Jak si založit zeleninovou zahradu – rady pro začátečníky

Zkoušeli jste si už srovnat zeleninu z vlastní zahrady a zeleninu ze supermarketů? Je to pořádný rozdíl, že? A přitom to vůbec není až tak náročné, vypěstovat si vlastní zeleninu bez chemikálií, postřiků a dalších zbytečných přídavných látek, které se používají pro zjednodušení péče o rostliny. Pokud jste se konečně rozhodli, že si jdete vypěstovat zeleninu, tak si, samozřejmě, musíte založit zeleninovou zahradu. V případě, že jste začátečníkem v pěstování čehokoliv, ať už je to zelenina, ovoce, nebo pokojové rostlinky, tak se vám určitě hodí pár základních informací, které budou uvedené v tomto článku.

Přestože se může zdát velmi jednoduché začít s pěstováním, tak právě ten začátek je nejtěžší. Potom byste už s pěstováním neměli mít až takový problém. S přípravami na výsadbu a přizpůsobování prostředí je potřebné začít už v únoru, takže čím dříve začnete, tím lépe a není dobré to odkládat až na jaro. Předem si nakoupíte všechna osiva, substrát a květináče na předpěstování. No a pěstování vaší vlastní zeleniny může začít!

Udělejte si přesný plán

Ať děláte jakoukoliv činnost poprvé, vždy je nejlepší si naplánovat konkrétní postup práce a držet se ho. Stejné to je i při vytváření a péči o zeleninovou zahradu. Jako první je potřebné si celou zahradu vizualizovat. Nepotřebujete žádné plány od architekta nebo plány ve speciálních programech. Jen si nakreslete na papír, jak by měla vaše zahrada vypadat, jak by měly být jednotlivé části rozmístěné a zkuste tam připsat i přibližné rozměry. Ideální je zaznamenat si přesné rozmístění záhonů, protože na tom závisí i zalévání, světelné podmínky a manipulace s hnojivem.

Na rozmístění zeleninové zahrady závisí i umístění kompostu. Kromě plánování sázení a rozmístění byste si měli zapsat údaje nebo celkovou historii vaší zeleninové zahrady, abyste měli lepší přehled a sesbírané užitečné informace, které se vám určitě hodí i v dalších letech, kdy budete zeleninu znovu sázet. Plánování si zahrady vám může pomoci i s dodržováním termínů. Jak jsme už v úvodu uvedli, tak se zeleninovou zahradou je třeba začít už v únoru. Také si tam naplánujete i různé práce – sázení, zalévání, pletí, hnojení. Některé práce se dají odložit, ale některé je třeba provádět pravidelně, jinak by zeleninová úroda za moc nestála.

Rozhodněte se, co budete sázet

Pokud jste si už v plánu stanovili, co budete sázet a jak se této rostlině bude dařit co nejlépe, tak můžete tuto část článku přeskočit. Ale pokud jste tak ještě neudělali, tak máme pro vás pár důležitých informací, které vám s výběrem druhů zeleniny pomohou a ovlivňuje to také množství faktorů, na které byste neměli zapomínat. Jako první byste měli umět určit, ve které výsadbové zóně jste, protože podle toho záleží, co vůbec zasadíte a jak se bude těmto rostlinám dařit. Dále si určete, které druhy zeleniny opravdu chcete, víte, že že spotřebujete a kolik jich chcete zasadit. Podle toho si potom můžete určovat i nějaké další druhy zeleniny, které možná nemáte až tak rádi, ale chcete je vyzkoušet vypěstovat nebo s nimi zkusit nové recepty.

Pokud, samozřejmě, nemáte rádi zeleninu, tak máte dvě možnosti. První je jednoduše nepěstovat zeleninu. Může to znít zvláštně, ale je to skutečně tak. Jedině v případě, že zeleninu máte rádi, se budete naplno těšit z úrody, bude vás to motivovat k péči a nebudete zapomínat na to, že nějakou zeleninu máte zasazenou. Na druhé straně, pokud zeleninu nemáte rádi, tak je to opravdu zbytečné, utrácet energii na něco, co pro vás nemá hodnotu. Druhou možností je vyzkoušet druhy zeleniny, které se vám zdají zajímavé, nikdy jste je nezkoušeli a moc se vám zdají i co se týká popisu chuti. Mohou to být například cizokrajné druhy zeleniny nebo zelenina, která se tak často na vaření nepoužívá. Problémem může být například i to, že vám nechutná tepelně upravená zelenina, ale tady vám doporučíme vyzkoušet zasadit druhy zeleniny, které se zavařují nebo zeleninu, která se hodí do čerstvých salátů.

Jako poslední byste měli při výběru zeleniny zvážit to, které rostliny jsou dostatečně úrodné a vy je naplno využijete. Může to být rychle rostoucí zelenina nebo zelenina nenáročná na pěstování. Je jasné, že se vám nevyplatí pěstovat rostliny, které nejsou vhodné do tohoto podnebního pásma nebo i přes velké úsilí dostanete jen pár kusů zeleniny. Zkuste si před výběrem konkrétních rostlin jednotlivé druhy nastudovat – co vyžadují, v jakých podmínkách se jim nejvíc daří a například i to, jaká je z jedné rostliny úroda. Množství rostlin si potom vyberte i podle toho, kolik času chcete na zahradě strávit, protože ne každý má na pěstování tolik času, kolik by jeho zahrada v ideálním případě vyžadovala.

Zvolte způsob pěstování

Pokud jste zeleninu ještě nikdy nepěstovali, tak asi ani netušíte, že je více způsobů jak na to. Ale díky této části článku se budete umět lépe rozhodnout, který typ vysázení je pro vás nejlepší. Prvním a asi také nejjednodušším způsobem, který je ideální pro začátečníky, je vytvoření záhonů. Stačí jen pořádně překopat půdu, aby nebyla tvrdá a lépe se do ní zelenina sázela. Očistěte ji od trávy a kamenů, zasadíte semínka nebo připravené sazeničky a máte hotovo! Není to nic složitého, důležité je jen dobře vyčistit půdu, aby vám nezačala rychle zarůstat.

Dalším z možných způsobů je kontejnerová zahrada, což znamená pěstování ve větších květináčích, takže je to něco, co už možná znáte, když pěstujete pokojové rostliny. Ideální je to hlavně na balkon do bytovky, protože nemáte přístup k volné půdě a nedisponujete množstvím místa. Je to skvělé řešení do domu v případě, že nechcete pěstovat velké množství zeleniny. Využít to můžete například i tehdy, když jdete pěstovat zeleninu poprvé, zasadíte si ji na zkoušku do květináče a odsledujete, jaké podmínky danému druhu zeleniny nejvíc vyhovují.

Na druhé straně musíte v tomto případě počítat i s nevýhodami. V první řadě musíte mít doma nakoupené různé velikosti květináčů, protože jednotlivé druhy zeleniny vyrůstají do různých velikostí. Nevýhodné je to hlavně tehdy, když jdete opravdu poprvé pěstovat mnoho druhů a doma nemáte žádné květináče, v tom případě to bude na začátku větší investice, ale na druhé straně jen jednorázová. Faktem také je, že ne všechny druhy zeleniny mohou být pěstované v květináči, některé to prostě nesnesou, takže i na to byste si měli dávat pozor.

Poslední metodou, která se hodí pro začátečníky, ale používají ji i zkušení pěstitelé, jsou vyvýšené záhony. Znamená to, že prostory, ve kterých je půda a pěstujete na nich zeleninu, jsou výše než zbytek zahrady a půdy. Na tato vyvýšení se nejčastěji používají desky nebo kameny. Oproti kontejnerové zahradě jsou vyvýšené záhony mnohem lepší alternativou, ale i ty mají omezenou kapacitu místa, což mají s pěstováním v květináčích společné.

Vybíráme z katalogu

Trojtraťový systém

Na pěstování zeleniny byl vymyšlený a roky ověřený i tento trojtraťový systém a využívá se hlavně tehdy, když máte k dispozici zahradu a pěstujete více druhů zeleniny. V první „trati“ nebo části se nachází plodová zelenina, čili taková, která roste nad zemí a nejčastěji se pěstuje ve sklenících. Sem patří například paprika, rajče, okurka nebo dýně. Tomuto typu zeleniny vyhraďte přibližně ¼ z celého záhonu, což bude záviset i na velikosti vaší zahrady. Druhou, stejně velkou část, byste měli vyhradit pro košťálovou zeleninu, čili kapustu, zelí, kedluben, květák. V první trati byste měli ještě nechat část pro celer, rebarboru a křen. Celer se vám určitě hodí do vývaru a rebarbora s křenem jsou ideální na dochucení jakéhokoliv jídla.

Velikost 2. tratě by měla být asi o 1/3 menší než 1. tratě. Tato část by měla být nehnojená a sázet byste měli hlavně kořenovou zeleninu, čili mrkev, petržel, řepu a ředkvičky. Zabírat by měly asi třetinu z této druhé tratě. Druhá třetina by měla být složená z listové zeleniny, čili různé druhy salátů, špenát, rukola, mangold nebo jiné druhy těchto zelených rostlin. Ve třetí třetině byste měli vysadit cibuli, česnek a pórek, které by měly mít dostatek místa pro růst.

Ve 3. trati by měla být půda, která nebyla hnojená už 2 roky. Určitě jste už pochopili tento princip dělení a vysazování rostlin podle toho, jaká půda jim nejvíc vyhovuje a kde se jim bude nejlépe dařit. Toto dělení bude vyhovovat i půdě a neustále bude úrodná. Do této části vysázejte rostliny, které si dokážou dusíkaté živiny zajišťovať samy pomocí speciálních bakterií, které obsahují. Jde hlavně o luštěniny – fazoli, hrách, sóju, cizrnu a boby.

Vysévání do vyhřátých prostor

Hned jak přijde začátek února, tak je čas na vysazení semínek raného salátu, ředkvičky a kedlubnu. Možná se vám zdá, že sázení v únoru je příliš brzké a že mohou zeleninu ohrozit jarní mrazy, které bývají často až do dubna, někdy i do května. Ano, je to pravda a i kvůli tomu se doporučuje vysázet tyto druhy zeleniny do vyhřátého skleníku. Skleník bude ve vaší zahradě určitě užitečný a rostliny vám v něm porostou rychleji, než kdyby měly růst klasicky venku. Hlavně když bydlíte spíše v chladnějších částech země. Na začátku vám bude stačit i obyčejný plastový skleník, který si dokážete obstarat v zahrádkářství nebo na internetu.

Ale zpět k sázení do skleníku. Košťáloviny byste do něho měli zasadit už ve druhé polovině února a do konce měsíce by se tam měly nacházet pórek, paprika, baklažán, rajčata a další plodové druhy rostlin. Posbírejte zeleninu, kterou jste před příchodem mrazů uložili do pařeniště – kedluben a petržel. Je důležité kontrolovat přezimované druhy zeleniny, mezi které patří růžičková kapusta, kučeravá kapusta a zimní pórek. Před mrazy je třeba chránit chvojinou, třtinou nebo speciální textilií, která je určená na tyto účely. Když už máte ve skleníku všechno vysazené a přetříděné, tak je dobré pro lepší přehled zapíchnout ke každému druhu zeleniny jmenovku. Podle toho se vám bude zelenina lépe zalévat, snáze ji rozeznáte při pletí a budete mít v tom systém.

Co budete potřebovat

Na to, abyste přichystali zahradu, nasadili zeleninu a mohli se o ni starat, potřebujete určité nářadí, které už možná máte doma nebo je potřebné si ho dodatečně obstarat. Základem pro celý proces jsou kvalitní rýč, motyka a hrábě. To byste si měli obstarat jako první, a pokud vám něco bude chybět, tak si to obstaráte v průběhu sázení a péče. Na první zpracování půdy (pokud jste v ní nikdy předtím nic nesadili) si zavolejte souseda nebo známého s traktorem nebo kultivátorem. To vám usnadní množství práce a sázet se vám bude mnohem snáz. I přes pomoc budou taková místa, která nebudou dostatečně zpracovaná, takže v té chvíli je potřebné použít vzpomínaný rýč.

Motyka je základní pomocnicí, která vám pomůže během celého procesu, bez ní se prostě neobejdete. Použijete ji už po rýči, když bude třeba rozbít větší hroudy půdy, budete s ní okopávat jednotlivé části a hodí se vám i při sázení a vybírání zeleniny z půdy. Když si budete motyku vybírat, tak zjistíte, že je více typů, velikostí i tvarů. Finální výběr závisí na vaší výšce, ale také na tvrdosti půdy. Na začátku vám doporučíme špičatou motyku, se kterou vám půjde práce nejjednodušeji. Při přípravě půdy a také během růstu se vám určitě hodí ocelové hrábě. Hlavně na odhrabání hrudek hlíny z připravených řádků, vypletého plevele nebo na označování řádků při sázení.

Kromě tohoto základního zahradního nářadí se vám hodí i další věci, které byste si měli také po čase obstarat – konev, kbelík a kolečko. Během sucha bude potřebné sazeničky a také větší rostlinky zalévat, protože mohou velmi jednoduše vyschnout v případě nedostatečné vláhy. Konev se vám tehdy určitě hodí, a když si ji budete kupovat, všímejte si hlavně její velikosti a typu hlavice. Kolečko se vám hodí při více činnostech – vytrhávání a odvážení plevele, převážení půdy, odvážení odpadu nebo v případě, kdy budete chtít převézt těžké hnojivo. Kbelík je hlavně na odpad a na plevel, případně dozrálé plody, které budete potom sbírat.

Vybíráme z katalogu

Ošetřování

Když máte všechno pěkně zasazené a připravené, tak nastává čas, kdy se budete o rostlinky starat a přizpůsobovat jim podmínky tak, aby se jim co nejlépe dařilo. Asi je jasné, že vám zelenina neporoste bez jakékoliv péče, že si přijdete jen na konci posbírat úrodu. V první řadě je důležité pravidelné vytrhávání plevele. Samozřejmě, že vám v úrodné půdě nebude růst jen to, co chcete vy, ale najde se tam i tráva a jiné rostliny, které mohou ovlivnit růst zeleniny. Pokud byste zahradu pravidelně nepleli, tak by mohl plevel vámi nasazené rostliny zadusit a vaše úsilí by bylo zbytečné. Plít můžete začít až tehdy, když dokážete jasně odlišit zeleninu od plevele. To vyžaduje nějaký ten trénink a pořádnou znalost lístků na zelenině.

Další důležitou částí péče o zeleninu je pravidelné zalévání. Když jsou ještě jednotlivé druhy zeleniny malé, tak je třeba zalévat každý den, aby měly neustále vlhkou půdu a rychleji tak rostly. Většině druhů vyhovuje právě vlhké prostředí a nejvíc se jim tam daří, ale není třeba to přehánět, jinak by vám mohly rostlinky shnít. Zalévání se někdy nevyhnete ani když je už zelenina větší, protože když venku nezaprší a je velké sucho, tak mohou rostliny velmi rychle uschnout. Hlavně během horkých letních dnů nezapomínejte zeleninu pravidelně zalévat.

Během mírnějšího období byste měli sledovat, zda se neobjeví škůdce nebo choroby. Nejčastější je výskyt mšic, které se usadí na listech a většinou je najdete na zelí, květáku nebo jiné přezimující zelenině. Bojovat budete muset pravděpodobně i proti slimákům, protože těch je v posledních letech obrovské množství a dokážou velmi rychle zničit celou úrodu. Mladí slimáci se začínají krmit listy téměř okamžitě, když vylezou ze země. Nejlépe proti nim fungují návnady nebo chemikálie. Zeleninu je třeba často chránit i před ptáky, protože když nemají dostatek potravy v přírodě, tak ji hledají právě v našich zahradách. Ochráníte ji hlavně ověřenými strašáky nebo sítěmi, do kterých se ptáci zamotají.

Sběr zeleniny

Zelenina vám dorostla a je na čase celou úrodu, která vás stála množství námahy, posbírat. Všechny druhy zeleniny nedozrávají současně, takže ji musíte sbírat průběžně. Pravidelně kontrolujte jednotlivé rostliny, abyste posbírali už dozráté plody. Je to výhodné hlavně kvůli tomu, že bude zelenina v ideálním stavu a nestihne shnít. Na druhé straně tak odlehčíte samotnou rostlinu a může se tak věnovat ostatním plodům, aby byly pořádně dozráté.

Při sběru zeleniny může nastat i prolínání s výsadbou, hlavně tehdy, když je v dané výsadbě více menších zeleninových ploch, na kterých může být vždy jiná zelenina. Tam je ideální vysadit zeleninu, která roste rychle, hned můžete sbírat plody, vytrhnout ji a namísto ní, hned jak zlepšíte úrodnost půdy pomocí kompostu, vysadit jiný druh zeleniny. Pěstování zeleniny opravdu není náročné, na začátku je potřebné vědět, jak na to, mít potřebné nářadí a úrodnou půdu. Všechno se naučíte časem a zkušenostmi, takže se není třeba ničeho bát.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 04.05.2022
Posledná aktualizácia: