Jak pěstovat oregano

Oregano patří mezi divoce rostoucí bylinky. Dorůstá do výšky 50–60 cm, tvarem nápadně připomíná malý polokeř. Je rozšířené v oblastech Středozemního moře a mnoho lidí je pozná pod názvem dobromysl nebo dobromysl obecná.

Má silné antibiotické a protizánětové účinky, pomáhá při nespavosti, je silným antioxidantem a obsahuje velké množství vitamínů, proto je více než vítaným pomocníkem v naší kuchyni.

Druhy oregana

Po celém světě se v různých kuchyních objevují rozličné druhy oregana. V našich končinách je nejznámějším druhem dobromysl obecná (Origanum vulgare) z čeledi hluchavkovité, podobně jako například máta. Dobromysl obecná je nenáročná na pěstování, proto se pěstuje v teplejších i chladnějších podnebích, v květináčích v interiéru, ale i volně na zahradě a v bylinkových záhonech. V našich končinách se často setkáváme i s jeho odrůdami, např. s řeckým oreganem (Origanum vulgare, odr. hirtum) s chlupatými tmavozelenými lístky a širokým využitím v středomořské kuchyni, nebo se zlatým oreganem (Origanum vulgare, odr. aureum) se zlatavými lístky, jemnou chutí a výraznou vůní.

Za zmínku stojí i syrské oregano (Origanum syriacum) ze Středního východu se šedozelenými lístky, jehož chuť se liší – kromě oregana pocítíte i štiplavou mátovou příchuť. Zajímavé je okrasné oregano "Kent Beauty", které je odrůdou dobromysli hladké (Origanum laevigatum). Okrasné oregano se pěstuje hlavně v teplejších a sušších podnebích a obdivuhodné je svými okrasnými lístky a pronikavým aroma. Jelikož jeho chuť je velmi jemná, až nevýrazná, na vaření se téměř vůbec nepoužívá. I když setkat se můžete i s mexickým nebo kubánským oreganem, tyto názvy rostlin mají s oreganem společný skutečně jen název – jde totiž o rostlinu, kterou známe pod názvem nádchovník.

Vhodné podmínky na pěstování

Optimální a prospěšné prostředí pro růst oregana představuje sluncem prosvětlená oblast. Patří mezi světlomilné rostliny a vyhovuje mu 18–20 °C, při vyšší teplotě se táhne za slunečními paprsky, což rostlinu značně oslabuje. Zásadně se vyhněte průvanu. Oregano patří mezi trvalky a bezproblémově přezimuje i v našich podmínkách.

Substrát

Oregano můžete pěstovat v zimních měsících uvnitř příbytků např. v květináči na okenním parapetu. Když vyjde sluníčko na oblohu a zima se prolínají do léta určitě ji dejte na balkon či terasu. Odvděčí se vám za to voňavými bylinkami, protože slunění je její oblíbená záležitost. Oregano, tak jako mnohé bylinky, je nenáročná rostlina, která si nepotrpí na velké množství živin v půdě. Stačí mu mírně výživná půda bez přihnojování, a půdy s vysokým obsahem mikronutrientů dokonce mohou mít vliv na chuť byliny. Z hlediska propustnosti je však důležité vyhnout se těžkým půdám, v nichž by rostlina stála ve vodě. Volte proto spíše písčité půdy, které jsou lehké a dobře propustné. Rostlina není náročná ani co se týče kyselosti půdy. Dařit se jí bude jako v kyselé, tak i v zásadité půdě v rozsahu pH od 6 do 8. Jestliže plánujete zasadit oregano v květináči, použít můžete substrát pro bylinkové zahrady nebo si vyrobit vlastní substrát smícháním půdy, písku, perlitu a rašeliny v poměru 1:1:1:1.

Zálivka

Množství vody potřebné pro oregano závisí na druhu oregana i ročním období. Obecně však platí, že méně je více. Oregano třeba zalévat pravidelně, avšak nepotřebuje stát ve vlhké půdě. Bylinku polévejte až tehdy, když substrát vyschne, co si ověřte zapíchnutím prstu do půdy. Pokud jste zasadili mladou rostlinku, zalévejte ji 1–2krát týdně, po zakořenění už méně. Vlhkou půdu nepolévejte a zálivku omezte během vlhkých měsíců, protože jinak hrozí hnití kořínků nebo vznik plísní a houbovitých onemocnění.

Hnojení

Oregano je bylina nenáročná na živiny a pokud roste volně v zahradě, hnojení je skutečně málokdy nutné. Pokud při vysazení na jaře přimícháte do půdy trochu kompostu, s hnojením si nemusíte dělat starosti. Hnojení může být nutné akorát v případě oregana rostoucího v květináčích, kde se v omezeném množství půdy mohou živiny vyčerpat. Nízký obsah živin si můžete ověřit testem půdy, avšak poznáte to i tak, že oregano roste velmi pomalu, je malé, žloutnou mu lístky nebo ztrácejí barvu. Tehdy je možné použít hnojivo s obsahem dusíku, fosforu a draslíku (5 – 10 – 5). To se aplikuje jen na jaře, před zasazením do půdy, resp. při přesazování, a na podzim, kdy se oregano před zimování obstriháva. Používá se pouze poloviční množství doporučené dávky – nadměrné množství hnojiva může pozměnit chuť oregana.

Pěstování ze semínka

Oregano je možné vypěstovat i ze semínka, i když jde o delší proces. Semínka si můžete zakoupit ve specializovaných zahradnických prodejnách nebo posbírat z odkvetlých rostlin. Pokud budete semínka kupovat, skutečně volte raději specializované prodejny než levné semínka, protože na jejich kvalitě záleží. Pokud se rozhodnete semínka posbírat, nechte oregano rozkvést a po odkvětu sledujte, zda se vytvořily semínka. Ty musí zhnědnout a vyschnout. I po sbíráni semínek je třeba nechat je dosušit a následně uskladnit na suchém a tmavém místě. Semínka oregana jsou velmi jemné, proto s nimi zbytečně nadměrně nemanipulujte.

Semínka nevysévejte přímo do zahrady – je vhodnější zasadit je do nádob v interiéru. Připravte si substrát pro bylinkovou zahrádku nebo namíchejte půdu, písek, perlit a rašelinu. Půda musí být dobře propustná, aby semínka nestály ve vodě. Semínka rovnoměrně rozesejte v nádobě, ale nezakrývejte je půdou. Půdu zvlhčte rozprašovačem a udržujte mírně vlhkou, ne promočenou. Nádobu uložte na teplé a světlé místo, což podpoří růst byliny. Ta by měla vyklíčit za 10–15 dní při optimálních podmínkách. Sázení semínek je nejvhodnější na jaře, po 4 týdnech po posledních nočních mrazech. Po vyklíčení pak rostliny lze bez obav přesunout do bylinkového záhonu. Rostlinky sázejte s 30 cm mezerami.

Rozmnožování oregana

Pokud si chcete oregano rozmnožit, nejjednodušším a nejrychlejším způsobem je rozmnožování z řízků. Odřezky stříhejte čistými nůžkami nebo nožem šikmým řezem, přičemž vždy stříhejte nad lístky. Odřezek by měl být přibližně 8–12 cm dlouhý. Postupně odstraňte lístky ze spodní poloviny až dvou třetin odřezku, který bude takto připravený na zapuštění kořínků. Nejčastějším způsobem je zapuštění kořínků ve vodě – odřezek se ponoří do nádoby s vodou po tu část, která je zbavena lístků. Odřezky ve vodě pak uložte k oknu, aby měly dostatek světla a tepla, ale ne na přímé slunce. Když kořínky začnou růst a dosáhnou délku 2–3 cm, odřezek je připraven k zasazení do květináče nebo do zahrady.

Odřezky lze vložit i přímo do půdy, ale v takovém případě vyžadují namočení do růstového hormonu. Odřezky, které se nechají zakořenit v půdě, je třeba pravidelně zalévat, ale nesmí stát promočené v substrátu, jinak hrozí odhnití. Rostlinu můžete přikrýt i odříznutou plastovou lahví, která vytvoří teplejší prostředí. Odřezek se zakoření přibližně za 3 týdny, tehdy potřebuje dostatek světla a tepla. Chcete-li takové oregano přesadit do zahrady, dopřejte mu pár dní navíc v zakoreňovací fázi, protože bude potřebovat pevnější kořenovou soustavu.

Sběr bylinek

Bylinky je vhodné sbírat dvakrát do roka, na jaře, když má rostlina nové výhonky, a na podzim před zazimováním rostlinky. Avšak můžete je sbírat i průběžně, je to jen na způsobu sběru, který si zvolíte.

Na sběr je nejvhodnější vybrat si teplý den, přičemž ráno je nutné počkat, dokud vyschne ranní rosa. Oregano se sbírá ráno právě proto, že v tomto čase je v rostlině nejvyšší koncentrace esenciálních olejů. Sbírejte stonky, které jsou alespoň 12 cm vysoké, přičemž na sběr používejte dezinfikované nůžky. Před sušením bylinek je vhodné opláchnout je pod tekoucí vodou nebo mírně protřepat, aby se zbavili prachu. Stonky bylinek spolu svažte a zavěste do tmavé, suché a dobře větrané místnosti. Po vyschnutí lístky lze stáhnout ze stonku jediným pohybem prstů. Tyto sušené lístečky uložte do tmavé, uzavíratelné nádobky. Sušené oregano nesmí mít přístup k vlhku, vzduchu nebo slunečním paprskům, jinak bude ztrácet chuť, aroma, nebo se znehodnotí.

Oregano lze zakonzervovat i mrazením s olivovým olejem. Postačí vám na to nádoba na tvorbu kostek ledu, do které vložte lístečky oregana téměř po okraj a zalijte olivovým olejem. Nechte zamrazit, následně kostky přeložte do plastového sáčku s uzávěrem a vložte zpět do mrazničky. Takto si zachováte čerstvou vůni oregana a ledovou kostku budete moci kdykoli přidat do polévek, omáček nebo k masu.

Zimování

Oregano, podobně jako několik dalších bylinek, může přezimovat i na zahradě a na jaře vyžene opět nové výhonky. Na to, aby co nejlépe přečkalo zimu, je vhodné jej na podzim upravit. Zatímco začnou noční mrazy, vyplejte bylinkový záhon od plevelů a zbavte se odumřelých částí rostliny, suchých listů a nečistot. Díky tomu se v záhoně nebude zachycovat nadbytečná vláha, která by vedla k plísním. Oregano na podzim třeba i sestříhat, aby mělo menší spotřebu živin v zimě. Stříhejte nejsvrchnější lístky, které můžete vysušit a odložit do vaření. Okolo rostlin následně pokryjte půdu mulčem, čímž vytvoříte ochrannou izolační vrstvu před mrazem.

Pokud máte oregano vysazené v květináčích, můžete ho nechat v exteriéru, ale vhodné je umístit ho pod stříšku, čímž se redukuje množství srážek, které přijme. V zimě je obecně vhodné omezit zalévání na minimum a pokud již oregano polejete, tak když nemrzne. Oregano v květináčích můžete přemístit i dovnitř, ovšem do chladné, nevytápěné místnosti s dobrým větráním. Oregano nezapomeňte ostříhat a zbavit poškozených lístků nebo vysušených květů. Rostliny, které se rozhodnete ponechat venku, je vhodné izolovat od země, tedy položit na vyvýšený povrch, např. na stůl, a ujistit se, že květináč má zespodu díry, aby v něm nestála voda, čímž se předejde jejímu zamrznutí a poškození kořenové soustavy. Během obzvláště mrznoucí zimy lze oregano přikrýt i netkanou fólií.

Choroby a škůdci

Oregano je rostlinou, která se často sází do zahrady na ochranu jiných rostlin před škůdci. Její aroma může škůdce odradit a působit tak jako přírodní repelent. Avšak přesto, že oregano je poměrně odolná rostlina, i ji mohou čas od času napadnout škůdci nebo se mohou vyskytnout houbovité onemocnění.

S čím sázet oregano

Pokud přemýšlíte, kam oregano vysadit, máme dobrou zprávu – oregano se snáší s téměř každou rostlinou. Proto je oblíbenou součástí bylinných záhonů, zeleninových zahrad a dokonce i skalek a alpských zahrad. Oregano svou aroma láká opylující a užitečný hmyz, což využívají i včelaři sázením oregana v blízkosti úlů, odpuzuje škůdce a zvyšuje vlhkost v okolí. Hodí se ke vší zelenině, avšak především k rajčatům, paprikám, brokolici, fazolím, chřestu a zelí. Totéž platí při bylinkách, avšak je vhodné sázet ho zejména k středomořským bylinkám jako bazalka, majoránka, tymián, bobkový list, šalvěj či rozmarýn, které mají podobné nároky na vodu a půdu. Nejsou známy žádné rostliny, kterým by přítomnost oregana v záhoně vysloveně překážela, ledaže by jim oregano v zahradě stínilo a bránilo v růstu.

Příznivé účinky oregana

Zatímco oregano používáme převážně v kuchyni za účelem dochucení jídel a zvýraznění aroma, málokdo ví, že tato bylinka má také mnoho příznivých účinků na lidské zdraví. Oregano je bohaté na antioxidanty, což znamená, že pomáhá buňkám bojovat proti oxidačnímu stresu, předčasnému stárnutí a poškození. Zároveň má také antibiotické a antivirální vlastnosti, díky čemuž stojí za povšimnutí při léčbě bakteriálních onemocnění a viróz. Tak jako ovoce a zelenina, i oregano může být skvělým doplňkem stravy, který podpoří imunitní systém. Imunitu často oslabují i ​​zánětlivá onemocnění, které jsou nejen výsledkem zranění, ale často souvisí i s chronickými záněty v těle. Studie ukazují, že látky obsažené v oregánu mohou pomoci snižovat zánět a dokonce mají potenciál v boji proti rakovinným buňkám.

Jak využít oregano

Jelikož jde o bylinku, dá se jednoduše zapracovat do našeho jídelníčku. Oregano se dá v kuchyni využít různými způsoby, přičemž nemusí jít jen o středomořskou kuchyni. Pravdou však zůstává, že právě tam má nejširší zastoupení – ať už jde o pizzu, pesto, těstoviny a omáčky, oregano bývá téměř vždy jejich součástí. Obecně se však hodí do polévek, k masu, rybám a mořským plodům, salátům, pečeným bramborám, lilku, cuketě a zelenině i nejrůznějším omáčkám. Nejednou se používá v kombinaci s česnekem, cibulí, olivovým olejem, bazalkou a tymiánem, například jako dresink na dochucení rajčat a mozzarelly. Z čerstvého i sušeného oregana lze připravit i čaj – na 1 šálek vám stačí lžička oregana. Lze ho dochutit medem a podávat na bolest hlavy. V kombinaci s octem dokáže také posloužit jako domácí čistící přípravek, kterým lze čistit umyvadla, kachličky a sprchu.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 20.02.2018
Posledná aktualizácia: