Škůdci a choroby růží: Padlí, rez růžová, černá skvrnitost, mšice, pilatky

Růže je už od nepaměti považovaná za jeden z nejkrásnějších květů. Je symbolem krásy, elegance, něžnosti a vášně. Oblíbená je jako dekorace stolů a nejrůznějších prostor, velmi často se objevuje také v kyticích pro všechny možné příležitosti, ale oblíbené jsou i samostatně, s pár ozdobami.

Růže jsou velmi oblíbené také v zahradách. Když celý keř rozkvete, tak se stane drahokamem ve vaší zahradě. Ať už pěstujete keř růží, nebo jen růže samostatně, tak je potřebné dávat si pozor na nejčastější škůdce růží a choroby, které je mohou velmi snadno zahubit.

Víte, jaké choroby jsou nejčastější pro tento druh květů? Kromě houbových onemocnění to může být i skvrnitost a rez. Velkými nepřáteli těchto květů jsou i různé druhy hmyzu – ať už pilatka, padlí, cikády nebo roztoči. Jak před těmito chorobami a škůdci vaše růže ochránit? Způsobů je více, můžete to řešit chemickými prostředky nebo různými mechanickými opatřeními. Všechny podrobnosti, jak se o květy starat, co dělat, když už prevence nestačila a vaše růže už bojují s těmito nepřáteli.

Choroby růží

Když napadnou vaše růže choroby různých druhů, tak je velmi těžké se jich zbavit a potom je zachránit. Nejčastějšími a nejnebezpečnějšími chorobami jsou právě černá skvrnitost (Marssonia rosae), dále je to padlí (Sphaerotheca pannosa) a rez růžová (Phragmidium mucronatum). Všechna tato onemocnění růží patří k houbovým a jsou typická tím, že se na listech a někdy i na nových výhoncích začne objevovat povlak různých barev. Hlavně podle barvy potom rozlišíte, o jakou chorobu se jedná.

Co se týká ničení a zbavování se napadených částí, tak se nemusíte bát vyhazovat je do kompostu. I když někteří tvrdí, že to může být nebezpečné a nákaza se může šířit, tak to není pravda. Rozloží se tam bez toho, aby se z kompostéru choroby šířily a je to mnohem jednodušší, než kdybyste tyto části rostlin měli zakopávat nebo pálit.

Černá skvrnitost

Na podzim a na jaře, kdy je počasí nejdeštivější a zároveň chladné, je náročné období nejen pro naši imunitu, ale i pro imunitu růží. Právě tehdy jsou nejnáchylnější na výskyt černé skvrnitosti. Tuto chorobu způsobuje bakterie Marssonia rosae, která přezimovává ve spadaném listí. Proto se objevuje hlavně začátkem května. Z hmoty, která je vytvořená z rozložených listů, se začnou uvolňovat spory, kterým se daří ve vlhkém prostředí a začnou klíčit.

V případě, že zaléváte růže až příliš často, nebo je skutečně vlhké období s neustálým deštěm, tehdy dochází k nákaze. Zalévání růží rozprašovačem, které vytváří na listech kapky vody, také umožňuje bakteriím rozmnožovat se, a tak šířit houbové infekce. Na listech začnou vznikat tmavé skvrny, které velmi snadno rozeznáte. Potom začnou listy postupně usychat.

Protože jsou listy pro růst rostlin klíčové, tak s usycháním listů začne chřadnout celá rostlina. Jak svoje růže před touto chorobou ochránit? Důležité je zlikvidovat opadané listy, ve kterých se bakterie rozmnožují a přežívají. Také je důležité preventivně použít postřik v květnu a v červnu. Napadené listy tak zežloutnou a opadnou.

Rez růžová

Poznáte ji podle toho, že se na růžích začnou objevovat skvrny v odstínech od žluté přes oranžovou až po tmavě hnědou. I podle těchto barev dostala tato choroba právě toto pojmenování. Skvrny se mohou objevovat nejen na listech, ale i na stoncích. Na listech se potom tvoří také tmavohnědé hromádky výtrusů. Její výskyt souvisí, podobně jako u černé skvrnitosti, s vývojem počasí během jejich pěstování a dalšími pěstovatelskými podmínkami, kam patří zejména stanoviště růží, způsob zavlažování na vaší zahrádce a používání postřiků. Pokud proti rzi dostatečně brzy nezasáhnete, mohou z ní opadat všechny listy a kvůli tomu rostlina zahyne.

Když máte růže vysazené ve slunném a vzdušném prostředí, tak máte větší šanci zbavit se nejen rzi, ale i černé skvrnitosti a padlí. Hlavními v tomto boji jsou fungicidní postřiky, které fungují i jako prevence. Nejúčinnější je postřikovat růže hned po jarní rzi růží. Ošetření potom po dvou až třech týdnech opakujte.

Padlí růží

Dalším z houbových chorob, které se vyskytují u růží, je padlí. Poznáte ji na rostlinách velmi snadno, protože vypadá, jako kdyby byl na listech, poupatech a stoncích růží sněhový poprašek. Většinou ji způsobuje plíseň podosphaera xanthii nebo houba Sphaerotheca pannosa var. Rossae, která přezimovává v poupatech ve formě podhoubí. Z těchto napadených poupat potom na jaře vyrůstají stonky a listy, které už na sobě tento povlak mají.

Nejvíc viditelná je ale na těch druzích a kultivarech, které mají lesklé listy a stonky. Padlí se objevuje hlavně na sklonku léta, tedy na konci srpna a začátkem září, protože jí prospívá teplé, ale zároveň vlhké počasí. Během vegetace se padlí šíří pomocí výtrusnic, které se uvolňují z nemocných listů a vítr je roznáší po celé zahradě. Opět je nejúčinnějším řešením postřik, který byste měli pravidelně opakovat po týdnu až 10 dnech.

Škůdci, kteří ohrožují růže

Stejně nebezpeční jako choroby jsou pro růže i jejich škůdci. Nějčastějším škůdcem růží jsou mšice, ale vyskytují se také pilatky, roztoči, třásněnky a listokaz japonský. Nejen při ochraně před škůdci, ale také při ochraně před chorobami je velmi důležitý i druh a odrůda růží. Některé jsou na tyto věci náchylnější a vyžadují chemické odrůdy. Ale jsou i takové druhy, které jsou staré a rezistentnější vůči všem svým nepřátelům, protože si už za ty roky vybudovaly „imunitu“. Ale protože se objevují i nové druhy chorob a škůdců, tak je velmi těžké růže ochránit.

Mšice

Jak jsme už výše uvedli, tak právě mšice jsou nejčastějším hmyzem, který růže ohrožuje. Patří do početných skupin a jsou přizpůsobené na sání rostlinných šťáv, tak dokážou nadělat pořádné škody. Jsou velmi přizpůsobivé a odolné, a i proto je můžeme najít po celém světě a v téměř všech podnebních pásmech. Existuje více než 4 000 druhů mšic různých tvarů, barev a velikostí, z nichž jen 250 patří ke škůdcům. Některé druhy se dokonce specializují na určitý druh rostlin, ale některé se živí jakýmikoliv rostlinami.

Princip je v tom, že vysávají rostlinné šťávy z nejmladších částí rostliny a ty potom nemají jak růst, takže začnou odumírae. Svými bodavě-sacími ústrojími propichují stonky mladých částí rostlin a vysávají z nich šťávy bohaté na živiny. Tyto vyhryzané části také vystavují rostlinu vnějším vlivům či chorobám, a tak mohou pronikat zárodky, bakterie a viry do rostliny. Mšice také vylučují medovici, hustou kapalinu, která pokrývá části rostlin a omezuje průchod světla. To potom přitahuje mravence, kteří se mšicemi žijí v symbióze a jsou další z příčin zamoření rostlin mšicemi.

Jak se mšic zbavit?

Máte více možností, jak se jich zbavit, a je už jen na vás, který bude pro vás nejjednodušší a zároveň nejúčinnější. Nejlepší je, když zkusíte více z nich. Prvním je mechanické odstranění mšic. Protože mají mšice malou pohyblivost, tak je stačí z rostliny shodit a ony jen velmi těžko vylezou zpět. Toto je účinné ale jen na jejich menší množství. Při větším zamoření je účinné použít proud vody. Stačí zahradní hadice s tryskou nastavenou na rozprašovač.

Možná jste o tom netušili, ale i mýdlová voda je pro mšice toxická, takže nemusíte používat žádné chemikálie na to, abyste se jich zbavili. Na přípravu tohoto mýdlového postřiku potřebujete pár lžic saponátu na mytí nádobí nebo tekutého mýdla, a smícháte ho s vlažnou vodou. Potom ho pomocí rozstřikovače aplikujete na napadené části rostlin. Na tento saponát je ideální použít mýdlo bez barviv a vůně. Tento postřik je účinný i na jiné druhy škodlivého hmyzu s měkkým tělem, například roztoče, molice nebo červy.

A co si tak přivést na zahradu jejich přirozeného predátora? Jsou to hlavně berušky a jejich larvy, parazitická osička nebo zlatoočka. Je možné si tyto přirozené nepřátele koupit ve specializovaných obchodech.

Pilatky

Kromě mšic ohrožují růže také různé druhy pilatek. Nejnebezpečnější z nich je pilatka dřeňová. Vyskytuje se hlavně v červnu a oplodněné samičky kladou vajíčka do stonků listů růží v místě, kde se pojí s výhonkem. Po 10 dnech se líhnou larvy. Pomocí chodbiček potom pilatka vyžírá části rostliny a napadený výhonek vadne a usychá. Na boku výhonku vytvářejí okrouhlá okýnka, kterými potom vylézají a spouštějí se na zem.

Známým druhem je také pilatka drobná, která specifickým způsobem svinuje lístky růží do trubiček. Ty potom slouží jako úkryt pro nově vylíhnuté larvy, které potom ohryzají a dírkují listová pletiva. Nezpůsobují však moc velké škody a během roku má pilatka jen jednu generaci potomků. Proti oběma druhům pilatky jsou účinné postřiky na žravé škůdce, které aplikujeme začátkem května a dva týdny potom tento proces opakujeme.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 12.05.2021
Posledná aktualizácia: