Rakytník – pěstování, přesazení a rozmnožování

Rakytník (Hippophae rhamnoides) se v našich končinách objevuje stále častěji. Rakytníkový olej se stal součástí zdravého životního stylu, proto ho lidé víc vyhledávají.

Rakytníkový olej není všechno, co tento keř nabízí. Proč si ho opatřit a jak se o tento keř či strom starat?

Chutný rakytník v různých formách

Název	Hodnocení	Detail
Himalyo BIO 100% Rakytník Juice 750 ml		Zobrazit produkt
HerbalMed pastilky echinacea rakytník Vitamín C		Zobrazit produkt
Pleva Rakytník v medu 250 g   ✔   NÁŠ TIP		Zobrazit produkt
Himalyo Yetti Rakytník Gummies 60 ks		Zobrazit produkt
Báťkovy Bylinkové Sirupy Rakytník 0,5 l		Zobrazit produkt
Sanct Bernhard omega 7 rakytníkový olej		Zobrazit produkt

Rakytník a jeho význam

Tento nenáročný ovocný keř patří mezi nejvýznamnější potravinářské a léčivé rostliny. Plody obsahují oleje (nenasycené mastné kyseliny), cukry, organické kyseliny, antokyany, leukoantokyany, katechiny, pektinové látky, bioflavonidy a minerální látky.

Tyto prospěšné látky dělají z rakytníku superpotravinu s mnoha zdravotními benefity.

Jeden keř – různé možnosti zpracování (sirup, sušení, mrazení, džem)

Rakytník lze využít skutečně rozmanité. Malé oranžové plody se sice nezvyknou konzumovat v syrovém stavu, ale lze z nich připravit leccos, od džusů, čajů přes džemy, omáčky až po koláče a zmrzliny. No pokud nevíte, jak rakytník zpracovat, resp. na to právě nemáte čas, bobulky můžete dát zamrazit a využít později. Zmrazený rakytník je skvělý v zimě, kdy z něj lze připravit šťávu nebo čaj nabitý vitamínem C.

Častým způsobem využití je i příprava šťávy z rakytníku, kterou připravíte rychle za pomoci odšťavňovače. Pokud odšťavňovač nemáte, můžete použít i mixér a výslednou směs nakonec propasírovat. Směs nemusíte propasírovat, pokud chcete dosáhnout pyré, které lze využít v zákuscích, krémech či zmrzlině. Do šťávy můžete přidat cukr nebo jiná sladidla podle chuti. Šťáva se nejlépe konzumuje smíchaná s vodou, protože sama o sobě může mít silnou kyselou chuť. Pokud vám šťáva nebo pyré zvýší, můžete je zamrazit a použít později. Šťáva zmražená v nádobkách na tvorbu ledu má skvělé využití v limonádách.

Dalším způsobem uchování rakytníku je sušení, přičemž vysušit můžete lístky i plody. Při sběru lístků neotrhajte všechny, ale přiměřené množství. Listy omyjte a osušte utěrkou. Listy rakytníku je nejlepší vysušit rozložením na mřížku tak, aby mohli pozvolna vyschnout v dobře větrané místnosti, která je suchá a chladná. Plody rakytníku můžete sušit klasicky, v sušičce nebo v troubě. Dobu a intenzitu sušení přizpůsobte svému zařízení, ale plody by měly vyschnout dobře, aby při skladování nechytili plíseň. Ze sušených listů a plodů si v zimě můžete připravit rakytníkový čaj, který je skvělý na posílení imunity.

Jednoduše se připravuje rakytníkový džem, který můžete uvařit z čerstvých plodů nebo z rakytníkové šťávy. Ty stačí 10–15 minut povařit, přidat cukr, nejlépe v poměru 2 : 1 nebo dle chuti. Povařte ještě několik minut a odstavte. Plody můžete rozmixovat pro hladkou konzistenci nebo nechat v celku. Do džemu lze přidat i skořici nebo jiné koření, citrón, jablko či vanilkový cukr pro zvýraznění chutě. Nalijte do sterilizovaných sklenic a uzavřete víčkem. Z rakytníku lze připravit i kompoty, sirupy, tinktury, oleje, přidat je do vaření apod. Na internetu najdete množství inspiraci a způsobů využití, které by vám možná ani nenapadly.

Jak rakytník řešetlákový poznáte?

Rakytník, latinsky Hippophae rhamnoides L., je původem ze severu Evropy a střední Asie, ale rozšířený je v několika zemích světa. Právě v Evropě a v Asii se po staletí využívá nejen jako potravina, ale i pro své blahodárné účinky na lidské zdraví. Už ve starověku jím léčili nachlazení, kašel, horečky, záněty, ale také onemocnění žaludku a nádorová onemocnění. Keře rakytníku mohou dorůst do výšky 0,5–6 m, v některých oblastech ještě více. Jde o odolné keře, které snesou suchá a v zimě vydrží i tuhé mrazy do -40 ° C. Pevné a husté větve keřů jsou posety trny a bohatě obsypané 3–8 cm dlouhými, kopinatými listy tmavozelené barvy. Po opylení (v květnu) se objeví plody na samičích rostlinách přibližně o 100 dní. Oválné plody rakytníku bývají žluté až oranžové barvy a vytvářejí dokonalý kontrast s tmavými listy. Na konzumaci se využívají lístky i plody rakytníku.

Rakytník samec a samice – rozdíl

Rakytník je dvojdomou rostlinou, má samčí a samičí keře a ty se od sebe liší. Samčí poupata jsou větší a jejich květy jsou bezkorunné, mají zelenkavostříbrnou barvu, nálevkovitý kalich a dva kališní cípy, ve kterých je ukrytý pestík. Samičí květy jsou žluté, mají čtyři tyčinky, které tvoří podélné prašníky a krátké nitky.

Zatímco samčí rostliny produkují jen květiny a slouží k opylení samičích rostlin, samičí rostliny jsou ty, které produkují plody. Někdy je těžké rozpoznat, zda jde o samčí nebo samičí rostlinu. Nejjednodušší je to samozřejmě v létě, když jsou samičí rakytníky poseté plody. Proto se může zdát, že nejjednodušší je zakoupit rostliny v letním období, abyste si mohli být jisti, že máte rostliny obou pohlaví. Není to však zcela pravda – ani samičí rostliny nemusí mít plody, např. tehdy, když jsou ještě moc mladé nebo byly zasety ze semínka (tehdy začnou plodit až od 4–6 let).

I když je těžké s jistotou určitě pohlaví rostliny, je několik faktorů, které vám mohou pomoci při určování. Samčí rostliny bývají o něco nižší, ale hustší než samičí. Oba rostliny mají puky, ale samičí bývají menší, více prodloužené. A co se týká květin, samčí rakytník mívají květy ve skupinách po 4–6, přičemž samičí rostou samostatně. Jelikož kvetou ve stejný čas, aby samčí mohli opylit samičí květy, takto budete moci rostliny snadněji porovnat.

Odrůdy rakytníku

Existuje množství odrůd rakytníku a při výběru té vhodné rostliny pro vás se setkáte s tím, že každá odrůda má něco do sebe. Liší se v barvě a velikosti plodů, ve výšce, vzhledu, náročnosti na péči či kvetení. Toto jsou nejvyhledávanější odrůdy rakytníku u nás:

Plody rakytníku řešetlákového

Plody jsou kulaté až elipsovité a dorůstají do velikosti 1 cm. Barva a chuť se liší podle odrůdy. Může být žlutá, oranžová nebo červená. Chuť přechází od kyselé přes hořkou až po sladkou. Jejich dužina je oranžová a má olejovitou strukturu. Dozrávají koncem srpna, ale na keřích vydrží až do zimy.

Kde se s rakytníkem setkáte nejčastěji?

S rakytníkem se nejčastěji setkáte na pobřeží Severního moře nebo na horských svazích. Využívá se na zpevnění svahů, protože se zakořeňuje jen do hloubky 10 až 60 cm. Kořeny obsahují hlízové bakterie a ty vážou vzdušný dusík, který rakytník využívá na svůj metabolismus. I to je důvod, proč vydrží i v náročných podmínkách.

Chutný rakytník v různých formách

Název	Hodnocení	Detail
Himalyo BIO 100% Rakytník Juice 750 ml		Zobrazit produkt
HerbalMed pastilky echinacea rakytník Vitamín C		Zobrazit produkt
Pleva Rakytník v medu 250 g   ✔   NÁŠ TIP		Zobrazit produkt
Himalyo Yetti Rakytník Gummies 60 ks		Zobrazit produkt
Báťkovy Bylinkové Sirupy Rakytník 0,5 l		Zobrazit produkt
Sanct Bernhard omega 7 rakytníkový olej		Zobrazit produkt

Obraťte se na odborníka

Rozhodli jste se si rakytník opatřit? Navštivte zahradnictví nebo ovocnářskou školku, v níž mají s pěstováním rakytníku zkušenosti. Nechte si poradit, která odrůda je pro vaše povětrnostní podmínky nejvhodnějí. Keř rakytníku se dožívé až 100 roků. Jeho výběr nepodceňujte. Vyšlechtěné odrůdy jsou mrazuvzdorné a budou se chovat jinak než ty, které si přinesete od Severního moře.

Kdy, kde a jak rakytník zasadit a jak půdu připravit?

Nejlépe se mu daří na slunci a v polostínu v písčitohlinité půdě s vyšším obsahem vápníku. V dlouhodobém stínu se mu dařit nebude. Přes to, že slunce dobře snáší, občas ho polejte. Vodu dopřejte zejména keřům mladším než čtyři roky a keřům, ze kterých chcete posbírat úrodu. Rakytník zvládne i jarní mrazy a chladnější podnebí.

Fosfor a draslík mu nesmí chybět

Půdu, do které se chystáte rakytník zasadit, pohnojte ještě před výsadbou. Organické hnojivo (obyčejný hnůj) dodá rakytníku to, co k dobrému růstu potřebuje. V průběhu následujících roků mu dopřejte fosfor a draslík. Na přihnojování dusíkem zapomeňte. S jeho tvorbou si vystačí sám a ještě se vám odvděčí hezčím dřevem a lepší odolností vůči různým chorobám.

Rakytníkový sirup BIO

• ✔   NÁŠ TIP

Pokud nemáte možnost připravit si domácí rakytníkový sirup, pak sáhněte po tomto kvalitním bio sirupu od Weledy, který posiluje obranyschopnost organismu a to zejména v období chřipky a nachlazení. Je mimořádně vhodný pro fyzicky a psychicky vytížených jedinců, podporuje tělesnou vitalitu.

Tento sirup se vyrábí z čerstvých plodů rakytníku a je oslazený BIO cukrem a BIO medem. Má příjemnou osvěžující chuť.

Pozitíva

Výborný do vody, jogurtu či tvarohu
Obsahuje vitamin C a další cenné vitamíny a antioxidanty
Ochrana a podpora vyčerpaného organismu

Zobrazit více info

Zobrazit více info

Sázení a jeho zásady

Na jednu samčí rostlinu potřebujete dvě až tři samičí (může jich být až 6). Samičí rodí, samčí opyluje. Opylovače saďte z návětrné strany, úroda bude bohatší. Sazenice (2–3leté rostliny) saďte ve vzdálenosti 2 až 3 metry, aby měly dostatek místa. Porostou rychleji a první úrody se dočkáte dříve než po šesti letech. V případě rakytníku platí, že na dobré se vyplatí počkat. Z jednoho keře se vám každý rok podaří posbírat 15 až 30 kg úrody.

Rozmnožování rakytníku

Nejčastějším způsobem rozmnožování je prostřednictvím řízků, neboť pouze samičí rostliny tvoří plody, ktorýmto způsobem se ujistíte o pohlaví nové rostliny. Odřezky je nejlepší odebrat pozdě na podzim nebo brzy na jaře, když rostlina nemá puky a nerodí plody. Na odřezky si připravte ostrý nůž a šikmým řezem odeberte 15cm výhonky. Ty nechte zakořenit ve vodě, namočte je do vody do 2/3 a vodu každý den vyměňujte. Po 2 týdnech sledujte růst kořínků, nechte je ve vodě, dokud budou mít alespoň 3 cm, tehdy jsou vhodné k zasazení do půdy. Vyberte si vhodný květináč a půdu, do níž odřezky zasadíte. Pro podporu růstu lze namočit do růstového stimulátoru.

Rakytník se dá rozmnožit i dělením kořene. Starší keř stačí vykopat ze země spolu s kořeny a ty rozdělit na polovinu. Oddělené keře zasaďte zpět do půdy a polijte vydatnou zálivkou. Množení pomocí kořene je nejvhodnější provádět brzy na jaře nebo pozdě na podzim. Možné je i rozmnožování rakytníku ze semen, avšak to bude vyžadovat více trpělivosti. Při pěstování ze semen potrvá déle, než začne rakytník růst a kým začne rodit ploty. Rostliny pěstované ze semen tvoří plody o 2 roky později než ty z řízků.

Semínka rakytníku si zajistěte z ověřeného zdroje, např. specializované prodejny zahradnických pomůcek a semen. Semínka by měly obsahovat polovinu samčích a polovinu samičích semen. Před zasazením semínek je namočte na 2 dny do nádoby s vodou. Ty semínka, které budou plavat, můžete vyhodit. Zbývající semínka vložte do vlhké papírové kapesníky. Tu uložte do plastového sáčku se zavíráním a vložte do chladničky na 60–80 dní, kde semínka naklíčí. Naklíčená semínka vysaďte do písčité a dobře propustné půdy, kterou udržujte vlhkou, ne promočenou. Zasetá semínka umístěte na teplé a slunné místo s dobrou cirkulací vzduchu (jinak hrozí vznik plísní). Po vyklíčení nepřesazujte do zahrady okamžitě, ale počkejte, až vyroste alespoň pár lístků.

S pravidelným stříháním poroste lépe

Každý rok ho prostříhejte a zkraťte delší výhonky, abyste ho prosvětlili a nové plody měly dostatek místa a slunce. Stříhání má pro rakytník několik výhod. Prostříhání větví umožní kru věnovat více energie růstu nových výhonků, které přispívají k většímu rakytníku. Stříháním zároveň docílíte požadovaný tvar, resp. předejdete tomu, aby váš rakytník rostl nerovnoměrně. Stříháním také podpoříte bohatší úrodu plodů, neboť se k ním přes prostříhané korunu dostane více světla. Docílíte tím i zdravější strom, protože se zbavíte starých, seschlých větví, překontrolujete tak větvičky, zda nejsou napadeny chorobou nebo škůdci, a předejdete vzniku některých onemocnění, které vznikají v důsledku udržování vlhka v koruně.

Rakytník sestříhejte na podzim, po dozberaní plodů, nikdy nestříhejte rakytník mladší než 1 rok. Použijte ostré zahradní nůžky nebo nůž, které by měly být sterilizovány. Při prostřihávání se nejprve zaměřte na všechny odumřelé, seschlé, zdeformované a napadené listy a části rostliny. Pak se pusťte to stříhání zdravých větví. Nestříhejte hodně a všude, ale raději méně a zaměřte se na důležité části. Odstřihněte přebývající větve, které vyčnívají z koruny a působí neesteticky – po zkrácení budou o rok více obsypané plody. Pokud je koruna prihustá, prostříhejte ji, aby v ní lépe proudil vzduch. Čím větší keř máte, tím déle vám stříhání zabere, proto si na to vyhraďte dostatek času, abyste stříhali důkladně a ne narychlo. Samčí odrůdy jsou náchylnější na vysychání, proto je třeba je pravidelně prostříhat. Samičí zbavujte starých větví, aby se keře nerozšiřovaly a aby plody nerostly jen na obvodových větvích. Rakytník speciální stříhání nevyžaduje, ale pravidelné stříhání vám práci s rakytníkem usnadní.

Kdy a jak sbírat rakytník

Sběr plodů rakytníku závisí na odrůdě, kterou máte. Brzké odrůdy dozrávají v polovině srpna, nejpozději v září a říjnu. Plody posbírejte dříve, než začnou praskat, aby vám nevytekla všechna šťáva, ale i proto, aby nedošlo k degradaci olejových látek a plody neztratily chuť.

Sběr rakytníku ale není tak lehký, jak se může zdát. Plody rostou hustě u sebe a jsou chráněny trny, které sběr komplikují. Navíc zralé plody při sklizní snadno prasknou, čímž z nich vyteče šťáva. Na sběr proto vybavte hlavně trpělivostí. Můžete je obírat ručně přímo z keře, avšak mnozí spojí česání s lehkým prostříhávání a větvičky poseté plody rakytníku jednoduše odstřihnou. Tyto větvičky se pak vloží do mrazničky. Po ochlazení se plody odebírají mnohem jednodušeji. Další možností je setřásání plodů do plachty na zem. Tato taktika ale nemusí být vždy účinná, hlavně když plody pevně drží.

Škůdci, se kterými se u rakytníku setkáte

Nejčastější otázky – FAQ

Autor článku

Alena Kesselová

Rada si plním sny. Splněným snem bylo i knihkupectví, ve kterém jsem kralovala celých 9 let. Věřím, že lásku k psanému slovu z mých článků ucítíte...

Vzhlédnite také naše inspirace

Zelená koupelna nemusí být tuctová

Barvu do koupelny, podobně jako je tomu v případě kuchyně, si obvykle vybíráme na desítky let. Proto se při jejím volbě můžete pořádně zapotit. Pokud jste nikdy neuvažovali nad zelenou v...

Dětské hřiště z pneumatik

Patříte i vy k milovníkům zero waste, recyklace nepoužívaných věcí a máte alespoň trošku manuální zručnosti? Pak čtěte dál! I vy si totiž můžete doma svépomocí vyrobit originální, levné...

Inspirace pro vaši terasu a zahradu - připravte si příjemné posezení

Plánujete upravit svou terasu či zahradu, avšak nemáte nápady? Vyzkoušejte některý z našich tipů.

V této kategorii najdete i:

Magnolie: druhy (Stellata, Grandiflora či Soulangova), pěstování, sázení, hnojení, stříhání

Chtěli byste, aby bílá, růžová nebo krémová magnolie zdobila vaši zahradu? V našem pěstovatelském speciálu se dočtete, jak magnolii pěstovat.

Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česneku

Vysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?

Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasu

Jak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.