Jiřiny(dálie) – pěstování ze semena v květináči i na zahradě. Hnojení, zaštipování

Pokud jste vášnivými zahrádkáři nebo vás zajímá tematika pěstování a zahrádkářství, tak vám tyto květy určitě nejsou neznámé. Jiřiny jsou typickými květy babího léta a ožívají při vlhkém, ale zároveň už chladnějším počasí. Hrají různými barvami, a když se budete o ně dobře starat, tak vám budou zdobit zahradu poměrně dlouho, dokud je nezastihnou velké mrazy. Zároveň je u jiřin výhodou to, že nepotřebují žádnou extra velkou péči a naše podnebí jim zcela vyhovuje, takže budou do vaší zahrady ideální.

I když je jejich pěstování jednoduché, tak je důležité si nastudovat, co byste měli dělat, aby vám tyto květy vydržely kvést co nejdéle. Jak na přezimování jiřin, hnojení či zalévání? Všechny tyto informace najdete v tomto článku. Dočtete se také o nejznámějších odrůdách tohoto druhu, dělení jiřin a podrobnější informace o nich.

Jejich původ

Dálie nebo jiřiny patří do čeledi astrovitých, což je počtem druhů velmi velká a rozšířená čeleď kvetoucích rostlin. Kromě uvedených jiřin sem patří i sedmikrásky, chryzantémy nebo ostálky. Jiřiny pocházejí z hornatých oblastí Mexika, a hlavně díky tomu jim vyhovují naše podnební podmínky.

Původně byly květy Aztéků a originální název květů v jejich jazyku byl acocotli. Koncem 18. století je potom přinesli do Evropy, konkrétně do Španělska a odtud se rozšířily do celé Evropy. Od začátku 19. století se začalo s jejich šlechtěním a i díky tomu nyní známe tolik různých odrůd. Všechny jiřiny, které pěstujeme v současnosti, jsou vyšlechtěné hybridy.

Výsadba jiřin

Před tím, než jiřiny vysadíte, je důležitých více faktorů. Jiřiny mají rády slunce, proto jim najděte stanoviště na zahradě s celodenním sluncem. Také nemají rády silný vítr a průvan, takže dávejte pozor i na tento faktor. Pokud dáte květy na méně slunečné místo, kde na ně bude foukat, tak se budou snažit chránit tím, že narostou výše, víc se rozrostou, ale budou mít mnohem méně květů.

Co se týká půdy, tak jiřiny nepotřebují ze začátku nějakou speciální půdu nebo speciální hnojení. Ale při pěstovaní už potom vyžadují mnoho zásobních živin, hlavně vápník a hořčík. Proto je nejlepší hnojit dolomitickým vápencem, ale o tom budeme psát později.

Ale zpět k výsadbě. Nejlepším obdobím na vysazení jiřin je koncem dubna nebo v první polovině května. Je to ideální doba, protože začínají kvést koncem léta nebo začátkem podzimu. Jiřiny je potřebné vysazovat podle jejich velikosti, o které vám všechno řeknou v prodejně. Tato informace je důležitá k tomu, abyste věděli, jak daleko od sebe je třeba tyto rostliny zasadit, aby si navzájem nestínily. Když koupíte hlízy, na kterých je vidět, že jsou vysušené, je lepší je před zasazením na 24 hodin namočit, aby se lépe a rychleji uchytily.

Před zasazením udělejte do půdy dostatečně velkou jamku na celou hlízu a je nutné zasypat je tak, aby byly celé zakryté a ze země by měly trčet jen vrchní stonky. Na začátku potřebují větší množství vody, proto je méně často, ale o to vydatněji zalévejte.

Péče o jiřiny

Když výhonky jiřin dosáhnou výšky asi půl metru, je potřebné je přivázat ke kolíkům a odlomit boční výhonky, aby zbytečně neodebíraly živiny. Ideální je nechat jen 3 výhonky. Během jejich nejintenzívnějšího růstu, takže během jara a léta, je potřebné důkladně je zavlažovat, protože jak je už výše uvedené, hlavně na začátku svého růstu potřebují velké množství vody.

Co se týká tématu jiřin a jejich hnojení, tak je potřebné je přihnojovat průmyslovými hnojivy s nízkým obsahem dusíku. Během vegetace půdu několikrát překypřete, aby se jiřinám lépe rostlo, a odstraňujte plevel. Odkvetlé květy odstraňujte, aby se rostlina potom nevysilovala na tvorbu semen. Pokud chcete mít co největší květy jiřin, na těch největších odrůdách povylamujte všechny postranní puky a ponechte jen jeden – hlavní. Tak  se přesunou všechny živiny jen do jednoho květu, který bude svým vzhledem velkolepý.

Množení jiřin pomocí odřezků

Pokud už doma nějaké ty jiřiny máte nebo je mají na zahradě vaši známí, můžete je rozmnožovat i pomocí odřezků a nemusíte si hlízy neustále kupovat. Cena těch nejnovějších, čerstvě vyšlechtěných jiřin může být někdy opravdu vysoká, ale když přijdete na to, jak je namnožit, tak tím opravdu pěkně ušetříte.

Postup množení opravdu není náročný. Hlízy je potřebné dát vyklíčit a potom je nesázet na pozemek, ale nechat je růst na rašelině. Když mladý výhonek dosáhne délky asi 3 centimetry, připravte si malý květináč s lehkým substrátem a práškový stimulátor na zakořenění. Výhonek opatrně odlomte z mateřské hlízy, ale když to nepůjde, tak to můžete i prostě uříznout. Konec tohoto výhonku namočte do stimulátoru a posaďte do květináče.

Tento nově vysazený výhonek potom umístěte na teplé a světlé míesto, ale ne na místo s přímým sluncem. Půdu také udržujte neustále vlhkou. Během období několika týdnů výhonek zakoření a vytvoří si samostatnou hlízu. V dobrých podmínkách může hned i první rok vykvést. Z jedné hlízy můžete tak získat i několik nových, samostatných rostlin. První rok je dobré je nechat naedříve v květináči a ve druhém roce je už můžete vysadit na zahradu.

Vybíráme z katalogu

Jiřiny – přezimování

Jak už víte, tak jiřiny pocházejí z oblasti Mexika. Tam hlízy nemají problém přezimovat i v půdě, ale u nás to je při podobně nízkých teplotách nemožné. Je nutné je před mrazy ochránit. V říjnu, když už květy odkvetou a celé vyschnou, odřežte nadzemní část, vidlemi vyberte hlízu ze země a nechte ji na vzduchu zaschnout, hlavně pokud jste ji při manipulaci poškodili. Tím, že vyschne, tak se lépe zakonzervuje a přes zimu vydrží.

Když už je hlíza dostatečně vyschlá, tak ji i s malým množstvím hlíny vložte do dostatečně velkého plastového nebo látkového pytlíku. Pokud zvolíte plastový pytlík, tak by měl být hrubší a měl by mít v sobě dírky. Díky nim se hlíza nezapaří a neshnije, ale zároveň bude moci dýchat. Pytlíky potom umístěte na celou zimu někde, kde je tma a sucho, ideální je sklep. Na jaře už budete postupovat tak, jak jsme psali v části o sázení jiřin.

Dělení jiřin a oblíbené odrůdy

Jiřiny se nejčastěji rozdělují do tří hlavních skupin, a těmi jsou jiřiny jednoduché, poloplné a plnokvěté. Jednoduše kvetoucí jiřiny mají žlutý terč s krátkými okvětními lístky ve tvaru trubek. Tento typ jiřin může být ve formě trpasličích jiřin, které vyrůstají do výšky 200 až 400 mm. Mohou být nejrůznějších barev, takže si máte z čeho vybírat. Nejvhodnější jsou do bedniček, květináčů nebo truhlíků. Mignonky jsou o něco vyšší, dorůstají do výšky 400 až 600 mm. Kvetou také ve všech barvách, a protože jsou větší, tak jsou vhodnější na záhony. Vypěstovat se dají i ze semena. Poslední z jednoduše kvetoucích jiřin jsou polovysoké a vysoké mignonky, které dorůstají do výšky až 1 m a víc. Jsou vhodné na větší záhony nebo do skalky. Do této skupiny patří například oblíbená odrůda jiřinka zahradní.

Poloplné jiřiny mají okolo žlutého terče i více řad jazykových okvětních lístků. Jiřiny duplex mají kolem středu hustý věnec trubkovitých květů, jsou středně vysoké a vysazují se ve skupinách do záhonů. Okružovité jiřiny mají mezi trubkovými lístky a středem vrstvu lístků odlišné barvy. Rostliny jsou opět středně vysoké a vhodné do skupinové výsadby i jako řezané květy. Poslední z poloplných jiřin jsou veternicové, které mají trubkovité lístky od středu delší a lístky jazykového tvaru jsou v několika řadách. Podobně jako okružovité i tyto jsou vhodné na výsadbu do skupin i jako řezané květy.

Plnokvěté jiřiny mají jen jazykové okvětní lístky. Do této skupiny patří například velmi oblíbená odrůda dhalia deco. Dělí se na kaktusové, polokaktusovité, dekorační, kulovité a pomponovité jiřiny. Kaktusové jiřiny jsou nejoblíbenější jako řezané květy a v zahradách se opravdu vyjímají. Polokaktusovité mají květy široké, jako by taškovitě uspořádané lístky. Protože jsou vyšší, tak jsou vhodné do zahrady, ale i jako řezané květy. Dekorační jiřiny mají květy široké, s více nebo méně stočenými lístky. Směrem do středu jsou lístky kratší a vytvářejí zajímavé tvary. Kulovité i pomponovité jiřiny mají lístky uspořádané do tvaru koule a nejčastěji se používají jako řezané květy samostatně a do kytic.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 17.05.2021
Posledná aktualizácia: