Mrazuodolný olivovník – pěstování v květináči, hnojivo, rozmnožování, řez, přezimování

Olivovník, nazývaný také strom zdraví, patří k nejstarším stromům; jejich původ se datuje až ke starověkému Řecku. Práve v Řecku, Itálii, Španělsku a dalších jižních dovolenkových destinacích se mnozí poprvé setkávají s tímto stromem. Vzhledem vypadá jako typická středomořská rostlina, přináší nádech exotiky, díky čemuž se stal oblíbenou pěstitelskou volbou i v našich končinách.

Na jihu má sice pro růst plodů lepší podmínky, ale dopěstujete ho bez problémů i na Slovensku.

Oblíbené substráty a hnojiva pro olivovníky

Charakteristika olivovníku

Olivovník pochází původně ze Středomoří, proto je zvyklý na středomořské klima – horká a suchá léta a chladné zimy. Tento strom tak dobře snáší vedra, přímé sluneční záření, sušší půdu, ale považuje se i za mrazuvzdorný. Olivovník se typicky pěstuje venku, volně v půdě, kde může dorůst až do výšky 6 metrů v závislosti na druhu. Mladá rostlina poroste i v květináči a olivovník se dokonce dá pěstovat jako pokojová rostlina nebo vytvarovat jako bonsaj.

Tuto rostlinu si můžete koupit jako rostlinu v květináči, ale můžete si ho vypěstovat i ze semínka. Zajímavost olivovníku tkví v jeho unikátních vlastnostech. Strom se může dožít až 2000 let, přičemž olivy tvoří i několik set let staré rostliny. Jde o robustní strom, který je odolný, dobře snáší výkyvy počasí a dokáže překvapit opravdu štědrou úrodou. Také proto byl kdysi považovaný za symbol hojnosti, plodnosti, ale také míru a síly. Pokud chcete olivovník výhradně na pěstování oliv, vyplatí se vám koupit už minimálně tříletou rostlinu, protože až v tomto období začínají na olivovnících růst olivy.

Olivy jsou pro lidské zdraví skutečně prospěšné – obsahují antioxidanty, zdravé tuky, vitamín E a množství vlákniny. Nejčastěji se setkáváme s černými olivami, ale běžné jsou i odrůdy zelených oliv. Čerstvé plody je možné nasbírat a použít při vaření nebo připravit nakládané a ochucené česnekem, bylinkami, pestem či různými jinými způsoby. Dají se sušit, fermentovat nebo použít na přípravu oleje, který se považuje za jeden z nejzdravějších druhů, který je pro středomořskou kuchyni charakteristický. Slovo olej má původ právě od slova oliva, tedy plodu, z něhož se vyrábí.

Kromě potravinářského průmyslu se plody olivovníku často využívají hlavně v kosmetice. Olej se přidává do krémů, mýdel, šamponů a produktů, jejichž cílem je vyživit pokožku či vlasy a předcházet stárnutí. Tato vyživující vlastnost se využívá i v medicíně na podporu léčby kožních problémů, suché a svrbivé pokožky, ekzémů apod. Využití má i dřevo olivovníku, které se může použít na výrobu nábytku nebo v řezbářských dílnách.

Jak pěstovat olivovník

Olivovníky se samozřejmě nepěstují jen ve Středomoří, běžnou plodinou jsou i v jiných teplejších oblastech po celém světě. Tento strom si můžete vypěstovat i v našich geografických podmínkách, které přinášejí sice chladnější podnebí, ale při troše štěstí se vám může podařit dopěstovat i olivy. Olivovník však nemusíte pěstovat jen kvůli olivám – poslouží i jako okrasný stromek, či dokonce bonsaj. Výhodou je, že jde o odolnou rostlinu, jejíž pěstování zvládne i začátečník. Důležité je zajistit mu vhodné podmínky pro růst, adekvátní závlahu, dostatek slunce a propustnou půdu.

Stanoviště

Při výběru místa pro olivovník se zaměřte hlavně na to, aby měl během dne několik hodin světla. Olivovníky pocházejí ze Středomoří, proto jsou zvyklé na přímé sluneční záření. Na tmavém místě se jim nebude moc dařit. Když vysadíte olivovník na zahradu, ujistěte se, že ho nestíní jiný strom nebo budova. Pro olivovníky v květináči je vhodná terasa, slunný balkon a dostatečně prosvětlené místnosti. Na zahradě mu nepřekáží ani mírně větrné místo, avšak rostlina potřebuje ochranu před silným větrem. Pokud se rozhodujete mezi tím, zda rostlinu vysadit na zahradu nebo do květináče, zvažte svoji lokalitu a druh půdy, který máte na zahradě. Na chladnějším severu Slovenska můžete sázet v květináči, na jihu Slovenska jsou teploty optimálnější, proto můžete sázet bez problémů na zahradě. Pokud máte na zahradě těžkou jílovitou půdu, použijte buď substrát, nebo saďte v květináči.

Pěstování v květináči

Pokud se rozhodnete pro zasazení olivovníku do květináče, nezapomeňte na výběr vhodné nádoby, která by měla být aspoň tak velká jako koruna stromu. Nádoba musí mít na spodní straně díry, aby mohla voda vytéct a kořeny tak nestály ve vlhkém prostředí, kde by mohly uhnít. Pro lepší odtok vody se doporučuje vytvořit v květináči drenážní systém. Dno květináče vysypte štěrkem nebo malými kamínky a přikryjte substrátem. Olivovník nezapomeňte přesadit, když vyroste a koruna se zvětší, nejlépe každých 3–5 let. Při přesazení použijte nový substrát, protože v květináči se živiny rychle vyčerpají, a tuto aktivitu plánujte vždy na jaře.

Vybíráme z katalogu

Půda

Olivovníky si nepotrpí na půdu, ale základem je, aby nestály ve vlhkém prostředí. Substrát proto musí být dobře propustný, přičemž jim vyhovuje mírně zásaditá písčitě-hlinitá půda. Substrát můžete namíchat ze zeminy a písku v poměru 1:1, ale v některých zahradnických potřebách najdete i substrát pro olivovníky, resp. ho můžete nahradit substrátem pro palmy nebo pro středomořské rostliny. I když rostlina snese i sušší půdu, protože je zvyklá na středomořské podnebí, platí to už o starších rostlinách. Olivovníky jsou nenáročné a porostou i v půdě chudší na živiny, avšak čím výživnější půda, tím bohatěji budou kvést a tvořit plody. Když budete pěstovat olivovník v květináči, je vhodné každé 2–3 roky část substrátu vyměnit, doplnit nový substrát.

Zálivka

Pro každou rostlinu je zálivka velmi důležitá. Zatímco jedny nesnesou vlhkou půdu, jiné ji milují. Při zalévání olivovníků platí jediná zásada – nikdy je nenechte ve vlhké a přelití půdě. Pravidelnou zálivku sice potřebují, ale vždy si raději půdu zkontrolujte prstem, zda není ještě vlhká. Pokud je už vyschlá, je čas na zálivku. Půdu však nenechte úplně vyschnout – zatímco olivovníky rostoucí volně v přírodě jsou zakořeněné hluboko v zemi a dokážou tak lépe snášet sucho, olivovníky v květináči mají mnohem menší kořenovou soustavu, proto je pravidelná zálivka základem. Intenzitu zalévání zvyšte v létě, hlavně během veder, kdy slunce pálí a vlhkost z půdy se rychle vypaří. Méně zalévejte zase v zimním období, tehdy se množství zálivky omezuje na minimum.

Hnojivo

Hnojení je pro olivovníky důležité – pomáhá urychlit růst, posílit rostlinu, podpořit kvetení a tvorbu plodů, ale může přispět i k menšímu výskytu škůdců a celkovému zlepšení zdraví rostliny. Hnojivo pro olivy by mělo obsahovat dusík (min. 10 %), fosfor a draslík a nějaké další minerály a stopové prvky. Použít můžete hnojivo na pokojové rostliny, hnojivo pro bonsaje, ale i kompost. Hnojivo se má aplikovat pravidelně tehdy, když olivovník roste, na jaře a během léta. Koncem podzimu a v zimě se už rostlina nehnojí.

Rozmnožování

Olivovník si můžete rozmnožit ze semen nebo z odřezků. Když už olivovník máte nebo znáte někoho, kdo ho vlastní, semínka si můžete nasbírat po odkvetení plodů. Ty zasaďte na jaře v květináči. Semínka zatlačte do půdy, aby byla přikrytá substrátem, a zalejte. Půdu udržujte vlhkou, ne promočenou. Semínka vyklíčí asi za 6–10 týdnů, květináč je potřebné uložit na teplé a slunné místo. Protože klíčení trvá poměrně dlouho, ne každému se chce čekat, a proto se rozhodne pro pěstování z odřezků.

Na rozmnožování z odřezků můžete použít odřezky, které vzniknou při jarním střihu olivovníku. Ty je potřebné namočit do vody, dokud nezakoření. Vodu nezapomínejte vyměňovat, aby odřezky nezačaly hnít. Zakořeněný odřezek zasaďte do květináče, kde bude dál růst. Když trochu zmohutní, můžete ho přesadit i na zahradu. Výhodou pěstování z odřezků je rychlejší růst i to, že se úrody dočkáte o něco dříve. Stromy pěstované ze semen obvykle tvoří olivy mnohem později, někdy až v 10. roce. Pokud jste však netrpěliví, nezapomeňte, že olivový strom si můžete klidně i koupit.

Přezimování

I když olivovníky milují teplé počasí, dokážou si poradit i s chladem. Pokud teploty klesají postupně a nepřekvapí je náhlý příchod mrazů, olivovníky snesou teplotu do -18 °C. Rostliny pěstované v květináči lze na zimu přenést do interiéru a ty, které jsou zasazené přímo na zahradě, lze před mrazem ochránit vhodným zimováním. Kolem olivovníku je možné před zimou navršit půdu, která poskytne rostlině izolaci před chlade. Okolí kmene také přikryjte mulčem, který kořeny lépe ochrání. Navršená půda zároveň pomůže tomu, aby voda stekla dál od kořenů olivovníku. Ty by neměly v zimě stát ve vlhkém prostředí, jinak hrozí tvorba plísně. V zimě by se olivovníky rostoucí na zahradě neměly zalévat a je potřebné přestat i s hnojením. Pokud očekáváte výrazně nízké teploty, je vhodné obalit kmen a korunu stromu jutovinou, netkanou textilií apod.

Pokud máte olivovníky venku v květináčích, je potřebné je přemístit dovnitř přibližně koncem října nebo když teplota začne klesat pod 10 °C. Neumísťujte rostlinu do místností s pokojovou teplotou. Teplota vhodná na přezimování je v rozmezí 10–15 °C. Vyhovující mohou být nevytápěné prostory, garáž, sklep, chladná chodba a podobně. Vyhněte se příliš tmavým a vlhkým prostorům. Umístěte je k oknu, aby se jim během krátkých zimních dnů dostalo co nejvíc světla. Olivovníky v květináčích zalévejte, ale frekvenci i množství vody snižte na minimum.

Choroby a škůdci

Tak jako každou rostlinu i olivovníky mohou čas od času potrápit choroby a škůdci. Důležité je chorobné příznaky rychle rozeznat a zakročit co nejdříve, aby se choroba či škůdce nerozšířili a nenapadli i další rostliny.

Řez olivovníku

Řez olivovníku je důležitý jako podpora růstu i údržba tvaru koruny stromu. Vhodným obdobím na stříhání olivovníku je časné jaro, tehdy se ořezává radikálněji. Ořezat by se měly větve směřující dolů, větve rostoucí z kmene mimo korunu a trčící větve. Koruna se obvykle upravuje do kulatého tvaru, protože díky řezu houstne a vytvoří se pěkná, plná koruna. Po řezu je vhodné růst nových větví podpořit hnojivem. Olivovník se ořezává i koncem června, kdy je už řez mírnější, dělají se menší úpravy. Mírnější řez postačí i rostlinám rostoucím v nádobách, které neporostou do takových rozměrů jako volně rostoucí olivovníky. Olivovník už neořezávejte na podzim, před zimováním, jinak hrozí, že se na jaře nedočkáte nových květů.

Růst oliv

Při pěstování olivovníku je samozřejmou otázkou to, kdy je možné růst plodů očekávat. Pokud jste si opatřili mladý stromek, tak si na vlastní olivy budete muset počkat. Ty začínají růst, když má strom 3–5 roků, přičemž i jejich tvorba závisí na prostředí, v němž olivovník roste, ale i na odrůdě, kterou pěstujete. Pokud rostlina nemá dostatek slunce a tepla, olivy vám pravděpodobně neporostou. Typickým obdobím dozrávání oliv je srpen až listopad, ale v teplých oblastech Středomoří se olivy sbírají až do ledna. Protože v posledních letech je v tomto období i v našich končinách poměrně teplo, olivy vám mohou bez problémů dozrát. Pokud se vám podaří olivy vypěstovat a rozhodnete se je zkonzumovat, nezapomeňte, že surové plody jsou hořké a pro odstranění hořkosti je potřebné zpracování (fermentace).

Druhy olivovníků

Na celém světě je více než 400 druhů a odrůd olivovníků nebo rostlin patřících do čeledi olivovníkových. Rostliny z této čeledi pocházejí původem ze severní Afriky, odkud se postupně rozšířily do celého světa a postupně se vyvinuly různé druhy olivovníků. Jde převážně o stromy a keře, které dobře snášejí teplé a tropické podnebí a lze je najít po celém světě – v jižní Evropě, na Středním východě, v jižní Asii, Africe, Severní Americe či v Austrálii. Všude tam je možné v nějaké formě olivovníky najít. Některé se pěstují jako keře, jiné jako stromy, jedny kvůli plodům, jiné kvůli dřevu nebo jako okrasné rostliny.

Ve Středomoří se setkáváme s olivovníkem evropským (Olea europea), stálozeleným stromem s hustou korunou dorůstajícím do výšky 5–10 m. Má charakteristické kožovité listy, které neopadávají, žlutobílé voňavé květy a olivy jako plody. Právě tento druh olivovníku se nejčastěji pěstuje ve Středomoří, které tvoří více než 90 % celkové světové produkce oliv. Mezi další známé druhy patří africké olivovníky (Olea capensis) pěstované v Subsaharské Africe hlavně kvůli svému dřevu, které je tvrdé a vysoce kvalitní. Jejich plody se mohou konzumovat a kořeny se používají pro medicínské účely, ale olivovníky se nepěstují jen pro tyto účely. Čínské olivovníky (Olea tsoongii) mohou dorůst do výšky až 15 m, jde o stálozelené stromy, jejichž semena se používají na výrobu oleje a v potravinářském průmyslu.

Rozdílné druhy olivovníků lze najít v různých místech na světě. Ve Vietnamu je to např. Olea cordatula, v Indii Olea wightiana, v Tanzánii Olea schliebenii, na Madagaskaru Olea ambrensis a tak dále. V rámci jednotlivých druhů olivovníků jsou však ještě další odrůdy a variace vyšlechtěné pro specifické účely. Také olivovník evropský má několik odrůd:

Olivovník jako bonsaj

Olivovník je možné pěstovat i jako bonsaj, přičemž dnes je už tento bonsaj dostupný ve více zahradnictvích. Jako bonsaj se pěstuje v malých nádobách určených pro bonsaje, které mu neumožní rychlý růst kořenů, přičemž kmen olivovníku se tvaruje a koruna ořezává do požadovaného tvaru. Jde o estetickou pokojovou rostlinu, která vás na jaře potěší, protože květ olivy krásně voní. Nemusíte se obávat o opadávání listů, protože jde o stálozelenou rostlinu. Potřebuje slunné stanoviště, dobře propustnou půdu (můžete použít substrát pro bonsaje), mírnou zálivku, hnojení (hnojivo pro bonsaje nebo pokojové rostliny) a pravidelný řez.

Cena

Ceny olivovníků se odvíjejí od velikosti rostliny. Starší rostliny jsou nejen větší, ale mají i mohutnější kmen, jsou odolnější vůči povětrnostním podmínkám a na rozdíl od mladých rostlin můžete očekávat plody oliv. Mladé rostliny se prodávají za několik stovek korun, nejlevnější koupíte za 350–500 Kč, o něco mohutnější za 1 200 Kč a s přibývajícím rozměrem a věkem se navyšuje i cena, přičemž ta se může vyšplhat na několik tisíc až desítky tisíc korun. Je tedy jen na vás, zda se rozhodnete investovat už do větší a odolnější rostliny, nebo si olivovník vypěstujete z mladého stromku.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 27.03.2023
Posledná aktualizácia: