Hraboši a hryzci na zahradě – jak se jich zbavit?

Když začnete pěstovat ovoce a zeleninu na zahradě, tak zjistíte, že je to jednoduše vášeň a v podstatě i hobby na výplň volného času. Aby vám všechno pěkně vyrostlo, tak se musíte o zeleninu pravidelně starat, plít a zalévat ji. V případě, že máte sedavé povolání a hodně času trávíte v kanceláři, tak pro vás pěstování může být relaxem a únikem, kde můžete přijít na nové myšlenky. Když už se rozhodnete pro pěstování vlastních plodů, tak musíte brát do úvahy, že ne vždy bude všechno růžové. Vašimi nepřáteli se totiž stanou hlodavci a jiní živočichové, kteří budou vaši úrodu ohrožovat.

Někteří škůdci jsou takoví, že nezničí celou úrodu a ještě ji můžete i po jejich napadení zachránit. Stačí na to použít ty správné techniky a nástroje. Na druhé straně jsou zde i takoví, kterých se zbavíte jen velmi těžko a vaše úroda je v tomto případě opravdu ohrožená. V tomto článku vám přiblížíme všechny škůdce, kteří jsou na zahradě běžní, jak se jich co nejjednodušeji zbavit a ochránit tak svoji úrodu.

Oblíbené odpuzovače hryzců a hrabošů

Druhy vyskytujících se škůdců, čím se živí

Do vaší zahrady se nemusí přistěhovat jen jeden škůdce, ale může jich být hned více. Proto je dobré znát jejich specifické rysy, abyste je uměli podle nich rozlišit a na základě toho potom použít jednotlivé metody, abyste se jich zbavili. Přece jen, na každého škůdce platí něco jiného, takže je důležité vědět, s kým máte co do činění.

Hryzec vodní

Jak už název tohoto druhu naznačuje, tak hryzec vodní se najvíc vyskytuje v oblastech, kde se nacházejí řeky, potoky a jezera. Poznat ho můžete už podle toho, že na způsobení škody potřebuje víc času, protože žije samotářsky, na rozdíl od hrabošů, ti žijí ve skupinách. Pod zemí vytváří chodbičky dlouhé i několik desítek metrů, takže i když objevíte díru, je nízká pravděpodobnost, že se hryzec nachází někde v blízkosti. Tyto chodby jsou většinou vodorovné a některé části mohou být v hloubce až do jednoho metru. Někdy využívají chodby vytvořené jinými živočichy.

Hryzec nejvíc napadá čerstvé šťavnaté kořeny ovocných stromů, ale obvykle se nakrmí i na jiných stromech, například dubu nebo růži. V případě jehličnatých stromů mu nejvíc chutná kůra. Co se týká zeleniny, tak hryzci preferují kořenovou, zelí, brambory nebo slunečnice. Někdy nepohrdne ani jinými druhy zeleniny, když už nemá toho moc na výběr. Denně zkonzumuje hryzec až více než 100 gramů čerstvé potravy, a protože žije poměrně hluboko pod zemí, tak jeho pravidelné návštěvy poznáte podle ohryzaných kořenů stromů a zeleniny.

Hraboš polní

Hraboš je pro vaši úrodu velmi nebezpečný. A to kvůli tomu, že má velmi rychlou rozmnožovací schopnost ve velkém množství. Jeden pár hrabošů může zplodit v období 10 měsíců (nejčastěji se rozmnožují od března do prosince) až 2 500 mláďat. Zkuste si to vynásobit tím, kolik dokáže zkonzumovat za toto období jeden hraboš. Z toho vám vyjde, že jen 3 000 hrabošů dokáže v průběhu měsíce zkonzumovat až 2 tuny rostlin nebo obilí. Může to znít jako hotová katastrofa, ale na druhé straně je třeba vzít do úvahy, že se hraboši dožívají maximálně 4 měsíců.

Škody u hraboše se dají poznat hlavně sežranými kořeny, ale kromě podzemních částí rostlin se živí také listy, stonky a semeny. Preferuje brambory i cukrovou řepu, kořenovou zeleninu i některé druhy ovoce. Napadnout může i listnaté ovocné stromy. Hrabošům může pomáhat k lepšímu rozmnožování nepořádek. Špatně posbíraná úroda, která se potom stává potravou pro hraboše, a zanedbání péče o půdu. Vůči ostatním konkurentům, kteří se na vaší úrodě mohou živit, se brání pomocí zubů a ostrých drápů.

Hraboš mokřadní

I název tohoto hlodavce vám upřesňuje, kde se nejčastěji vyskytuje a kde se mu daří. Ale dokáže se objevit i v sušších zahradách. Nejvíc mu chutná během období vegetace, a to hlavně stébla trávy a listy snadno stravitelných rostlin. Zaměřuje se tedy hlavně na nadzemní, zelené části, ale má rád i semena a chutná mu i mech. Objevovat se začíná už po prvních mrazech, kdy se jeho hlavním zdrojem potravy stává kůra z mladých stromů – ať už listnatých, ovocných nebo jehličnatých. To může nadělat ve vaší zahradě a dvoře pořádné škody, protože nově nasazené stromy to potom nemusí zvládnout.

Co se týká vzhledu, tak je velmi podobný polnímu hrabošovi, jediná odlišnost je, že srst má o něco tmavší. Ale to, že máte co do činění s mokřadním hrabošem, poznáte na základě toho, které části rostlin jsou zničené a snědené. Specifické je i to, že uvedené mladé stromky ohryzá těsně při zemi. Chutnají mu například malé výhonky borovic a smrků, ale konzumuje topol, jeřabinu, habr, olši nebo modřín. Mokřadní hraboš tedy není až takovým problémem v menších zahradách jako spíše v lesních porostech a u nově zasazených stromů.

Jak odhalit jejich přítomnost

Toto téma jsme načrtli už výše, ale určitě je dobré si je víc přiblížit. Jak poznáte, že vaši úrodu napadli hraboši nebo hryzec? V první řadě je to zničená zelenina, některé druhy ovoce a mladé stromky. To, že jde přesně o tyto živočichy a že to nemají na svědomí jiná zvířata, poznáte tím, že jsou zničené hlavně spodní části rostlin – kořeny, kůra, případně nadzemní část rostlin, která se nachází blízko půdy.

Dalším znakem hlodavců jsou jejich podzemní tunely. Když vytáhnete zbytky kořenů zeleniny, kterou hlodavci nesežrali, tak je velká pravděpodobnost, že se pod ním bude nacházet podzemní tunel. Tyto tunely vedou přímo do hnízda hrabošů, které je přibližně 30 centimetrů pod zemí a jejich přibližný průměr se pohybuje kolem 4 centimetrů. Pokud byste na toto hnízdo narazili, tak tam najdete zbytky kořenů, trus a podestýlka ze suchých kousků rostlin. Každá skupina hrabošů má svoji vlastní noru.

Ochrana úrody před hraboši a hryzci

Pokud jste dokázali identifikovat škůdce na vaší zahradě, tak je načase, abyste se jich zbavili předtím, než se přemnoží a zničí celou úrodu. Na jejich odstranění, resp. odstrašení můžete použít dva způsoby. Nejčastěji se používá pachová nebo repelentní bariéra. Druhým ze způsobů jsou zvukové plašiče.

Pachové a repelentné bariéry

Pachové a repelentní bariéry jsou v podstatě velmi podobné a fungují na stejném principu. Odlišnost mezi nimi je hlavně v typu a složení konkrétního pachu. Cílem je odpuzování a vyhánění hryzců a hrabošů ze zahrady. Můžete to využít i v tom případě, když máte problémy s krtky. Pro tyto účely se používají i speciální druhy rostlin, které mají výrazné aroma a tím pádem mají stejný – repelentní účinek. Nejznámějšími jsou korunka královská, česnek, cibule, narcis, komonice nebo bez.

Pomocí těchto, ale i dalších rostlin (túje, ořechu, cibule nebo kopřivy) vytvoříte tzv. repelentní nebo pachové bariéry. Uděláte to tak, že ucpete chodbičky hlodavců listy nebo hadrem napuštěným benzínem, případně petrolejem. Základem při tomto způsobu je používání vysoce aromatických prvků, které budou hlodavcům smrdět. Abyste ochránili mladé stromky od mokřadního hraboše, zkuste před zasazením dát do půdy odpudivé přípravky, které najdete běžně v zahradnictvích. Připravit si můžete i domácí přípravek, který se bude skládat ze syroátky, podmáslí a po pár dnech kvašení ho vlejete do chodbiček.

Zvukové plašiče

Na druhé straně jsou zvukové plašiče, které fungují nejen na vzpomínané hraboše a hryzce, ale i na krtky, kteří vám pod úrodou prohrabou cestičky a kopce. Zvukový plašič vytvoříte jednoduše z odřezaného hrdla plastové lahve. Tuto část umístěte hrdlem proti větru, šikmo, aby do něho proudil vzduch a zahrabete ho zčásti do země, aby tam lépe držel a přenášel tam zvuk. Vítr pronikne do hrdla a bude vytvářet pisklavý zvuk.

Pokud nechcete mít po zahradě umělé lahve, tak si můžete takovýto umělý plašič opatřit. Elektrické plašiče se zvukem, který nebudete slyšet, mají frekvenci kmitů pod 20 Hz. Vybrat si můžete také z různých modelů ultrazvukových plašičů, s frekvencí od 4 do 20 kHz a napájením pro získávání energie ze solárních buněk.

Další škůdci, kteří mohou ohrozit vaši úrodu

Kdysi nebyl s těmito živočichy žádný problém, ale v posledních letech dokážou zničit celou úrodu, protože jich je opravdu mnoho a tipy z internetu na ně nefungují. Řeč je o tmavých slimácích bez ulity, kteří se jinak nazývají také modranky. Rostlinky, které jste si zasadili, dokážou sníst hned jak vyjdou ze země a paradoxně vám tam nechají růst jen plevel. Mají rády listy zelí, ředkvičky, mrkve, petržele či ozdobné dýně. Jednoduše vám dokážou sníst celou zahrádku.

Když spatříte, že se vám slimáci nastěhovali na zahradu, tak je potřebné zakročit. Nejdříve to vyzkoušejte neinvazívní cestou, takže bez chemikálií. Lidé zkoušejí ovesné vločky, sůl nebo ocet. Řešením je také sbírání těchto slimáků, bobtnání nebo rozkrajování – to doporučujeme jen pro silnější žaludky. Vytvořte jim i nehostinné prostředí – nejvíc se jim daří v přehuštěné, málo prosvětlené půdě a ideální je pro ně i vysoký, vlhký trávník. Hromadí sa i ve špatně zpracovaném a neošetřovaném kompostu. Na slimáky je vhodné vypustit drůbež, která si je ze země posbírá.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 08.06.2022
Posledná aktualizácia: