Přínosní ptáci na zahradě: sýkorky, vrabci, drozdi, špačci, žluny, vrány, sojky. Jak je přilákat?

Proč byste měli do vaší zahrady nalákat ptactvo všeho druhu? Ptáci se živí hmyzem, hlodavci i bezobratlými, jinými slovy živí se tím, co obvykle označujeme za škůdce.

Některé druhy vaši zahradu vyčistí i od zdechlin nebo hnijícího ovoce.

Proč jsou ptáci na zahradě potřební

Menším problémem je, že i ptáky mnohokrát označujeme za škůdce. Většina druhů neodolá vyzobávání semen ze země nebo obírání ovoce z keřů a stromů. Kromě toho však během vegetačního období vyderatizují vaši zahradu od škodlivého hmyzu, hlodavců i bezobratlých.

Zamysleli jste se však někdy nad tím, jak nelogické je plašení ptáků a následné vyhazování peněz za postřiky na škůdce? Namísto toho, abychom nechali opeřence dělat jejich práci a jedli levnou, zdravou zeleninu, vynaložíme úsilí na stavbu plašičů, nákup postřiků, jejich aplikaci a na konci tohoto všeho sníme rajčata nasáknutá chemií.

Příroda nezná pojem „škůdce“. Například taková vosa, kterou ovocnáři, ale i většina „obyčejných“ lidí pokládají za úhlavního nepřítele číslo 1, patří k opylovačům, stejně tak jako včela, navíc se živí různým drobným hmyzem, který také vnímáme jako škůdce. Zdá se vám to zamotané? Není. Zdravý ekosystém potřebuje živočichy všeho druhu, včetně těch, které jsme my označili za “škodlivé“. Obětovat pár semínek a bobulí se proto ukazuje jako velmi výhodné.

Jak nalákat ptáky do zahrady

Každé zvíře zůstane tam, kde má jídlo, pohodlí a bezpečí. Ptákům tedy zajistěte přísun k potravě, vytvořte dostatek bezpečných míst pro život, rozmnožování a odchov mláďat a už je od sebe nedostanete. Vypadá to jednoduše, že? Neníe to však úplně tak. Aby u vás ptáci zůstali, nestačí sypat semínka do krmítek a stromy ověsit budkami. Z vaší zahrady se musí stát zdravý a samostatně fungující ekosystém, což je výzva minimálně na několik let.

Jak krmiť ptáky během vegetačního období?

Odpověď zní „nijak“! Krmítka se semeny nebo lojem jsou povolená jen v zimě. Během vegetačního období, které začíná už brzy na jaře (konec února) a končí příchodem prvních silnějších mrazů, je krmení vysloveně nevhodné. Ptáci, podobně jako jiná zvířata, velmi rychle zleniví. Plná krmítka jim poskytnou dostatek potravy, proto budou u vás jen žrát, ale úlohu deratizační čety už víc nezastanou. Druhým důvodem je zdraví a bezpečnost samotných opeřenců.

Někteří pěvci slunečnicovými semeny přikrmují svoje mláďata. U tě se v důsledku nedostatečného příjmu bílkovin (jinak by se živili kombinací rostlinné a živočišné potravy) mohou vyvinout různé vývojové poruchy. Čistě rostlinná strava však může způsobit problémy i dospělým jedincům. Postačí jim v průběhu léta, nemusí se jí však dostatečně vykrmit na zimu. Zimní přikrmování má však přímý vliv na to, kolik opeřenců bude obývat vaše blízké okolí v létě. Když budou vědět, že na vaší zahradě najdou potravu v těžkých dobách, přirozeně se uhnízdí v jejím dosahu. Lákání opeřenců tedy začíná už v zimě.

Jak tedy zajistit potravu pro ptáky v létě bez toho, abyste je krmili? Na vaší zahradě se musí nacházet dostatek hmyzu a jiných živočichů, kteří patří na jídelní lístek opeřenců. Otázku, jak na zahradu přilákat ptáky, bychom si tedy měli položit jinak, a to jak na zahradu přilákat hmyz. Řešením jsou dnes velmi populární hmyzí hotely a samozřejmě dostatek kvetoucích rostlin. Nemějte strach, ptáky na tento hmyz přilákáte, budou se však živit i slimáky, mšicemi a jinými méně oblíbenými živočichy. Každý opylovač na vaší zahradě je navíc obrovským plusem i pro vás.

Jak nalákat ptáky pomocí budek

Ptačí budky jsou velmi dobrým krokem. Aby však ptáky skutečně přilákaly a neodradily, je potřebné všechno důkladně promyslet. Tyto příbytky jsou důležité na jaře a v létě, tedy v období, kdy ptáci hnízdí – mají mláďata. Bgěhem zimy je spíše raritou, aby opeřenec „bydlel“ v takovém úkrytu. Při koupi či výrobě a následném umísťování ptačích budek si dejte pozor na tyto věci:

Jak ptákům poskytnout bezpečí

100% bezpečí ptákům nezajistíte nikdy, z určité části je však můžete před predátory ochránit správným umístěním budek a krmítek. Důležité jsou také přirozené úkryty v podobě keřů a jehličnatých stromů. Kromě psů a koček jsou pro ptactvo nebezpečné kuny, hadi, ještěrky a draví ptáci. Pokud se ve vašem okolí pohybuje liška, i ona dokáže s opeřeni pěkně zatočit.

Kteří ptáci by neměli na zahradě chybět

Kteří ptáci by měli být trvalými obyvateli vaší zahrady? Všichni. Například špačky lidé obvykle spíše od domů odhánějí, protože kromě hmyzu požírají i ovoce. Problémem však je, že každý pták, který je přizpůsobený na konzumaci živočišné i rostlinné potravy, neodolá dozrátým malinám, borůvkám či švestkám. Samozřejmě, některé druhy nejsou na ovoci vysloveně závislé, občas si však na něm pochutnají skutečně všichni opeřenci.

Přesné složení ptactva na vaší zahradě nikdy neovlivníte stoprocentně. Místo odhánění špačků a lákání sýkorek byste se proto měli soustředit spíše na to, abyste k sobě nalákali co nejpestřejší škálu ptactva, a to včetně dravců. Rovnováhu si takto mezi sebou nastolí už sami.

Sýkorky

Všechny druhy sýkorek (u nás žije 6 druhů: sýkorka azurová, chocholatá, velká, uhelníček, černohlavá, babka) se v létě živí převážně živočišnou potravou. Dospělí jedinci mají rádi hmyz, mláďata krmí housenkami, pavouky a hmyzími larvami. Za den dokážou pro svoje potomstvo „sesbírat“ více než 500 ks housenek. Potravu loví převážně na stromech, keřích a rostlinách, občas si pro ni zajdou i na zem nebo ji chmatnou přímo při letu. Čas od času se dokážou uskromnit na dužinaté plody, poupata a listy dřevin.

Vrabci

Všeobecně nepopulární vrabci mají v ekosystému nezastupitelné místo. Je však pravda, že není vrabec jako vrabec. Až 70 % potravy vrabce domácího tvoří rostlinná potrava (hlavně moučnatá a olejnatá semena, poupata ovocných stromů, mladá zelenina). Hmyz je až na druhém místě, v době hnízdění ho však ve velkém množství loví pro sebe i svoje mláďata. Jeho pozitivní vlastností je požírání zbytků potravy.

Vrabec polní na rozdíl od vrabce domácího nepožírá ovoce skoro vůbec. Živí se téměř výhradně hmyzem, díky čemuž je nenahraditelným pomocníkem všech pěstitelů ovoce i zeleniny.

Drozdi

Drozd černý se živí rostlinami i hmyzem. Obzvlášť oblíbení jsou pro něj různí červi nacházející se pod zemí. To je, bohužel, i jeho záporná vlastnost, protože si nevybírá mezi škodlivými a užitečnými živočichy, jako jsou například dešťovky (ty jsou na zahradě asi těmi nejdůležitějšími tvory). Dalším jeho zlozvykem je obírání třešní, jahod, malin, jeřabin, bezu, moruše, kaliny, hrušek, hroznů, jalovce, šípkových růží a břečťanu.

To však není důvod pro jeho plašení. Drozd udělá hodně užitečné práce, a pokud se v zahradě nebude vyskytovat v mnohačetných houfech, nemusíte mít extrémní strach ani o vaši úrodu.

Také u drozdů platí, že různé druhy preferují rozdílnou potravu. Drozd plavý a zpěvavý se živí převážně hmyzem a bezobratlými, takže vám pomůžou i se slimáky. Když najdete kolem políček rozbité ulity, víte, že jste k sobě přilákali právě tohoto ptáka. Bobule a rostlinná potrava jsou pro tyto druhy spíše občasnou pochoutkou.

Špačci

Špačci obvykle hledají potravu hlavně na zemi (lezoucí hmyz, červi, larvy, dešťovky), výjimečně však i za letu. Svoje mláďata však krmí převážně rostlinnou potravou. První „vrh“ mláďat se krmí převážně třešněmi, druhý hrozny. Na podzim se i dospělí jedinci orientují spíše na rostlinstvo, v zimě si pochutnají na obilí. To je důvod, proč je obvykle spíše vyháníme, špačci v rozumném počtu jsou však také nenahraditelní.

Datli a žluny

Datel velký i bělobřichý konzumují živočišnou, ale také rostlinnou potravu. Specializují se hlavně na dřevokazné druhy hmyzu, a to ve všech vývojových stádiích. Zajímavostí je, že datel velký spolu s veverkami patří k největším požíračům semen smrkových šišek.

Pokud pod stromy nacházíte hromádky rozstřapených šišek, téměř s jistotou ve vaší blízkosti žije i tento užitečný pták. Hlavně na podzim si datli rádi pochutnají na různém druhu ovoce a bobulovin. Lákají je hlavně na lískové oříšky, moruše, třešně, hrušky, švestky, bez a šípky.

Žluna (zelená i šedá) je výborným požíračem mravenců a jejich larev. Jiný hmyz konzumuje jen zřídka. Rostlinná potrava pro ni také není atraktivní.

Havrani a vrány

Havrani jsou v podstatě takoví „polodraví“ ptáci. Živí se drobnými hlodavci a bezobratlými (slimáky, hady, dešťovkami), kromě nich však nepohrdnou ani pšenicí, kukuřicí, ječmenem, řepou, ořechy a ovocem. Z obratlovců se specializují na hraboše polního a hryzce vodního. Pozemek vám vyčistí také od zdechlin. Naneštěstí si občas pochutná i na mláďatech nebo vajíčkách jiných ptáků.

Vrány jsou také všežravci, populárnější je však u nich masitá strava. Hlavně zjara se živí hmyzem, housenkami, obojživelníky a drobnými obratlovci. Když narazí na zdechliny, neodmítne je, podobně to mají i s bobulemi, ořechy, ovocem a zeleninou.

Straky a sojky

V zimě a na podzim se živí převážně rostlinnou potravou (bobule, hrušky, třešně), v létě se však orientují na masitou stravu. Hlavně v době krmení mláďat loví pavouky, housenky, larvy, červy, blanokřídlaté i drobné hlodavce (např. hraboše). Pokud se v jejich blízkosti objeví slimáci, neodmítnou je. Podobně jako havrani patří k „pohřební službě“, která vaši zahradu zbaví zdechlin.

Sojky nepatří k velkým lovcům, na jaře však nějaký ten hmyz uloví. V ostatním období roku požírají hlavně ořechy a bobule.

Dravci

Z dravců se na vaší zahradě může objevit myšák lesní a jestřáb krahulec. Ničím neobvyklým nejsou ani sovy. Na Slovensku žije samozřejmě mnohem víc dravců, tyto druhy se však nejčastěji vyskytují v blízkosti lidských obydlí. Žádný z dravých ptáků neohrožuje vaši úrodu. Pomůže vám s deratizací hlodavců, bohužel i s likvidací menších pěvců a jejich mláďat. Z hlediska rovnováhy jsou i oni nenahraditelní.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 17.02.2021
Posledná aktualizácia: