Za poslední desetiletí jsme si jaksi zvykli na snadno dostupnou zeleninu ze supermarketů, pro kterou mnozí lidé postupně ztratili zálibu v zahrádkaření a svépomocném pěstování zeleniny a ovoce. Chuť této zeleniny má často od té doma dopěstované pořádně daleko a platí to např. i o okurkách.
Pokud se chcete pustit do pěstování vlastních okurek, poradíme vám, jak rozlišovat mezi jednotlivými odrůdami, jak se o ně starat a před jakými hrozbami je chránit.
Většina z nás pozná jen dva druhy okurek – tzv. nakládačky (nazývané i okurky polní), které mají menší rozměry, výraznější chuť a jsou vhodné na zavařování, a tzv. salátové okurky (někdy nazývané i hadovky). Z obou typů najdete v zahrádkářských potřebách desítky odrůd, které se do tohoto článku nevejdou, můžete si je však vybrat podle několika dále uvedených kritérií.
Okurka je původně jednodomá (různopohlavní) rostlina, t. j. rozeznáváme u ní samčí a samičí rostliny. V současnosti je většina odrůd tzv. hybridů – ty mají nejlepší vlastnosti samčích i samičích rostlín, označení F1 a výnosy z nich jsou mnohem vyšší než z nehybridních osiv.
V poslední době si zahrádkáři oblíbili i tzv. partenokarpické odrůdy. Tyto okurky nepotřebují pro vývin plodu opylení hmyzem. Partenokarpické byly v minulosti pouze tzv. salátové okurky, které se pěstují ve sklenících a fóliovnících, kam hmyz potřebný na opylení nemá přístup.
Seženete i partenokarpické odrůdy okurek nakládaček. Rodí dříve než běžné odrůdy nakládaček a jsou také odolnější vůči plísním. Nevýhodou partenokarpických odrůd je, že při náhodném opylení hmyzem rodí deformované plody (mohou mít např. tvar hrušky). Tyto deformace se u nakládaček obvykle nestihnou projevit, protože nakládačky se sbírají v raném stádiu.
Jedním z kritérii při výběru odrůdy okurek je také dělení na jemnoostné a hruboostné okurky. Jemnoostné potřebují víc tepla, zatímco hruboostné snášejí i větší tepelné výkyvy a hodí se proto do chladnějších oblastí. Mnozí pěstovatelé však hruboostné okurky nemají rádi, protože při sběru jejich ostny jemně bodají do prstů.
Mnozí pěstovatelé se obávají hořkosti okurek nakládaček. Ta se projevuje jen při přímé konzumaci, při zavařování a naložení do nálevu hořkost zmizí. Pokud chcete nakládačky konzumovat i čerstvé, vyberte si některou z tzv. geneticky nehořkých odrůd. Nejlepší odrůdy okurek nakládaček, které jsou geneticke nehořké, jsou např. Bohdana F1, Romana F1, Fatima F1 (jemnoostné) nebo Lada F1 a Jitka F1 (hruboostné).
Okurky jsou teplomilné rostliny a potřebují tedy dostatečně světlé stanoviště, nejlépe v závětří. Mají rády středně těžkou teplou půdu s bohatým obsahem živin. Těžší půdu můžete před jejich výsadbou odlehčit zapracováním písku. Půdu chudou na živiny zase připravíte na jejich výsadbu zapracováním hnoje nebo kompostu. Okurky mají v půdě rády draslík, ale chlór jim příliš nesedí. Dobré je také nechat takto připravenou půdu cca 2–3 týdny odpočinout.
Podle lidové pranostiky se okurky vysévají na Marka, což je 25. 4. Protože tyto rostliny mají rády teplo, orientujte se raději podle aktuální teploty. Osivo okurek vychází nejlépe při teplotě 10–15 °C a při příliš chladné půdě by klíčení trvalo dlouho, semena by dokonce mohla v půdě začít hnít. Nic tedy nepokazíte, když si výsev okurek necháte až na polovinu května, po posledních přízemních mrazech.
Okurky potřebují hodně vláhy. Teplota závlahové vody by měla být co nejbližší teplotě půdy. Měli byste je proto zalévat odstátou vodou, protože čerstvá voda ze studny je většinou příliš studená. Nejvhodnější čas na zavlažování okurek je tedy ráno nebo večer, kdy se teploty vyrovnávají. Při zalévání se snažte nenamočit listy – tím minimalizujete riziko tvorby plísní.
Mnoho pěstovatelů vysévá okurky do záhonu, okurka je však popínavá rostlina, a tak jí můžete opatřit svislou mřížovou konstrukci, po které se potáhne (např. tzv. kari rohož určená do betonu). Někteří pěstitelé vysazují okurky pod dvě o sebe opřené konstrukce, které spolu vytvářejí tvar písmene A, případně využívají konstrukci z ocelových tyčí nebo dřevěných hranolů, na ktoré je zavěšená síť.
Kromě sítí můžete okurky vyvazovat i na napnutý provaz, uchycený o vrchní část konstrukce. Vázání okurek by mělo začít hned, jak na rostlinách vyrostou tak 3–4 listy. Pod prvním listem rostlinu přivažte, ale ne napevno, aby nebyla přiškrcená. Potom ji obtáčejte kolem provazu cca každý týden v závislosti na rychlosti růstu.
Takto pěstované okurky lépe odolávají plísním, protože jejich listy po dešti rychleji schnou. Také tímto způsobem pěstování šetříte místo na zahrádce, a také svoje záda a klouby, protože se při jejich sběru nemusíte příliš ohýbat.
Okurky vyseté do země můžete ochránit přikrytím bílou netkanou textilií, která udrží v půdě dostatek tepla i při prudších změnách vnější teploty. Také okurky ochrání před škůdci, kteří by mohli semena vyhrabat.
Pěstování okurek je možné také v květináči, např. na balkónu. Nezapomeňte jim ale do květináče umístit dostatečně silnou oporu, po které se budou moci šplhat. Někteří pěstitelé rádi pěstují okurky na vyvýšených záhonech, které mohou být např. zděné nebo tvořené dřevěnou kulatinou zatlučenou do země. Vyvýšené záhony mají zároveň dekorativní funkci a umožňují oddělit jednotlivé části zahrady.
Někteří zahrádkáři pěstují okurky ve slámě – t. j. pod rostliny nasypou cca 10cm vrstvu slámy. Ta pomůže omezit tepelné výkyvy, stabilizuje vlhkost a pomůže také optimální distribuci oxidu uhličitého v půdě. Slámu můžete nahradit i dřevitou vlnou.
Přestože je můžete pěstovat i na přízemních záhonech, salátovým okurkám se nejlépe daří ve skleníku. Nezapomínejte na dostatečné zalévání, zachovejte ve skleníku co nejvyšší vlhkost a větrejte skleník až při teplotách nad 28 °C. Po vyvětrání můžete vlhkost obnovit vodou z rozprašovače.
Když hlavní výhonek přeroste vrch konstrukce, měli byste ho zkrátit a přivázat. Lepší vývin rostliny zajistíte, když odstraníte od výšky 70 cm všechny její boční výhonky a květy.
Samozřejmě, okurky nemusíte sázet jen ve formě osiva, ale můžete si je také předpěstovat v kelímku podobně jako např. papriky nebo rajčata. Kelímek by měl mít průměr aspoň 6 cm a měli byste ho naplnit výživným substrátem, ktorý by měl být pouze mírně vlhký, aby semena nezačala hnít. Dopřejte jim dostatek světla, ale teplotu na noc jim snižujte, aby nenarostly příliš do výšky, než bude venku dost teplo na jejich zasazení.
Pokud vás už omrzela „umělá“ a nevýrazná chuť rajčat ze supermarketů, proč si nevypěstujete vlastní? Není to vůbec složité – v článku vám poradíme, kdy je vysázet, jak se o ně starat a jakým způsobem a kdy sbírat úrodu.
Číst celý článekČas dozrávání okurek je závislý na odrůdě, způsobu jejich pěstování a také počasí. Okurky pěstované ze sazenic dozrávají dříve.
Salátové okurky sbírejte, když jsou ještě křehké a nemají vyvinutá semena, později mohou začít hořknout nebo mít chuť podobnou dýním. Samozřejmě, velikost plodů také závisí na odrůdě. Nakládačky sbírejte tak, aby měly průměrnou velikost na zavařování (cca do 8 cm). Nesmí však začít žloutnout, potom ztrácejí chuť a začne v nich převládat hořkost.
Čerstvé okurky můžete uskladnit při teplotě 7–10 °C, tehdy vydrží cca 2–3 týdny. Trvanlivost jim prodloužíte umístěním do ledničky.
Přestože se může zdát, že jde o nenáročné rostliny, i okurky ohrožují různé choroby a škůdci:
Jsem technik tělem i duší. Odmalička mě bavilo rozebírat a skládat různé přístroje a zjišťovat, jak fungují. Podobně dokážu rozebrat na součástky i...
Červený obývací pokoj - každého upoutá na první pohled
Toužíte po obývacím pokoji, z níž bude sálat radost a energie? Vyměňte bílé, šedé a béžové barvy za červenou a dodejte jí nový život v horkých odstínech! Vaše obývák se změní k nepoznání.
Moderní dřevodekor kuchyně - dejte šanci aktuálním trendům
Plánujete zařizovat kuchyni a líbí se vám moderní kuchyně se vzorem dřeva? Potom začněte uvažovat nad drevodekorovou kuchyňskou linkou.
Žlutý obývací pokoj vás nabije energií
Žlutá je barva slunce, rozzáří každou místnost. Podlehněte kouzlu této barvy a zkuste ji zakomponovat i do svého bytu. Uvidíte, že obývací pokoj v žlutých odstínech každého okouzlí.
Magnolie: druhy (Stellata, Grandiflora či Soulangova), pěstování, sázení, hnojení, stříháníChtěli byste, aby bílá, růžová nebo krémová magnolie zdobila vaši zahradu? V našem pěstovatelském speciálu se dočtete, jak magnolii pěstovat.
Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česnekuVysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?
Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasuJak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.
