Muchovník – odrůdy, rozmnožování, řez a přesazení

Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) nazývaný  i juneberry,  pochází z oblasti Severní Ameriky a Kanady. V závislosti na chladné oblasti jeho domoviny se stal velmi odolným na nízké a mrazivé teploty. 

Jeho pěstování je nenáročné. Vyžaduje vhodnou půdu a dostatečnou zálivku. Roste v podobě malých keříků nebo stromků, což se odvíjí od kultivaru. Nejčastěji pěstované kultivary na našem území jsou tzv. Theissen, Smoky, Northline, Regent, Martin. Vzhledem k jeho plodům, které nápadně připomínají borůvky, je označovaný také za tzv. kanadskou borůvku. 

Jeho pěstování se rozšířilo zejména díky magickým účinkům jeho plodů. Na těch si pochutnávají nejen zvířata, ale i lidé. Jsou velmi zdravé a prospěšné pro organismus. Muchovník kvete koncem jara, přičemž plody si uchovává během celého léta. Z modro-fialových bobulí se dají připravit různé dobroty a pokrmy, ať už v podobě sirupů, džemů, nebo koláčů.

Muchovník versus borůvky

Muchovník ve skutečnosti nemá s borůvkami vlastně nic společného. Ano, plody se na borůvky nápadně podobají, pro někoho mohou mít i podobnou chuť. Na rozdíl od nich však muchovník poroste i v mírně zásadité půdě, kterou má na zahradě většina z nás. Proto se nemusíte zatěžovat vykopáváním jam, oddělováním vaší půdy od koupené rašeliny a jejím průběžným překyselováním.

Dalším minusovým bodem pro borůvky je jejich mělký kořenový systém, který potřebuje patřičnou dávku pozornosti, jak pravidelnou zálivku během sucha a ochranu před promrznutím v zimě. Muchovník je na zálivku náročný jen v prvních letech. Statnější rostliny dokáží bez problémů přežít i dlouhá období sucha a tepla. Naopak, v zimě těmto rostlinám nedělají problémy teploty až do -40 °C.

Kdy a jak vysazovat muchovník

Nejvhodnější dobou na výsadbu muchovníku je jaro nebo podzim, podobně jako u jiných ovocných keřů či stromů. Pokud byste si rostlinky pořídili uprostřed léta, klidně je vysaďte, dopřejte jim však o něco více vody. Nejprve si vyberte vhodné místo, ideálně takové, kde svítí slunce alespoň 6 hodin denně. Pokud se chystáte vysadit několik rostlin, počítejte s tím, že mezi nimi musíte nechat mezery velké cca 2 metry. Pokud byste je zasadili blíže k sobě, časem by nemuseli mít dostatek místa, což se odrazí na nižší úrodě nebo jejich celkovém chřadnutí.

Na vybraném místě vykopejte jámu. Její hloubka závisí na velikosti kořenového balu vašeho muchovníku. Snažte se ho zasadit stejně jakoby rostl v květináči, tedy ne nižší ani vyšší. Muchovník nepotřebuje vysloveně kyselou půdu, na druhé straně není schopen růst v půdě bohaté na vápník. Na dno jámy můžete nasypat asi 5 – 10 cm vrstvu dobře vyzrálého zahradního kompostu, který podpoří zakořeňování rostlin. Pokud ho nemáte k dispozici, nic hrozného se neděje. Do jámy nakonec nalijte větší množství vody a počkejte, dokud mírně nevsákne. Nyní můžete posadit muchovník a zeminou zasypat jeho kořeny.

Jak na jeho pěstování?

Kanadské borůvce se daří v hlinitých, písečnatých a jílovitých půdách. Nejvíc jí  vyhovuje hlinito-písčitá zemina s ph 6,0 až 7,8. Vhodné stanoviště pro muchovník je na výsluní. Je schopný růst i v polostínu, ale na plný rozkvět je nejvhodnější stanoviště s dostatečným slunečním zářením. 

Vysazovat ho můžete prakticky kdykoliv. Nepotrpí si na pravidelné hnojení, přesto můžete jeho růst podpořit výživou. Ideální je přihnojit ho začátkem května a koncem června. Dorůstá do výšky až 5 metrů.

Zálivka je důležitá!

Důležité je dávat si pozor na to, aby půda nebyla přesycená vodou. Pro neustálý přísun vody muchovník vyžaduje pravidelnou zálivku. Docílit vlhké zeminy, a ne provlhlé, proto nemusí být vždy nejjednodušší. Pokud je váš muchovník umístěný v písčité půdě, vyžaduje častější zalévání z toho důvodu, že písek vysává vodu mnohem rychleji než jíl.

Také nelze zapomenout na podnebí, pokud je muchovník vysazený ve vlhkém prostředí, potřebuje přirozeně méně vody pro svůj růst.

Kdy ho ořezat?

První tři roky od výsadby muchovníku není nutné jeho ořezávání. Samozřejmě, průběžné odstranění poškozených částí sem nepatří. Nejlepší je seřezávat na jaře. Při ořezávání se snažíme o co nejlepší provzdušnění koruny. Hlavní řez muchovníku provádíme až po 6–9 letech od jeho výsadby.  

Po vývoji květních pupenů odstraníme vrchní růstový pupen, čímž podpoříme růst bočních výhonků. Je důležité, aby řez byl provedený ve správné době – buď  na začátku vegetačního období, nebo po vzpomenutém vývoji květních pupenů.

Průběžná péče o muchovník

Jak jsme si řekli už vícekrát, muchovník nepotřebuje žádnou speciální péči. Přece jen, jestliže mu jí dopřejete aspoň trochu, odvděčí se vám vyšší úrodou, rychlejším růstem a celkovým vzhledem. I když muchovník zakořeňuje poměrně hluboko, zaplevelená zemina v jeho okolí mu dokáže ubírat poměrně hodně živin. Proto ji pravidelně okopávejte (ruční vytrhávání plevele je o něco bezpečnější) nebo mulčujte.

Muchovník ocení i občasné přihnojení organickým hnojivem. Nejlepší dobou je jaro. Ideální je vyzrálý kompost, popřípadě menší množství kravského hnoje. Pravidelné hnojení je třeba pouze při muchovník zasazených ve vysloveně písčité půdě, která je chudší na živiny a také jejich nedokáže dostatečně dlouho zadržovat. Z keřů nezapomeňte pravidelně odebírat poškozené listy a větvičky.

Jak zvýšit úrodu

Muchovník jen málokdy nerodí, přesto však existuje několik faktorů, které mohou úrodu snížit nebo zvýšit. Rostliny začínají rodit 2. až 3. rok po výsadbě, proto na nich nezanevřete, pokud nebudou plody obsypané hned po jejich zakoupení.

Výběr vhodné odrůdy

Muchovník, které si koupíte u nás, nepatří k původním odrůdám. Jednotlivé kultivary proto nabízejí odlišné množství úrody, která může dozrávat v různou dobu, některé odrůdy jsou vhodné pro pěstování na přímém slunci, jiné zas v polostínu. Rozdílná je i dlouhověkost a vzhled keřů. Výběr vhodné odrůdy je v podstatě 80 % úspěchu, proto mu věnujte dostatek pozornosti.

Choroby a škůdci muchovníku

Muchovník skutečně trpí chorobami jen málokdy a má i málo přirozených škůdců. Výjimečně ho zvykne napadnout bakteriální spála jádrovin (někdy nazývaná také jako bakteriální spála ružokvetých – zejména ve starší literatuře). Onemocnění způsobuje bakterie Erwinia amylovora, která napadá všechny části rostliny. Zaznamenáte ho na základě hnědnutí až černání postižených míst, na kterých se zvyknou objevit i kapky hnědého slizu. Preventivní ochrana je velmi náročná, protože onemocnění postupuje extrémně rychle. Do jisté míry mohou rostlinám pomoci měďnaté postřiky, které je třeba preventivně aplikovat na podzim, po opadnutí listů, před rozkvětem nebo na začátku tvorby plodů. Pokud bakterie muchovník napadne, nesnažte se ho zachraňovat, a co nejdříve ho odstraňte a spalte.

Ze škůdců vás mohou potrápit zejména ptáky, které rady ozobávajú plody. Jediným řešením je jejich plašení nebo ochrana keřů sítěmi. Na plodech si zvyknou pochutnat i různé druhy ploštice. Dokud však nedojde k jejich výraznému přemnožení, neměli by zásadním způsobem ovlivnit množství vaší úrody.

Jak rozmnožit muchovník

Muchovník můžete rozmnožovat ze semen, řízků, takzvaných odkopků nebo roubováním. Úspěšnost a způsob rozmnožování závisí na druhu muchovníku, který pěstujete, a také od jeho životaschopnosti. Rozhodující je také rychlost růstu mladých rostlin. Některé odrůdy, například "Alaska", vyrostou za rok io více než 30 cm. Na druhé straně jsou tu pomaleji rostoucí muchovníky, například odrůda Thiessen.

Rozmnožování semeny

Rozmnožování semeny není jisté a zároveň extrémně zdlouhavé. Mnohé odrůdy muchovníků jsou totiž hybridy, no a z takových semen vám vyroste "něco", co nemusí být muchovník. Druhým problémem je jejich klíčivost a životaschopnost. Některé semena nemusejí ani začít klíčit, jiné se zas nedožijí jednoho roku.

Pokud byste se do toho přece jen rozhodli pustit, semena vysejte na podzim přímo na vnější stanovisko. Při předpěstování sazenic je dobré semena během zimy nechat vymrznout a vysít brzy na jaře, do výživného substrátu v interiéru.

Rozmnožování z řízků

Rozmnožování z řízků se ukazuje jako nejjednodušší a nejúspěšnější. Odřezky odebírejte ze střední části zdravých rostlin. Měly by být polo-dřevnaté a dlouhé cca 9 – 14 cm. Odstraňte z nich všechny listy, kromě dvou vrcholových, a ty zkraťte na polovinu. Následně odřezky zapíchněte do méně úrodného substrátu. Vhodný je například písek s přídavkem hydrogelu nebo rašeliny. Čistý kompost či jiný substrát bohatý na živiny by mohl způsobit odehnívání částí řízků pod zemí. Je možné také použít stimulátor zakořenění, není to však nezbytné. Substrát udržujte vlhký, ne přemokřený. Je dobré ho zakrýt igelitovým sáčkem nebo jednotlivé odřezky přikrýt zavařovacími sklenicemi.

Rozmnožování roubováním a z odkopky

Roubování je vhodné pouze pro zkušenější zahrádkáře. Některé odrůdy navíc takové množení netolerují nejlépe. Postup je stejný jako při roubování jiných ovocných dřevin a keřů. Muchovníku by mělo dařit na podnožích z hlohu nebo jeřabiny.

Odkopky, tedy mladé rostlinky, které začnou vyrůstat kolem dospělých muchovníků, je třeba odebrat alespoň s několika kořínky. Pokud budou pevně přilehlé ke kořenovému systému dospělé rostliny, použijte nůžky nebo nůž. Ihned po jejich odebrání je zasaďte na nové stanovisko. Je možné také jejich zakořenění v květináči, dejte si však pozor, aby substrát nepřeschl.

Kdy sbírat, jak skladovat a jak zpracovat plody muchovníku

Zralé plody muchovníku sbírejte průběžně. V případě, že je budete chtít zpracovat do podoby šťávy, nechte je na keřích o něco déle, do chvíle, kdy budou na dotek měkké. Plody lze mrazit i sušit. Sušené se hodí zejména k přípravě léčivých čajů. Můžete z nich připravit marmelády, džemy, ovocné šťávy či dokonce víno. Čerstvé se hodí do koláčů, jogurtů nebo smoothies, samozřejmě, dají se jíst i syrové.

Pozitivní účinky plodů na náš organismus

V průběhu letních měsíců je muchovník schopný vyprodukovat až 10 kg ovoce. Bobule muchovníku jsou velmi podobné s borůvkou. Jsou téměř totožné barvou i velikostí. Kromě toho, že se dají konzumovat plody této rostliny, je možné sbírat i jeho listy, ze kterých se dá louhovat čaj. Ten působí příznivě na trávicí systém.

V plodech se nachází velké množství vitamínů a prospěšných látek pro náš organismus, které působí protizánětově a mají schopnost tlumit bolest. Polyfenolové sloučeniny, které se nacházejí v plodech, zabraňují poškození DNA, zpomalují stárnutí a působí jako prevence před kardiovaskulárním onemocněním.

Plody muchovníku mají vysoký obsah antioxidantů. Tyto úžasné plodiny se využívají i v tradiční čínské medicíně. Své zastoupení si našly i u indiánských kmenů, kde je podávají matkám po porodu, buď formou plodů, nebo výluhu z lístků. Pomáhají snižovat  a regulovat krevní tlak. Odvar z květů této rostliny posiluje srdce a plíce.  

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 26.10.2018
Posledná aktualizácia: