Úvod
Magazín
Pěstování
Pivonie (pivoňky) – jak pěstovat. Víte, kdy kvetou?

Jak pěstovat pivoňky

Obsah článku: + Zobrazit obsah článku

Co o nich víme?
Výsadba a péče
Zálivka
Hnojení
Přesazení a rozmnožování
Sázení pivoněk ze semínka
Přezimování
Řez – dřevité pivoňky
Další tipy na pěstování pivoněk
Choroby a škůdci
Cena
Proč pivoňky nekvetou?

Pivoňky jsou podle starodávních tradic symbolem bohatství a cti. Pěstovaly se v zahradách císařských rodin v Číně, později v Japonsku, až se přibližně před 200 lety dostaly do Evropy.

Kvůli jejich zbožnému uctívání měly velkou hodnotu a nevěsty je nosily do nového manželského svazku jako věno. Pivoňky mají honosný vzhled díky krásným květům. Květy jsou kulovitého tvaru a nejčastěji se vyskytují v bílé nebo růžové barvě.

Co o nich víme?

Pivoňky dělíme do 2 skupin. První jsou bylinné pivoňky, kterým každý rok odumírají nadzemní části. Druhou skupinu tvoří dřevité pivoňky. Výhonky jim po odkvetení zdřevnatí a stávají se keříky. Bylinné pivoňky mají nižší vzrůst než zdřevnatělé, které dokážou narůst až do výšky 2 metrů. U bylinných je výška přibližně 40–75 cm. Na péči nejsou náročné, avšak vyžadují trvalé stanoviště. Nepřesazujte je, dokud to není vysloveně nutné.

Kromě těchto pivoněk známe i pivoňky Itoh, které představují hybrid mezi dřevitými a bylinnými pivoňkami. Vyšlechtil jejich Dr. Itoh v 90. letech, na jehož práci pak navázali další šlechtitelé a vznikly tak různobarevné odrůdy pivoněk vysoké 1 m.

Pivoňky všech skupin lze nalézt v různých barevných variantách – od bílé přes růžovou, krémovou, červenou až po fialovou. I samotné květy se mohou lišit velikostí a tvarem, známe jednoduché pivoňky, japonské, korunkové či poloplnokveté. Liší se i vůní, některé voní výrazně, jiné téměř vůbec. V některých případech je vůně svěží, citrusová, v jiných připomíná vůni růže. Existuje několik stovek odrůd a druhů pivoněk, proto si skutečně je z čeho vybírat. Před koupí si vždy zkontrolujte speciální nároky konkrétního druhu pivoňky a ujistěte se, že je vhodná k pěstování i ve vaší zahradě.

Pivoňky dělíme na základě toho, v jaké zemi byly vyšlechtěny. Z Japonka pocházejí vyšší keře s jednoduchými květy, které nemají takovou výraznou vůni jako například čínské. Mezi nejznámější pivoňku patří pivoňka křovitá. Nejkrásnějšími květy o průměru až 25 cm se pyšní odrůda Rockie. Květy mají nádherné zbarvení a nezaměnitelnou vůni. Nejčastěji se u nás pěstuje pivoňka Lemoineova. Je to mezinárodním křížencem, který vytváří keře vysoké 1 metr.

Výsadba a péče

S vysazením pivoněk s vyvinutým kořenovým obalem začněte na jaře. Pivoňky bez kořenů vysazujte na podzim, aby stihli do přicházejících mrazů zakořenit. Na výběru místa si dejte záležet – pivoňky nemají rády přesazování, proto místo, které vyberete, by mělo být místo, na kterém dlouhá léta zůstanou. Při výběru stanoviště hledejte takové místo, které splňuje dvě hlavní kritéria, a to dostatek slunečních paprsků a cirkulaci vzduchu. Pivoňky nemají rády stín a polostín, v takových podmínkách by se jim nedařilo rozkvést. Tyto rostliny jsou zároveň náchylné na houby a plísně, které se vyskytují právě ve vlhkých podmínkách. Proto potřebují kolem sebe prostor, aby byla cirkulace vzduchu umožněna, protože pivoňky jako keře mají už beztak husté větvičky. Pivoňky také nerady stojí v promočené půdě, proto je nesaďte na místo s těžkou a nepropustnou půdou. Propustnost půdy můžete zlepšit i přimícháním kompostu.

Rytí půdy pro pivoňky

Výhonky sázejte šikmo, čímž dosáhnete bohatý růst keře. Nesmíte je však zasadit příliš hluboko! Dosáhli byste tím sice bohatého růstu, ale pivoňky by nevykvetly, a pokud ano, tak jen velmi slabě. Dobré je připravit si jámu s rozměry 50 x 50 x 50 cm. Na dně jámy můžete vytvořit drenáž z písku nebo jemného štěrku.

Pivoňkám vyhovuje propustná, mírně kyselá půda. Nevhodné jsou těžké a promočené půdy, které ztěžují jejich růst. Zeminu promíchejte s hnojivem a výhonky zasaďte. Na závěr zalijte vodou a přikryjte chvojinou nebo drobným listím, které bude rostlinu chránit pro mrazy.

Zálivka

Pivoňky jsou sice odolné vůči suchu a nesnášejí promočené půdy, ve kterých může dojít k hnití kořenů. To však neznamená, že nepotřebují pravidelnou zálivku. Dostatek vody potřebují hlavně po zasazení, při přesazování, rozmnožování, během letních veder a během prvního roku rostliny. Nedostatek vody se projeví na vadnutí, ale také změnou barvy listů, blednutím, vysycháním pupenů i listů. Pivoňky proto zalévejte jednou týdně a při dospělých rostlinách jednou za 2 týdny. Potřebu vody si můžete ověřit i dotykem půdy. Prst zatlačte do půdy – na povrchu může být sice suchá, ale nižší stále vlhká. Pokud je půda suchá i v 5 cm hloubce, rostlinu polijte. Rostlinu však nepřelévejte, jinak riskujete vznik houbových onemocnění a plísní. Jednoduchým trikem, jak udržet mírnou vláhu v půdě déle, je obsypat okolí rostliny mulčem.

Hnojení

Pivoňky si na hnojení nepotrpí, zejména první tři roky po výsadbě. Rostlinu můžete později hnojit minerálním hnojivem nebo kompostem, který zapracujete do půdy – max. 7 cm pod zem.

Hnojivo může podpořit jejich růst a kvetení, zejména v prvních letech. Pivoňkám chybí nejčastěji fosfor a někdy dusík, které lze doplnit hnojivem na pivoňky, alternativně hnojivem na tulipány, cibuloviny nebo růže či kvalitním kompostem, přičemž vhodné jsou i hnojiva s postupným uvolňováním. Jelikož se obejdou i bez hnojení, zcela postačí aplikovat jednu dávku hnojiva jednou ročně. Při mladých rostlinách to může být na jaře, když rostou a potřebují živiny navíc. Vhodné je tehdy použít hnojivo s fosforem, ale nižším obsahem dusíku. Chcete hnojením podpořit kvetení, hnojivo aplikujte, když se objeví první pupeny. Další možností je hnojení na podzim, v září až říjnu, tehdy rostlině dodáte živiny před příchodem zimy. Některé druhy pivoněk mají speciální nároky na hnojení a čas hnojení, proto si tyto informace předem zkontrolujte.

Výsadba pivoněk do zahrady

Přesazení a rozmnožování

Pivoňky nepatří mezi květy, které by si rychle zvykaly na nové prostředí. Pokud přesazení není nezbytné, raději s tím počkejte. Ne nadarmo se jim říká trvalky. Mohlo by se totiž stát, že rostlina by si nedokázala zvyknout na nové prostředí a uhynula by.

Nejvhodnějším obdobím na rozmnožování pivoněk je konec léta, přelom srpna a září. Toto období je zároveň vhodné i na přesazování pivoněk. Pivoňky by se teoreticky daly rozmnožovat i na jaře, předtím, než vyrostou pupeny, ale v danou sezónu tak riskujete mnohem méně květů. S pivoňkami zacházejte opatrně, jsou to rostliny, které špatně snášejí přesazování a jakoukoliv manipulaci. Rýčem opatrně vyjměte rostlinu ze země i s kořínky. Na rostlině identifikujte vegetační pupeny a ostrým nástrojem oddělte kořínky od sebe tak, aby každá oddělená část měla alespoň 2 pupeny.

Každý novou část následně zasaďte do země. Sází se poměrně mělce, ne hlouběji než 3 cm (bylinné pivoňky) nebo 7 cm (dřevité pivoňky). Důvodem je kvetení; hluboko zasazené rostliny totiž kvetou mnohem řidčeji, pokud vůbec. K rostlině nahrňte půdu a přitlačte. Přesazené rostliny nezapomeňte dostatečně zavlažit ihned po zasazení a ujistěte se, že v následující dny má stále mírně vlhkou půdu. Jejich růst lze podpořit přísunem živin, ať už z kompostu nebo z hnojiva. Rozmnoženy pivoňky vám v následující sezónu pravděpodobně nezakvitnú, ale květy můžete očekávat už o rok – dva.

Sázení pivoněk ze semínka

Pivoňky se dají rozmnožit i semínky, které můžete z odkvetlých květů posbírat koncem léta (srpen / září), ale semínka si můžete i zakoupit. Sbírejte jen dobře dozrálé semínka a nezapomeňte je nechat vyschnout. Zasadit pivoňky možná dvěma způsoby – buď je zasejete venku, na zahradě, nebo uvnitř v květináči. Sázení venku je jednoduché. Stačí si najít vhodný záhon a semínka zasadit do země, přikrýt tenkou vrstvou zeminy a polít. Zasazené semínka udržujte mírně vlhké, ne mokré (mohli by zplesnivět), ani suché (mohl by se zastavit růst). Takovým sázením napodobujete přirozené vysazování v přírodě – po odkvětu květů se semínka uvolní, rozsejí v půdě, během časného podzimu dostanou stále dostatek tepla a slunečních paprsků, v zimě se teploty sníží, aby zase během jara rostlina rostla.

Pokud se rozhodnete sázet v květináči a pivoňky umístit v interiéru, tento přirozený roční cyklus se bude napodobovat přizpůsobením teplot. Semínka pivoněk zasaďte do dostatečně velkých nádob, aby měli kolem sebe prostor pro růst. Půdu zalijte a udržujte mírně vlhkou. Nádobu umístěte do místnosti s pokojovou teplotou, kde by měla zůstat přibližně 3 měsíce nebo dokud se nevyvine kořenová soustava. Po tomto období umístěte květináč na chladné místo, např. do sklepa, garáže nebo nevytápěné části domu. V místnosti však nesmí mrznout, vhodné jsou teploty od 5 do 15 °C. Na jaře můžete pivoňku vzít a přesadit do zahrady k dalším rostlinám. Tato metoda je sice komplikovanější, ale vyplatí se hlavně tehdy, pokud máte obavy, že by vám mladou rostlinu mohly poškodit škůdci (hlodavci) nebo mrazy.

Přezimování

Pivoňky jsou vůči chladu dobře odolné a nevyžadují komplikovanou údržbu či úpravu. Bylinné pivoňky je před zimou třeba sestříhat, zůstane jen malá část stonku nad zemí, na které se nacházejí růžové puky. Ta je vůči mrazu dobře odolná a na jaře se budete moci těšit na růst nové rostliny. Pokud pivoňku na podzim nezostriháte, nemějte obavy – stane se v podstatě totéž. Horní část rostliny by odumřela a na jaře by nastal nový růst výhonků. Ostříháním a odstraněním zbytků rostliny však okolí pivoňky pěkně upravíte, tedy nebude se v něm zdržovat vlhkost, což je vždy vhodným prostředím pro tvorbu plísní, vznik houbovitých onemocnění apod.

Pokud máte dřevité pivoňky, nikdy je nezrezávajte až k zemi, jinak dojde k nenávratnému poškození. Před zimou můžete korunu kra mírně upravit – zbavte se suchých a odumřelých částí a pokud chcete, odstřihněte prorůstající větvičky. Všechny odstřižené části zhrabte a odstraňte. Pivoňky jsou vůči chladu poměrně odolné, ale pokud žijete v oblasti s tuhými zimami, k pivoňce můžete nahrabat mulč. Chcete-li chránit i korunu keře, můžete ji zabalit do netkané textilie, ale tento krok platí pouze pro skutečně chladné oblasti.

Řez – dřevité pivoňky

Ačkoliv pivoňky nepotřebují žádné radikální ořezávání, vhodný řez může podpořit jejich zdraví, odolnost vůči škůdcům a povzbudit růst. Rostliny je třeba prořezat brzy na jaře, když odstraňujete výhonky ze spodní části stonku, ale i odumřelé a vysušené části rostliny. Zkrátit možná i ty výhonky, které vyplňují řídkou část keře, díky čemuž porostou nové výhonky, které danou část lépe vyplní. Důležité je vědět, ve které části stonek seříznout. Pivoňky se stříhají nad pupenům, ale pokud jsou napadeny chorobou, zastřihne se až do zdravé části stonku.

Stejně se o pivoňku postarejte i na podzim, koncem října, kdy bude už většina listů vysušená. Všechny tyto odumírající části odstřihněte, protože zbytečně odebírají rostlině živiny. Odřízněte i výhonky ve spodní části rostliny. Pokud je pivoňka neforemná nebo řídká, lehce poobstrihávajte výhonky, aby se rostlina začala tvarovat a výhonky houstnout. Nezapomeňte výhonky odstřihávat těsně nad pupenem, nejlépe šikmým řezem. Určitě odstraňte také všechny napadené části rostliny, které nikdy nekompostujte, ale zlikvidujte. Nůž nebo nůžky, které jste použili, vždy vydezinfikujte, jinak se onemocnění bude šířit dál. Po prostříhání vždy odstraňte všechny odstřižené části a spadané listí, které by se jinak stalo místem pro zadržování vláhy, tvorbu plísní nebo i útočištěm pro škůdce.

Další tipy na pěstování pivoněk

Když květ odkvete a zhnědne, odtrhněte jej. Takto získá rostlina více živin pro pupeny, které se ještě neotevřely a co chvíli začnou kvést. To neplatí v případě, že si chcete nechat dozrát semínka.
Použijte oporu pro pivoňky. Jelikož mají těžké a velké květy, často padají do stran, čímž se mohou poškodit. Oporu z tyčí a půlkruhů nasaďte už na podzim, aby přes ni na jaře pivoňka vyrostla.
Pivoňky můžete směle kombinovat i s jinými rostlinami. Oblíbené jsou růže, tulipány a cibuloviny jako narcis či modřenec, kosatec, kakost, denivka, hřebíček, bergénie, floxy, stračka a další trvalky.
Pivoňky lze pěstovat i v nádobách, avšak chce to skutečně velké nádoby, hluboké alespoň 50 cm. Základem by měl být i drenážní systém a dobře propustná půda, jinak mohou kořínky odhnívať.
Pivoňky mají velký a hluboký kořenový systém. Proto je velmi důležité zvážit, kde je budete pěstovat. Pivoňka vám může kvést i 30 let, ale vybírání širokého kořenového systému kvůli přesazení může kvetení na pár let zastavit.

Mladé pivoňky

Choroby a škůdci

Pivoňky jsou relativně odolné vůči škůdcům a chorobám, ale pokud se už vyskytnou, je třeba si s nimi umět včas poradit. Základem je poskytnout pivoňkám vhodné podmínky pro růst a dobře je připravit na zimu. Mnohým onemocněním se takto dá předejít.

Houbové onemocnění – Častým onemocněním pivoněk jsou různé druhy houbových onemocnění, na které jsou náchylné ve vlhkém prostředí. Pokud jsou pivoňky sázené blízko u sebe nebo jiných rostlin, používá se přehnaná závlaha a/nebo prostředí nemá dobrou cirkulaci vzduchu, s těmito onemocněními můžete počítat. Můžete si s nimi poradit použitím fungicidních prostředků, které se dají použít i preventivně.
Plísně – Ze stejného důvodu se na pivoňkách vyskytují plísně. Způsobují také přerušení kvetení – pupeny vyschnou, lupénky opadají a květiny nevykvetou. Části rostliny, které již plíseň postihla, je třeba odstranit a zlikvidovat. Zbytek rostliny můžete ošetřit fungicidním postřikem. Nezapomeňte upravit životní podmínky, snížit závlahu a vlhkost, jinak se plíseň objeví znovu.
Šedá stonková hniloba – Toto houbové onemocnění postihuje pivoňky hlavně během parných letních dní. Vyznačuje se šedým povlakem pokrývajícím stonek, vadnoucími výhonky a zasychajícími pupeny. Všechny napadené části rostliny je třeba zlikvidovat a použít fungicidní postřik. Pokud rostlinu stříkáte během deštivého období, postřik o pár týdnů opakujte.
Padlí – Padlí patří mezi běžné onemocnění, které poznáte podle bíle vypadajících, "pomoučených" listů, které začínají vysychat. Vyskytovat se může hlavně tehdy, pokud není zajištěna cirkulace vzduchu, pivoňka se nachází ve stínu a nemá dostatek živin. Pokud se toto onemocnění vyskytne, je třeba použít postřik proti padlí, ale je vhodné rostlině dodat i živiny v podobě dusíkatého hnojiva.
Třásněnky – třásněnky jsou drobný hmyz, který vysává listy rostlin. Mohou se objevit i na pivoňkách – poznáte je tehdy, když se na listech začnou vyskytovat tmavé tečky, skvrny a jamky, listy se začnou deformovat a ztrácet zeleň. Preventivně se proti nim zavěšují lepové destičky, avšak účinnější mohou být parafínové přípravky, ale pomoci může i hmyz, který je chytá, např. vosy.

Pokud se na vašich pivoňkách objevují plíseň a houbovité onemocnění každoročně, brzy na jaře se doporučuje rostliny preventivně postříkat fungicidním postřikem. Postřik lze zopakovat, co se doporučuje zejména tehdy, jde-li o deštivou jar. Mnozí začínající pěstitelé si všimnou, že pivoňky lákají mravence a mají obavy, že rostlinu poškodí. Mravenci se objeví zejména při vzniku puků, které vylučují sladkou tekutinu podobnou té, kterou vylučují mšice. Tuto tekutinu sice konzumují, ale samotným pukem ani jiným částem rostliny neškodí. Mravenci nepředstavují škůdce, a proto není třeba před nimi pivoňky chránit.

Cena

Ceny pivoněk se odvíjejí hlavně od jejich druhu. Bylinné pivoňky zakoupíte v cenovém rozmezí od 120 do 370 Kč za rostlinu. Dřevité pivoňky jsou o něco dražší, obvykle stojí okolo 370 – 500 Kč za rostlinu v květináči. Pokud hledáte levnější alternativu, zakoupit si můžete i semena pivoněk, které stojí většinou v rozmezí od 70 do 120 Kč, nebo cibulky pivoněk v rozmezí od 120 do 200 Kč. Pokud nechcete riskovat, že vám semínka nevyrostou, investujte raději do dospělé rostliny.

Bílá pivoňka v zahradě

Proč pivoňky nekvetou?

Často kladenou otázkou u začínajících pěstitelů je, proč pivoňky nekvetou. Může to mít několik důvodů.

Stinné stanoviště – Pivoňky potřebují slunné místo, protože pokud i v polostínu porostou, nedostatek slunečních paprsků se projeví na kvetení. Pivoňky proto vždy sázejte tam, kde jim nic nebude stínit, abyste je později nemuseli přesazovat a opět tak oddálit kvetení.
Věk rostliny a způsob výsadby – Někdy to chce skutečně jen trpělivost, mladé rostlinky totiž nekvetou. Chce to několik let, v závislosti na způsobu výsadby. Pivoňkám, které jsou sázené ze semínek to může trvat i 5 let, zatímco pivoňky rozmnožené dělením kvetou obvykle po 2 – 3 letech. V prvních letech kvetení však počítejte s menším množstvím květů.
Hluboké sázení – V části o rozmnožování jsme zmínili, že je důležité sázet rostliny mělce, jinak nerozkvetou. Tento důvod bývá častou příčinou nekvetení pivoněk, přitom stačí tak málo – rostlinu jednoduše vykopejte a zasaďte mělčí. Jelikož přesazování pivoňky nesnášejí, i po této úpravě si pravděpodobně budete muset na květiny pár let počkat.
Příliš mnoho hnojiva – Zatímco hnojivo může kvetení dopomoci, příliš mnoho hnojiva a nesprávně vybrané hnojivo může kvetení zabránit. Pokud si chcete být jisti, že to s hnojivem nepřeženete, použijte jen pomalu se uvolňující hnojivo nebo organické hnojivo, jako kompost. Pozor si dávejte na hnojiva s vysokým obsahem dusíku. Pivoňky sice dusík potřebují, ale ne až tak mnoho.
Časné odstranění nadzemní části – Při bylinných pivoňkách se před zimou odstraňuje nadzemní část, ovšem s tímto krokem se netřeba příliš spěchat. Mezi kvetením a zimou má totiž rostlina čas na to, aby opět nabrala sílu a živiny na nový růst, co se jí nepodaří, pokud ji ihned po odkvětu zkrátíte.