Jak pěstovat špenát v zimě, na jaře, na podzim, v květináči a na zahradě?
Špenát je chutný, dá se zpracovat na milion způsobů, a to jak mražený, tak i čerstvý, je bohatý na vitamíny, minerály a v neposlední řadě se pěstuje neskutečně snadno.
Tak proč si svůj vlastní špenát nevypěstovat na zahradě nebo třeba i na parapetní desce?
Pěstování a sběr špenátu
Méně náročnou rostlinu, než je špenát, najdete jen těžko. Přežije chlad, teplo, sucho, vlhko, přehnojenou i na živiny chudou půdu. Pokud však chcete dosáhnout co největší úrody, nejzdravějšího složení a nejlahodnější chuti, musíte mu věnovat trochu víc pozornosti.
- Zaměřte se na správný typ půdy, která by měla být hlavně dostatečně propustná, nejlépe hlinito-písčitá, a mít pH 6,5 – 7.
- Vysloveně nevhodné jsou kyselé, jílovité a těžké nepropustné půdy.
- Důležitá je dostatečná zálivka. Kořeny rostou mělce, takže nedokážou vodu získávat z hloubky. Z tohoto důvodu je špenát potřebné zalévat i na jaře, kdy je sice v půdě dostatek vláhy, ale převážně v jejích hlubších vrstvách.
- Špenát ocení mulčování, kterým zabráníte jeho vysychání.
Vegetační doba špenátu se pohybuje mezi 40 až 70 dny, listy však můžete sbírat i průběžně. Ihned po odstřižení je uskladněte v ledničce. Dejte si pozor, aby byly suché a nikdy je nepřikrývejte igelitovým sáčkem nebo nevkládejte do uzavřené nádoby. V těchto podmínkách se velmi rychle zapaří a shnijí. Špenát můžete samozřejmě také mrazit, a to vcelku nebo rozmixovaný na protlak.
Základem je správná doba výsevu
Špenát pěstujeme zásadně z přímého výsevu. Předpěstování by bylo zbytečné, protože jde o rostlinu s extrémně krátkou vegetační dobou. Mělké a velmi jemné kořeny navíc přesazení nesnášejí nejlépe. Špenát je chladnomilná rostlina, proto je klíčové správné datum jeho výsevu.
Pro dosažení co největší úrody začněte s výsevem brzy na jaře (únor až první polovina dubna). Orientovat se můžete také podle teploty půdy, která by měla mít v době výsevu minimálně 5 a maximálně 10 °C. Dobrou pomůckou je, že na vypěstování kvalitního a chutného špenátu mu musíte dopřát aspoň 6 týdnů chladu.
Rostlinky vysévejte průběžně každé dva týdny, čímž si zajistíte úrodu čerstvého špenátu bez přestávky, a to až do první poloviny května. V teplém počasí listy hořknou a rostlina velmi rychle vybíhá do květu. Do jednoho řádku s délkou 30 cm vysejte asi 12 semen do hloubky 1,5–1,8 cm, v asi 3cm rozestupech. Řádky by měly být od sebe vzdálené aspoň 15 cm.
- Semínka špenátu klíčí už při 3–4 °C,
- rostlinky se dvěma klíčnými listy bez problémů přežijí pokles teplot na mínus 7 °C,
- rostlina s výškou kolem 5 cm vydrží i mínus 10 °C,
- ideální teplota vzduchu na pěstování špenátu je 15–18 °C,
- teplota nad 25 °C je pro špenát nesnesitelná.
Pěstování špenátu v zimě
Sázení špenátu na podzim je také dobrým způsobem, jak ho uchránit před teplým počasím. Můžete ho pěstovat dokonce i v zimě, a to jako ozim, nebo si vybrat některou z odolných a mrazuvzdorných odrůd (Winter Riesen, Misano F1, Matador, Lorelay, Monores), které vydrží čerstvé i pod sněhem.
- Kdy sázet špenát na podzim: Podzimní odrůdy špenátu vysazujte nejdříve ve druhé polovině srpna, nejpozději koncem října. Rozhodující je však také teplota půdy (3–10 °C) a vzduchu (15–18 °C). Ve velmi teplých letechz můžete i při listopadovém výsevu stihnout dopěstovat chutný baby špenát.
- Ozimní pěstování: Vysejte ho asi dva centimetry hluboko v době, kdy bude mít půda teplotu kolem 2 °C (konec října–listopad). Místo přikryjte hrubou vrstvou mulče z listí nebo chvojiny. Odhrňte ji až na jaře, v době, kdybyste špenát vysévali. Rostlinky budou mít náskok, takže na prvních listech si pochutnáte už koncem března.
- Pěstování v zimě: Uvedené odolné odrůdy špenátu vysejte začátkem srpna. V době, kdy bude venku mrznout, budou rostliny dostatečně velké a vydrží ve zdraví, dokonce i pod sněhovou pokrývkou.
Datum:
Máte zahradu, ale nemáte příliš velké zkušenosti s pěstováním plodin? Rádi vám s tím pomůžeme. Připravili jsme si pro vás souhrnný návod pěstování nejrozšířenějších rostlin v našich končinách.
Číst celý článekPěstování baby špenátu
Mladé lístky špenátu jsou mnohem šťavnatější, lahodnější a mají i vyšší obsah živin. Navíc je můžete pěstovat i v teplejším počasí, protože úrodu sesbíráte dříve, než rostlina vyběhne do květu. Baby špenát pěstujte stejně jako ten, který chcete nechat vyrůst do „dospělosti“. Rozdíl spočívá jen v době sběru, na který se můžete těšit asi tak 2 až 3 týdny po výsevu.
Vlastní úroda i bez zahrady
Pěstování špenátu v květináči je velmi jednoduché. Dopřejte mu vhodnou půdu, dostatek zálivky a správnou teplotu. Nejlépe se mu bude dařit na chladnější chodbě. Na jaře a na podzim ho můžete pěstovat na balkónu. Další možností, jak mít čerstvý špenát po ruce celý rok, je naklíčení semen nebo pěstování mikrobylinek.
Semínka namočte do vody na jednu noc, vodu slijte a udržujte je vlhké, například ve skleněném uzavíratelném sklíčku. Klíčky budou hotové za 3–4 dny. Mikrobylinky nebo microgreens jsou vlastně odrostlé klíčky, na které si počkáte cca 14 dnů. Potom, když semena naklíčí, je vložte do misky s malým množstvím vody nebo použijte kokosový substrát. Otrhejte jen jejich zelené části a semena vyhoďte do kompostu.
Špenát a hnojení
Špenát řadíme mezi rostliny druhé tratě, což v překladu znamená, že je středně náročný na živiny. Proto potřebuje půdu, která byla hnojená rok před jeho výsevem, nebo na místech, na kterých jsme v zimě pěstovali ozimé druhy zeleniny. Pokud byste se rozhodli špenát sázet tam, kde jste hnojení neprováděli delší dobu (3–4 roky), můžete ještě na podzim do půdy zapracovat malé množství dobře vyzrálého stájového hnoje nebo zahradního kompostu.
Vyvarujte se přímého hnojení. Průmyslová hnojiva jsou v případě špenátu úplně zbytečná. Všechna listová zelenina má vlastnost „nasávat“ dusičnany, které nepatří mezi ty nejzdravější látky pro lidský organismus. Jediný případ, kdy můžete špenát přihnojit organickým přípravkem, je příliš pomalý růst nebo na pohled slabé a chřadnoucí rostlinky.
Škůdci a choroby
- Žloutnutí listů: Špenát se vám takto snaží říct, že mu nevyhovují dané podmínky. Problémem může být vysoká teplota půdy, nedostatek vláhy nebo jde o projev začínajícího plísňového onemocnění. Zkuste ho mírně přihnojit a zvýšit nebo snížit zálivku.
- Plíseň špenátová (jiné názvy – Plíseň révová, Peronospora): Rozšiřuje se hlavně při extrémně vlhkém počasí. Poznáte ji podle hnědožlutých usychajících skvrn na listech. Nejlepší ochranou je výsadba rezistentních (odolných) odrůd. Už existující plíseň porazíte pomocí pesticidů. Lepším řešením je však vytrhat špenát a vysét ho na jiné místo. Listy plné chemie si přece můžete koupit i v obchodě a navíc existuje jen malá pravděpodobnost, že špenát zachráníte.
- Virus mozaiky Pepina: Tento virus napadá hlavně brambory a rajčata. V našich končinách není běžný, ale s postupným oteplováním se může „uchytit“ i na listech našeho špenátu. Virus nepřežije na rostlinách, které rostou v půdách s vysokým obsahem dusíku.
- Květilka řepná: Existuje celá řada hmyzu, který si rád pochutná na listech špenátu. U nás je to nejčastěji květilka řepná. Napadení touto skupinou škůdců poznáte podle vyhryzaných chodbiček na listech. Namísto postřiku vysaďte kolem špenátu ředkvičku. Její listy jsou pro hmyz magnetem, ale jejich požírači ředkvičce nijak neublíží a neutrpí ani její podzemní část, kvůli které ji pěstujete. Alternativou je používání ochranných sítí, skrz které se hmyz k listům špenátu nedostane.
- Mšice: Při jarním pěstování špenátu se mšic nemusíte obávat. V tomto období není jejich populaceš ještě tak velká, ale při velmi teplém počasí se mohou objevit. Pomůže ruční sbírání, postřik z mýdlové vody a přilákání dravého hmyzu na zahradu. Mšice chutají nejvíc beruškám a zlatoočku obecnému.
- Slimáci a plži: Listová zelenina a slimáci, to je předem prohraný boj. Špenát před nimi ochráníte jedině tak, že je k němu nepustíte. Pomůže vám plastová zábrana proti slimákům, měděný plech a jejich pravidelný sběr. Pokud vám to není proti srsti, slimáky můžete likvidovat také pomocí „granulí“ s jedem. Pamatujte však na to, že zabijete jednoho a další tři přijdou. Proto se s nimi naučte spíše spolupracovat.
Výběr vhodné odrůdy
- Chica F1: Odrůda s velmi pomalým růstem, která nevybíhá do květu. Je vhodná na pěstování v teplejším počasí nebo naopak ako ozim.
- Seychelles F1: Odolná vůči padlí. Vyséváme ji na jaře, podzimu nebo jako ozim.
- Wallis: Odolná vůči škůdcům, chorobám a žloutnutí listů. Můžete ji pěstovat brzy na jaře nebo začátkem podzimu.
- Tonga: Je možné ji vysévat až do konce března. I při teplejším počasí dokáže poskytnout postačující úrodu. V teplejších oblastech je vhodná i na ozimé pěstování.
- Winter Bloomsdale: Odrůda odolná vůči škůdcům, hlavně proti viru mozaiky Pepina.
- Giant Nobel: Původní odrůda vhodná jen na rané jarní pěstování.
- Tyee: Odolná vůči špenátové plísni. Můžete ji vysévat brzy na jaře a koncem léta.
- Winter Riesen, Misano F1, Matador, Lorelay, Monores: Veľli odolné – mrazuvzdorné odrůdy, které vydrží i výraznější poklesy teplot. Jsou rezistentní vůči plísni špenátové.
Špenát – „nešpenát“
Pokud jste této listové zelenině totálně propadli a nedokážete se smířit s tím, že si ji nebudete moci dopřát i v průběhu léta, můžete pěstovat některé příbuzné rostliny, které špenát připomínají chutí, vzhledem i obsahem zdraví prospěšných látek a nemají problém s teplým počasím.
- Stromový špenát/merlík obrovský (Chenopodium Giganteum: Jednoletá, velmi nenáročná rostlina, která patří do stejné rodiny i čeledi jako špenát setý. Vysévá se přímo na záhon, a to od poloviny dubna (klíčení 1–2 týdny). Počítejte s tím, že tento merlík dorůstá až do výšky dvou metrů.
- Jahodový špenát/merlík hlávkový (Chenopodium capitatum): Tato rostlina vás osloví chutí i vzhledem. Mezi listy totiž vyrůstají soubory červených květů, které z dálky připomínají velké jahody či maliny. V létě jí vyhovuje slunné stanoviště a dostatek vláhy. Možné je i celoroční pěstování v květináči. Když necháte pár rostlin se semeny v zemi, od jara by se vám měl merlík hlávkový začít na zahradě rozmnožovat i sám.
- Špenát novozélandský/čtyřboč rozložitá (Tetragonia tetragonioide): Z botanického hlediska nemá rostlina se špenátem nic společného. Chutí ho však skutečně připomíná. Čtyřboč snáší vysoké teploty i mírné sucho a na zahradě vám vydrží až do prvních mrazů. Protože trochu déle klíčí, s předpěstováním přísad začněte v polovině dubna a na zahradu je přesaďte až po 15. květnu.
- Malabský špenát (Basella Alba): Rostlina je označovaná také jako popínavý špenát. Její plazivé výhonky dorůstají do dvou metrů a na první pohled připomíná mátu. Potřebuje humózní půdu, slunné stanoviště a teplo. Také není příbuzná špenátu, ale její lístky chutnají podobně, jen trošku kyseleji.
Proč vlastně špenát pěstovat?
Špenát je velmi zdravou zeleninou. Obsahuje kyselinu šťavelovou, karoten, železo, jód, vápník a vitamíny C, B1, B2, E, K. Můžete ho konzumovat čerstvý v zeleninových salátech, jemně blanšírovaný jako náplň masových rolád nebo mražený, v podobě zahuštěné omáčky nebo polévky. Pokud byste si to chtěli usnadnit a jíst špenát z obchodu, měli byste vědět, že pokud je tato listová zelenina, spolu s ředkvičkami, hlávkovým salátem a okurkami, hnojená průmyslovými hnojivy, obsahuje vysoká množství dusitanu sodného, který v kombinaci s aminokyselinami vytváří velmi nebezpečné rakovinotvorné látky.
Autor článku
Milujem prírodu so všetkým, čo v nej rastie a žije. Som vyštudovaná učiteľka pre najmenších drobcov, ktorú však zlákalo písanie, zvieratá a život...
Vzhlédnite také naše inspirace
Stojanové věšáky mohou být praktické a originální zároveň
Předsíň je první místnost, kterou návštěvník vašeho bytu uvidí. Proto by měla působit přívětivě a vyvolávat v hostech hřejivou atmosféru hned po vstupu do bytu. Zajistit to můžete...
Fialová koupelna - působí luxusně a odvážné
Fialová barva je dlouhá léta spojována s luxusem a královským prostředím. Kdysi totiž nebylo jednoduché vyrobit fialové barvivo, proto bylo velmi vzácné. Přestože dnes je už fialová...
Wire závěsné lampy - moderní svítidla
Hledáte vhodné svítidlo do svého obýváku či kuchyně? Wire závěsné lampy by pro vás mohly být to pravé.
Publikováno dne: 09.10.2020Posledná aktualizácia: V této kategorii najdete i:
Magnolie: druhy (Stellata, Grandiflora či Soulangova), pěstování, sázení, hnojení, stříhání Chtěli byste, aby bílá, růžová nebo krémová magnolie zdobila vaši zahradu? V našem pěstovatelském speciálu se dočtete, jak magnolii pěstovat.
Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česneku Vysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?
Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasu Jak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.
