Jak si doma pěstovat stévii? Pěstování ze semen je možné i v květináči

Je sladší než cukr, nezvyšuje glykémii, při její konzumaci nepřibíráte, podporuje imunitu, nepřekyseluje organismus, obsahuje mnohé zdraví prospěšné látky a je nenáročná na pěstování.

To je ve zkratce stévie cukrová. Chcete si ji vypěstovat? Víme jak na to.

Původ stévie cukrové

Stévie cukrová (Stevia rebaudiana) pochází z tropických a subtropických oblastí Jižní a Střední Ameriky. Je to teplomilná stále zelená rostlina, která dorůstá do výšky 50–100 cm. Patří do čeledi astrovitých rostlin, což znamená, že je blízkou příbuznou měsíčku lékařského, jiřin, třapatovky, sedmikrásek, či dokonca pampelišky. Poznáme více než 150 různých druhů, přičemž některé z nich řadíme mezi rostliny, jiné zase mezi keře. Zajímavostí je, že stévie byla původně jednoletou rostlinou. Díky cílenému šlechtění ji však dnes můžeme pěstovat jako trvalku.

Pěstování stévie ze semen

Pěstování stévie ze semen je poměrně jednoduché. Základem je kvalitní osivo. V interiéru tuto rostlinu můžete vysévat celoročně. Nejlepší dobou je však konec zimy až jaro. Pokud ji máte v plánu na léto vyložit venku, semena vysejte přibližně 7–8 týdnů před posledními možnými mrazy. U nás to tedy vychází na březen až první polovinu dubna. Pokud máte zkušenosti s vyséváním bazalky, u stévie postupujte podobně. Pokud je nemáte, tady je praktický návod.

Rozmnožování stévie z kořenových odřezků

Stévie se dá rozmnožovat také z kořenových odřezků. Tento způsob je rychlejší a také o něco jistější. Stévie je v tomto směru podobná jako máta, takže na vypěstování nové rostliny budete potřebovat jen několik asi 5cm kořenových odřezků.

Vybíráme z katalogu

Rozmnožování stévie z odřezků

Podobně jednoduché je i pěstování stévie z mladých – nedřevnatých odřezků. Ty byste měli odebírat z dostatečně silných rostlin, které jsou aspoň rok staré.

Stanoviště a zálivka

Jak jsme si už řekli, stévie je poměrně náročná na slunce a zálivku. Ať už ji budete pěstovat v interiéru, na balkoně nebo zahradě, dopřejte jí stanoviště s plným světlem v průběhu dopoledne. Odpoledne už potřebuje mírný stín. Přežije i na místě v polostínu, ale její růst bude o poznání pomalejší. Stévii byste měli také chránit před silným větrem a průvanem.

Dospělé rostliny potřebují během léta pravidelnou a vydatnou zálivku. V teplém počasí je zalévejte klidně i každý den. Na druhé straně nesnášejí přemokření. Při pěstování v květináči proto určitě nezapomeňte na drenážní vrstvu a rostliny zalévejte vždy, když substrát mírně proschne.

Půda, hnojení a přesazení  

Stévie poroste v půdě s pH od 5,0 do 8,0, což v překladu znamená, že snese zásaditou i mírně kyselou půdní reakci. Nejlepší podmínky jí však vytvoříte použitím substrátu s pH od 6,0 do 7,7. Základem je dobře odvodněná a propustná půda s přiměřenou dávkou živin. Její složení pro rostlinu není až tak podstatné, proto vám postačí klasický zahradní substrát. Jeho strukturu můžete trochu vylepšit přidáním kokosové drti, vermikulitu nebo minerální vlny.

Stévii vyhovuje organické hnojení, ideální je tedy například dobře vyzrálý zahradní kompost. Na postupné uvolňování živin do půdy a zároveň ochranu před jejím vysycháním vám dobře poslouží mulčování. Rostlinu je dobré přesadit každé jaro, vždy do o něco většího květináče, protože růst jejích kořenů je poměrně rychlý.

Pěstování stévie cukrové v zimě

V našich klimatických podmínkách musíme stévii v zimě pěstovat v interiéru. Na léto ji můžete samozřejmě vyložit na zahradu nebo na balkon. Nejlépe roste na plném slunci, ale zároveň jí nevyhovují vysoké teploty. Protože naše léta v poslední době připomínají spíše tropické podnebí, nemusí být na škodu stévii nechat během celého roku v interiéru, kde jí můžete zajistit ideálnější podmínky.

Rostlina nedokáže odolávat ani mírným mrazům. Už při teplotě pod 5 °C se výrazně zastavuje její růst. Do interiéru ji proto vložte klidně koncem srpna, při chladnějším počasí i dříve. Před zimou je potřebné stévii seřezat na přibližně 6 cm. Protože jde o stále zelenou rostlinu, i během zimy potřebuje teplotu kolem 21 °C, dostatek světla a vydatnou zálivku. Pomoci jí můžete i umístěním pod umělé osvětlení. Vyhovující jsou pro ni žárovky, například halogenové, které mají dostatečnou světelnost. Dejte si však pozor, aby se umělé světlo nacházelo minimálně metr nad vrcholem rostliny, při silnějších žárovkách klidně i 2 metry.

S čím pěstovat stévii

Stévii se v květináčích daří nejvíc tehdy, když ji pěstujeme s jednou nebo dvěma dalšími rostlinami. Vhodnými jsou hlavně ty druhy, které mají podobné nároky na život. Mezi ně patří bazalka a rozmarýn, nepoškodí je ani petrželová nať nebo koriandr. Vyhněte se kombinacím s rostlinami, které jsou vysloveně suchomilné, například s tymiánem. Při pěstování ve volné půdě stévii nevyhovuje ani společnost rajčat, papriky či kukuřice.

Tyto rostliny v první řadě nevytvářejí správné půdní mikroklima, takže mohou způsobit pomalejší růst stévie. Problémem je i to, že je napadají podobní škůdci. Stejné je to také v případě některých okrasných a léčivých rostlin, hlavně těch, které patří do stejné čeledi. Dále od stévie proto saďte měsíček lékařský, astry, slunečnice, třapatovku, chryzantémy či jiřiny.

Stévie cukrová a škůdci

V našich končinách stévie není obzvlášť náchylná na napadení škůdci nebo chorobami. Uškodit jí mohou mšice a molice, a to hlavně při pěstování ve sklenících. O něco nebezpečnější jsou druzí uvedení škůdci. Do listů rostlin vylučují takzvanou medovici, která způsobuje černou hnilobu.

Použití stévie

Stévie je využívaná hlavně jako sladidlo, protože její sladkost několikanásobně přesahuje sladkost cukru. Některé zdroje uvádějí až 300násobně sladší chuť. Přitom má však nízký glykemický index, respektive glykémii nezvyšuje vůbec, a neobsahuje ani sacharidy. To z ní dělá ideální sladidlo pro diabetiky. Využijete ji však také tehdy, když držíte dietu, její použití je dokonce vhodné i při bílkovinové dietě, při které je zakázaný i ten nejmenší příjem sacharidů. Prokazatelně nepřispívá ke vzniku zubních kazů, nepoškozuje dásně a nepřekyseluje organismus, jak to dokáže klasický rafinovaný cukr.

Na rozdíl od jiných „umělých“ sladidel je cukr ze stévie čistě přírodním produktem, takže nemá žádné nežádoucí zdravotní účinky. Od roku 2011 je používání stévie ve sladkých výrobcích oficiálně povolené i Evropskou unií. Najdete ji pod označením E960. Využití stévie v kuchyni je velmi široké. Můžete si jí sladit kávu, čaj či jakékoliv jiné sladké pokrmy. Její listy se dají jednoduše sušit i mrazit, takže skladování není nijak komplikované.

Léčivé účinky stévie

Stévie není jen chutná, ale i zdravá. Za její nejvýraznější zdravotní přínos se považuje schopnost dodávat tělu energii a snižovat pocit únavy. Kromě toho, že nezvyšuje hladinu cukru v krvi, ji údajně dokáže i regulovat. Podobné účinky má také na krevní tlak a cholesterol. Stévie je bohatá na vitamín C a B, třísloviny, silice, steroly, vápník a draslík. Podporuje imunitu a má poměrně silné antibakteriální a protizánětové účinky. Protože nezpůsobuje překyselení organismu, právě naopak, pomáhá v něm vytvářet spíše zásadité prostředí, může být nápomocná při léčbě kvasinkových infekcí.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 25.06.2021
Posledná aktualizácia: