Jak pěstovat kdouloň? Pěstování, využití, rozmnožování, sběr, choroby

Kdouloň je méně známým ovocným stromem, tedy abychom byli přesnější, většina lidí pozná kdouloň, ale jen málokdo vidí smysl v jejím pěstování. Z toho důvodu se u nás moc neosvědčila. Je to škoda, protože v sobě ukrývá mnoho vitamínu C, který vám posílí imunitu hlavně během chřipkového období, minerálů jako draslík, vápník, železo, měď, fosfor a zinek. Obsahuje fruktózu, pektin, díky čemuž se přidává do džemů a marmelád.

Takže sami vidíte, že ve skutečnosti je velmi prospěšná pro celkové posílení organismu. Pokud byste přece jen chtěli pěstovat toto záhadné ovoce, povíme vám jak na to.

Jak dobře znáte kdouloň?

Toto zvláštní ovoce, kterému se daří i na území Slovenska, se ve starověku pokládalo za symbol lásky, plodnosti a štěstí. Kdouloň původně pochází z oblasti Kavkazu. Odtud se šířila do Malé Asie, Persie a nakonec se dostala i k nám. Dnes se kdouloň pěstuje hlavně ve Španělsku, Portugalsku, Francii a v menším množství i v Itálii.

Kdouloň roste jako bujný strom nebo keř, ačkoli v pravém slova smyslu není ani jedno a ani druhé. Je to rostlina, která vytváří keř, ale roste až do výšky 170 cm, takže vzbuzuje dojem stromu. Má bílé až růžové květy, které vypadají přesně jako ty na jabloni, dokonce i kvete ve stejné době jako jabloň, přibližně ve druhé polovině května. Plodem je samotná kdoule, je to malvice, která má nepravidelné tvary. Plod je pokrytý jemnou chlupatou pokrývkou. Postupně se od hnědé zbarvuje až do žluta a postupně zráním nabývají pronikavou vůni. Zralé plody dosahují hmotnosti až 800 g, jsou velké, tvrdší než jablka a mají pronikavou vůni a trpkou chuť.

Druhy/odrůdy

Kdouloň má specifické plody. Připomíná jablko nebo hrušku. Na základě specifického tvaru a konzistence existují odrůdy, které se klasifikují jako jablečné sorty = např. Bereczki, a hruškovité sorty, kam patří Champion, Cydora Robusta, Vranja. Buďte opatrní i při koupi stromků. Nekupujte odrůdy, které se pěstují jen pro krásné kvety. Vděčnými odrůdami, ze kterých můžete připravit lekvar, kompot apod. jsou např. Cooks Jumbo nebo Giant of Zagreb. Kdoule se pokládá za nejedlé ovoce, resp. nejedlé v surovém stavu, existují však odrůdy, které přinášejí chutné ovoce i při přímé konzumaci. Mezi tyto odrůdy patří např. Aromatnaya a Kuganskaya.

Pěstování

Kdouloň má ráda teplé slunné prostředí, dostatek vláhy, ale v zimě musí mít i chlad, aby lépe produkovala ovoce příští sezónu. Její pěstování je poměrně nenáročné, protože na ní obvykle neparazitují škůdci a jen ojediněle se u ní vyskytují nějaká ochoření. Z toho důvodu se pokládá i za strom dlouhověkosti. Přesto kdouloň nepěstuje mnoho lidí. Důvodem je její konzumace. Lidé však netuší, na co všechno mohou kdouloň využít.

Využití

Protože je kdoule na přímou konzumaci tvrdá a její chuť je trpká, nekonzumuje se přímo ze stromu, zato je výborným ovocem na přípravu mnohých zajímavých pokrmů a nápojů. Například v Indii a na Balkáně se z kdoule připravuje známý nápoj Rakije. Slováci si z kdoule dělají kompoty, lektvary, marmelády, pudinky, bonbony, žvýkačky. Dá se z ní připravit výborné víno, mošt, a co je ještě zajímavější, i kdoulový sýr. Po uvaření se používá také jako příloha k jídlům nebo se přidává do koláčů jako aroma. V lidovém léčitelství se z kdoulových semen připravuje léčivý vývar, obklad nebo čaj proti žaludečním problémům, průjmu, při kašli, při bolestech a zánětu kloubů, sliz z kdoule je silným protizánětovým kloktadlem apod.

Stanoviště, půda a hnojení

Kdouloň umístěte na slunné místo, kde slunce nikdy není dost. Má ráda kyprou půdu, která obsahuje živiny a nejlepší je, když je půda neustále vlhká, ale zároveň dobře odvádí vodu. Nemá ráda promočenou půdu. Nejvíc jí vyhovuje porézní a mírně kyselá půda. Nemá ráda vápenatou, těžkou půdu, která se těžko ohřívá a neudržuje teplo. Hnojí se hnojivem s nízkým obsahem dusíku. Pozor hlavně na trávníková hnojiva, která sice podporují krásný růst stromu a mohutnou zelenou korunu listí, ale obsahují mnoho dusíku, což je potom na úkor květů a plodů.

Zálivka

Kdouloně mají rády teplé počasí a také teplou, ale mokrou půdu. Ačkoliv se rychle adaptují na suchou půdu, v případě extrémního sucha je potřebné jejich zavlažování. Vodu však milují a ve skutečnosti hodně snesou, proto mají rády i snadno propustnou půdu. Díky ní se voda dostane do celého kořenového systému. Když ji budete pravidelně zalévat, nic nepokazíte.

Rozmnožování

Kdouloň se rozmnožuje vegetativně, očkováním, tedy štěpením na odnož vlastního druhu. Je možné ji rozmnožovat také odkopem, potápěním nebo zakořeněním odřezků, dokonce i ze semen. Metoda setí nezanechává na kdouloni její mateřské vlastnosti a tento způsob se využívá na získání odnoží. Při rozmnožování ze semene je lepší, když je před zasazením navlhčíte, budou rychleji klíčit. Klíčení trvá kolem 6 týdnů.

Výsadba

Pokud jste se rozhodli pěstovat kdouloň ze semene, měli byste je zasadit koncem zimy nebo začátkem jara. Vysadit je můžete do hrnce nebo přímo do země. Semenům se daří dobře i ve skleníku. Při přesazení kdouloně z hrnce do země by měla být dostatečně velká a hluboká. Vystelte ji kompostem nebo rašelinou, vložte rostlinu a přikryjte půdou.

Kdouloň si můžete koupit i v květináči. Cena se pohybuje v závislosti na velikosti a odrůdě dřeviny od cca 10 do cca 30 eur.

Sběr

Nová rostlina začne plodit svoje první ovoce až po 5 letech. Když pěstujete kdouloň z odřezků, bude to o něco dříve, ale nečekejte plody dříve než po 3 letech. Potom se už každoročně můžete radovat z první úrody. Sběr se uskutečňuje ve druhé polovině října, když dozrají všechny plody. To, zda je ovoce zralé, zjistíte podle zbarvení. Kdoule by měly být jasně žluté, navíc zajímavě voní.

Jak se starat o kdouloň?

O kdouloň se není třeba nijak mimořádně starat. Během růstu byste na ní měli provádět výchovný řez, prostřednictvím kterého bude růst jako okrasný stromek. Řezem by měla vznikat otevřená kotlová koruna, tento řez se dělá také na broskvoni. V dospělosti kdouloň jen preventivně prosvětlujeme a odstraňujeme nemocné, poškozené a mrtvé větve. Prosvětlování a provzdušňování je i dobrou metodou, jak snížit šíření a napadení chorobami. Pro zvýšení produkce ovoce se provádí také mladistvý řez kdouloně. Je to řez, při kterém z vrcholu odstraníte všechy větve a necháte jen 5 hlavních. 

Choroby a škůdci

Kdouloň není rostlina, resp. ovocný strom, který by měl problém s chorobami nebo se škůdci. Samozřejmě, vyskytnout se mohou, tehdy je nutné najít vhodný pesticid na konkrétní škůdce a choroby. Ze škůdců a plísní se nejčastěji vyskytují:

Mšice jabloňová

Jde o hmyz zelené barvy, který má křídla. Představuje nebezpečí hlavně pro jablka, a protože je kdouloň něco mezi hruškou a jablkem, může ohrožovat i ji. Napadení se projevuje hlavně zpomaleným růstem (u mladého stromku), ale také sníženou mrazuvzdorností. Přestože nepoškozuje plody, je přenašečem mnohých virových ochoření, před kterými se nedokáže kdouloň bránit.

Padlí jabloňová

Největším nebezpečím jsou plísně, konkrétně padlí jabloňová, která je postrachem mnohých ovocnářů. Napadá listy a výhonky rostliny. Poznáte ji rychle, na postižených místech vytváří bílý povlak. Pokud jste "vinařem“, určitě víte, že je proti ní náročné bojovat, často už bývá pozdě. Proto se doporučuje, i když strom není postižený, preventivně postřikovat, protože padlí se velmi rychle šíří.

Strupovitost

Jde o houbovité onemocnění, které způsobuje houba Venturia inaequalis. Vyskytuje se převážně ve vlhkém prostředí, které houby a plísně milují. Strupovitost se v podobě tmavých skvrn projevuje nejdříve na spodní straně listů. Ty postupně usychají a odumírají. Na plodech vznikají hnědé skvrny. Přestože strupovitost nijak neovlivňuje chuť plodů ani není škodlivá pro člověka, zhoršuje kvalitu plodů, což se projevuje v jejich krátké trvanlivosti.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 09.06.2021
Posledná aktualizácia: