Pěstování papriky – sázení, hnojení, vylamování, choroby, škůdci
Paprika, to je zelenina desítek tvarů, barev i chutí. Je pravda, že několik druhů koupíte i v supermarketech a na tržištích, není ale nad to dopěstovat si papriky svépomocí přesně podle vaší chuti.
Pěstování papriky není žádná věda, v článku vám poradíme, jak se o ně starat, jaké odrůdy jsou vhodné na pěstování a jak předcházet onemocněním, která papriky postihují.
Substráty a hnojiva pro papriky
Bez sazenic to nepůjde
Pěstování papriky ze semen je velmi náročné. Papriky byste si tedy měli, stejně jako rajčata, předpěstovat doma, např. v kelímcích od jogurtů, případně ve specializovaných nádobách na sazenice, které koupíte v zahrádkářských potřebách. Tam, resp. na tržištích můžete často koupit i předpěstované sazenice nejrůznějších odrůd.
Také paprice, tak jako rajčatům, škodí chladné počasí, proto byste měli s pěstováním papriky venku a výsadbou sazenic do půdy počkat aspoň do poloviny května, kdy už nebudou hrozit přízemní mrazy. S předpěstováním byste tedy měli začít koncem února nebo na začátku března, protože sazenice rostou cca 2 měsíce.
Papriky byste neměli pěstovat ve stejné půdě po sobě nebo po příbuzných rostlinách během 3–5 roků. Naopak, dařit se jim bude tam, kde byly předtím zasazené dýně, luštěniny, kukuřice nebo kořenová zelenina.
Vysadit můžete i na balkón
Papriky jsou poměrně náročné na živiny, a proto vyžadují dostatečně hnojenou půdu. Můžete do ní zapracovat chlévský hnůj už na podzim, případně granulované kravské hnojivo nebo kompost při vysazení. Hnůj od drůběže používejte opatrně – hrozí vadnutí rostlin (viz odstavec o chorobách papriky).
Rostliny vysazujte 40–60 cm od sebe. Většina odrůd paprik se obejde bez opory při pěstování, druhy s velkými a masitými plody je lepší vyvázat o opěrnou dřevěnou hůl nebo ocelovou tyč. Těmto druhům odrůd se ale lépe daří ve sklenících.
Pěstování papriky je možné tedy i ve skleníku, fóliovníku či pařeništi. Intenzívní teplo jim neuškodí, dozrají dříve a v případě dostatečného zavlažování budou mít velmi bohatou úrodu.
Alternativním způsobem je i pěstování papriky v bytě – na balkóně či terase, např. ve velkém květináči, vědru, jiné nádobě či v pytli. Na dně nádoby by měly být odvodňovací otvory a také 5–7 cm hrubá drenážní vrstva z keramzitu, štěrku, střepů či nalámaného polystyrénu. Drenáž oddělte netkanou textilií, aby ji půdní substrát neucpal. Substrát by měl mít tlouštku aspoň 20 cm.
Pěstování papriky v zimě je poměrně problematické, ujmou se vám spíše menší druhy chilli papriček, které nejsou tak náročné jako běžné velké papriky.
Jakmile paprika povyroste a začne kvést, je třeba vylomit první květ nebo malý plod, poodtrhávat přízemní lístky spolu s přebytečnými odnožemi.
Zalévání, hnojení a další péče
Papriky si potrpí na dostatečné zavlažování, 1 rastlina využije klidně i 4 l vody na jedinou zálivku. Zalévejte ke kořenům a odstátou vodou, jejíž teplota se co nejvíc přibližuje teplotě půdy (rozhodně ne čerstvou studenou vodou ze studny). Ideální doba na zalévání je tedy brzy ráno a večer, když sluneční záření není příliš intenzívní. Při nedostatočném zavlažovaní hrozí, že se plody dostatečně nevyvinou, budou malého vzrůstu a budou zasychat jejich špičky. Papriku pěstovanou v nádobě také zalévejte hojně, ale zároveň opatrně, abyste ji nepřezalévali.
Papriku můžete občas i přihnojit, nejčastěji se používá síran amonný ve formě ledku. Do paprik pěstovaných v květináčích či jiných nádobách se hodí organické hnojivo s postupným uvolňováním. Hnědé skvrny na plodech či zasychání jejich špiček signalizují nedostatek vápníku. Ten se může do rostlin hůře vstřebávat v přehnojené půdě plné dusíku a draslíku. Dodatečný vápník můžete paprikám dodat skrz přípravky na listovou výživu.
První květy papriku vyčerpávají, přičemž všechnu výživu využívá na jejich růst a na tvorbu plodů. Když však první květy utrhnete, rostlina bude dál růst, bude robustnější a urodí větší počet mohutnějších plodů.
Plody papriky sbírejte průběžně podle požadované velikosti, nenechávejte je však na rostlině, když udeří první mrazy.
Datum:
Pokud vás už omrzela „umělá“ a nevýrazná chuť rajčat ze supermarketů, proč si nevypěstujete vlastní? Není to vůbec složité – v článku vám poradíme, kdy je vysázet, jak se o ně starat a jakým způsobem a kdy sbírat úrodu.
Číst celý článek
Choroby a škůdci papriky
Nejčastější choroby postihující papriky jsou:
- Stolbur papriky – patří mezi virové choroby papriky, i když původcem jsou mikroorganismy, představující něco mezi bakteriemi a viry. Ty jsou přenášené různými druhy cikád. Příznaky jsou celkové žloutnutí rostlin, vadnutí starších listů a nakonec zvadnutí a odumření celé rostliny. Plody zasažené infekcí jsou drobné a bez semen. Prevencí jsou opakované postřiky proti cikádám v červnu a v červenci – pomohou přípravky proti mšicím, kromě Primoru.
- Suchá skvrnitost plodů – projevuje se v podobě bledohnědých nepravidelných a různě velkých skvrn u špičky plodů. Skvrny se mohou ztenčit a přejít do hniloby, případně se na nich mohou objevit i houbové povlaky. Nejde o houbové onemocnění, ale o defekt zapříčiněný nedostatkem vláhy či výživy. Suchá skvrnitost se často vyskytuje na půdách přehnaně hnojených dusíkem a draslíkem, které brzdí vstřebávání vápníku. Prevencí je dostatečné zavlažování, vyrovnaná výživa rostlin a hnojení listovými hnojivy s obsahem vápníku.
- Sluneční úpal zeleniny – jde o poškození listů, stonků i plodů, které ze strany zasažené slunečním zářením zbělají, zkřehnou a stanou se lámavými. Ke slunečnímu úpalu dochází zejména při náhlém oteplení po dlouhotrvajícím deštivém počasí, případně při vysazení sazenic, které na intenzívní sluneční záření nejsou zvyklé. Prevencí je, když necháte sazenice na sulneční záření postupně přivyknout a odstraňování přebytečných výhonků budete provádět při zamračeném počasí.
- Vadnutí papriky – jde o houbové choroby papriky – při tzv. fuzariovém vadnutí papriky houba proniká do rostliny skrz kořeny zasažené vysokou hladinou živin, např. z půdy příliš intenzívně hnojené domácím hnojem z drůbeže. Pro sklerociniové vadnutí jsou charakteristické rozsáhlé bledohnědé skvrny, které obepínají stonky rostlin. Obě tato onemocnění přetrvávají v půdě dlouho po dopěstování, proto byste papriku neměli pěstovat na stejném místě. Prevencí je tedy střídání pěstovatelských ploch a opatrné používání hnoje od drůbeže. Sklerociniovému vadnutí předejdete sázením paprik ve větších vzdálenostech, větráním rychlíren či zavlažováním v časných ranních hodinách.
Nejčastější škůdci na paprikách:
- Roztočec chmelový – malý roztoč červené barvy s délkou 0,2–0,4 mm, volným okem téměř neviditelný. Nabodává listy na více než 200 druzích rostlin a vysává z nich šťávy. Jeho výskyt odhalíte pomocí jemné pavučinky na intenzívněji napadených částech rostlin. Zlikvidovat ho můžete chemickými postřiky.
- Třásněnka západní – drobný, asi 1–3 mm velký hmyz s 2 páry úzkých a bezbarevných křídel s roztřepaným okrajem. Třásněnky vysávají rostlinné šťávy a přenášejí virová onemocnění. Listy napadené třásněnkami mají drobné tečkovité skvrny a jamky. Prevencí jsou ochranné sítě na ventilačních otvorech ve sklenících a odstraňování porostů plevele, na kterých se třásněnky zdržují. Pomohou i chemické přípravky na bázi parafínu, účinné látky byste měli střídat, protože třásněnka si na ně rychle vytváří rezistenci.
- Molice skleníková – známá i pod názvem bílá muška, je škůdcem zeleniny i skleníkových a pokojových rostlin. Saje rostlinné šťávy a vylučuje lepkavou medovinu, na které se dobře daří houbovým onemocněním. Chemické ošetření proti molici musíte udělat 3krát v časovém intervalu 3–5 dní s prostřídáním různých přípravků. Na odchyt dospělých molic můžete použít i žluté lepové destičky.
- Mšice – dokážou se extrémně přemnožit v krátkém čase. Způsobují žloutnutí a opadávání listů a přenášejí virové onemocnění. Na každý druh mšice je účinný jiný přípravek, proto si před jeho koupí ověřte, který druh mšic chcete zlikvidovat. Na paprikách nejčastěji hodují mšice broskvoňová a mšice řešetláková.
Na přímou konzumaci i zavaření
Paprika je velmi rozmanitá zelenina s plody různých barev, tvarů i chutí. Jednotlivé odrůdy můžete konzumovat přímo (PCR, Dolmy, Slovakia) či konzervovat (beraní a kozí rohy, tzv. alma papriky). Pokud máte rádi pálivé jídlo, určitě si vyberete z mnohých druhů chilli papriček, mezi které patří např. Jalapeno, Trinidad Scorpion, Habanero atd. Všechny druhy papriky se do tohoto článku nevejdou, přinášíme vám tedy aspoň ty nejoblíbenější.
Nejoblíbenější odrůdy paprik:
- PCR – asi nejčastěji pěstovaná odrůda. Plody mají žlutozelenou barvu, jsou podlouhlé, poměrně aromatické a mírně pikantní. Je vhodná na polní pěstování i rychlení a používá se především na přímou konzumaci.
- Beraní roh zelený – Barkol – poloraná odrůda vhodná na polní pěstování. Plody jsou bledozelené až zelené, 18–22 cm dlouhé a mají vysoký obsah vitamínu C. Beraní rohy se pro svoji štiplavou chuť hodí na konzervaci.
- Dolmy F1 – odrůda vhodná na pěstování pod fólií, sklem i polní pěstování. Plody jsou hrubostěnné a masité, sytě zelené barvy. Hodí se na přímou konzumaci.
- Slovakia – velmi raná odrůda papriky typu kapie s příjemně aromatickými kónickými plody. Pěstiteléa ji úspěšně pěstují i ve fóliovnících.
- Kozí roh Branko – paprika určená na polní pěstování. Plody jsou zahnuté, podlouhlé, sytě červenéj barvy. Mají sladkou chuť a jsou vhodné na konzervování.
- Paprika čéšková – známá i pod názvem alma (v maďarštině znamená „jablko“). Jde o sladkou odrůdu s kulatými a masitými plody, které mnozí pestitelé zavařují např. naplněné zelím.
- Jalahot F1 – chilli – paprika typu Jalapeno (čti „chalapeňo“) s intenzívně pálivou chutí, která je rozšířená v Mexiku a USA. Plody jsou drobné, špičaté, dlouhé cca 7,5 cm a široké cca 3,5 cm. Můžete ji pěstovat na poli, ve sklenících i ve fóliovnících.
Autor článku
Jsem technik tělem i duší. Odmalička mě bavilo rozebírat a skládat různé přístroje a zjišťovat, jak fungují. Podobně dokážu rozebrat na součástky i...
Vzhlédnite také naše inspirace
Adventní věnce
4 týdny před Vánocemi je krásná, zároveň však i hektická kapitola roku. Přesto bychom neměli zapomenout na jeden z nejtypičtějších symbolů adventu, tradiční adventní věnec, který přinese...
Dětské hřiště z pneumatik
Patříte i vy k milovníkům zero waste, recyklace nepoužívaných věcí a máte alespoň trošku manuální zručnosti? Pak čtěte dál! I vy si totiž můžete doma svépomocí vyrobit originální, levné...
Červený obývací pokoj - každého upoutá na první pohled
Toužíte po obývacím pokoji, z níž bude sálat radost a energie? Vyměňte bílé, šedé a béžové barvy za červenou a dodejte jí nový život v horkých odstínech! Vaše obývák se změní k nepoznání.
Publikováno dne: 31.05.2020Posledná aktualizácia: Hodnocení článku:
(89.8%)V této kategorii najdete i:
Magnolie: druhy (Stellata, Grandiflora či Soulangova), pěstování, sázení, hnojení, stříhání Chtěli byste, aby bílá, růžová nebo krémová magnolie zdobila vaši zahradu? V našem pěstovatelském speciálu se dočtete, jak magnolii pěstovat.
Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česneku Vysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?
Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasu Jak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.
V názvu stránky je mj. také vylamování. V textu však o něnm není ani zmínka!
Dobrý den,
děkujeme za upozornění, info je doplněno.
Opadávají mi květy prosím co mám dělat ďekuji za odpověď.