžová nebo krémová magnolie zdobila vaši zahradu? V našem pěstovatelském speciálu se dočtete, jak magnolii pěstovat.

Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česneku

Vysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?

Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasu

Jak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.