Jaro je obdobím, v němž máte poslední šanci na zahradě dohnat to, co jste nestihli na podzim. Některé práce byste měli stihnout už v průběhu února, jiné zase počkají i do května.
Podívejte se, s čím pohnout a na co ještě máte čas.
Mezi úplně první jarní práce na zahradě patří obyčejné uklízení. Pokud jste nestihli na podzim shrabat listí, posbírat spadané větvičky nebo odnosit plevel ze záhonů, udělejte tak ihned, když vyjdou první sluneční paprsky a vám se bude chtít běhat po zahradě.
Zapomenuté květináče nebo zahradní nábytek, který nepřežil zimu, ze svého pozemku také odstraňte ještě předtím, než začne růst tráva a jiná zeleň. Když se zamotají do bujného porostu, budete je hledat velmi těžko. Během prvního teplého počasí se můžete pustit i do oprav altánků, cestiček nebo jiných staveb na svojí zahradě. Pokud si budou tyto práce vyžadovat betonování, počkejte aspoň do května. Čerstvě nalitý beton a mrazy, to není dobrá kombinace.
Když máte na zahradě jezírko, je pravý čas na jeho přípravu na letní sezónu. S těmito pracemi nespěchejte v případě, když chováte ryby. Ze zimního spánku byste je neměli probrat dříve, než teplota vody v jezírku stoupne nad 12 °C. To platí hlavně o jejich krmení. Ryby v chladné vodě nedokážou potravu strávit. Po zimě jsou zároveň dostatečně vyhladovělé, takže by to způsobilo pohromu. Do jezírka s touto teplotou můžete obecně i vysadit jeho nových obyvatele. Konkrétní doba však záleží podle druhu ryb.
Už v únoru můžete klidně začít s odstraňováním vyschlé trávy nebo rákosí a opravami chodníků nebo můstků kolem jezírka. V dubnu zkontrolujte koše s lekníny a přemístěte je z hluboké vody, v které přezimovaly, do mělčí. S výsadbou nových rostlin začněte podle daného druhu.
Pokud máte na zahrádce dost "placu" , nepřemýšlejte příliš dlouho, navrhněte a udělejte si umělé jezírko úplně sami. S naším postupem "jak na to", vám vytvoření zahradního jezírka nezabere víc než 3 až 4 dny.
Číst celý článekS prvním kosením určitě nespěchejte, protože byste svému trávníku spíše uškodili. Přistupte k němu až tehdy, když bude travnatá plocha důkladne vyschlá, a to aspoň do hloubky 10 cm. To samé platí také o prvním zalévání. V časném jaru, tedy v období od začátku března do první poloviny května, se však o svůj trávník můžete postarat jinými způsoby.
Nový trávník je dobré zakládat právě na jaře. Vhodným obdobím je sice i podzim, ale protože nikdy nevíte, kdy se objeví přízemní mrazy, výsledek není jistý. Semena trávy klíčí nejlépe při teplotě od 7 do 15 °C, proto je vysévejte až v průběhu dubna. Mírné poklesy teplot semena trávy nezničí, jen zpomalí jejich růst. Práce, jako je zarovnání a vyhnojení půdy, pískování či postřik proti plevelu, můžete udělat už mnohem dříve, v podstatě okamžitě, když vám to dovolí počasí. Nezapomeňte zkontrolovat také údaje na daném druhu semen. Některé druhy si mohou na klíčení vyžadovat vyšší teploty.
Jarní příprava půdy závisí na mnoha faktorech a je hotovou vědou. Pokud jste ji stihli zkypřit a prohnojit už na podzim, v jarní období s ní nebudete mít v podstatě žádnou práci. Rozdílnou péči vyžadují také záhony, které byly během zimy pokryté mulčem. Otázkou je i rytí. To, jak přesně budete na jaře upravovat půdu, úzce souvisí i s tím, co přesně v ní budete pěstovat. V následujících řádcích se vám proto pokusíme vysvětlit aspoň základní principy, které byste měli dodržovat při jarní přípravě půdy v jednotlivých případech.
Pokud jste půdu na svých záhonech nechali během zimy pokrytou mulčem z organického materiálu nebo praktizujete takzvané zelené hnojení, při kterém zůstávají rostliny na políčkách celou zimu, na jaře musíte udělat jen dvě věci. První je zapracování tohoto materiálu do půdy. Mulč z trávy, plevele nebo listí by měl být rozpadnulý na dostatečně malé části, takže je stačí pomocí motyky zakopat 10–20 cm hluboko.
Při zeleném hnojení mohou být některé rostliny příliš velké. Ty hoďte na kompost, použijte je na následovné mulčování nebo je před zapracováním do půdy rozdrobte. Výhodou je, že zemina, která je během zimy chráněná tímto způsobem, je dostatečně kyprá a také prohnojená. Proto ji nemusíte nijak vylepšovat.
Zemina vystavená mrazu, větru a sněhu bude v o něco horším stavu. U těchto záhonů sehrává hlavní úlohu to, jak jste se o ně postarali na podzim. Pokud jste stihli hnojení i rytí, na jaře stačí políčka jemně zkypřit motykou. Pokud jste to však neudělali, musíte odstranit plevel i zbytky rostlin a jejich menší části zapracovat do země. Půdu důkladně propracujte rýčem a dodejte jí potřebné živiny.
Univerzálním hnojivem je vyzrálý zahradní kompost, který je vhodný na přímé hnojení skoro u všech druzích zeleniny. Můžete ho rozsypat jen na vrch zrytého záhonu nebo zapracovat asi do 10 cm hloubky. Chlévský hnůj nebo slepičince jsou už trochu jiné. Luštěniny, cibuloviny, špenát, salát či ředkvička nesnášejí přímé hnojení chlévským hnojem. Na záhonech, kde se chystáte pěstovat tyto druhy, proto použijte kompost, případně vhodný druh průmyslového hnojiva.
Zastánci tohoto způsobu úpravy půdy tvrdí, že bez pořádného zrytí na políčkách neporoste nic. Jeho odpůrci zase říkají, že jde o genocidu pro všechny půdní mikroorganismy. Rytí ve skutečnosti není pro zeminu nejlepší. V jejích vrchních vrstvách se totiž opravdu nachází ta nejúrodnější část – humus. Při rytí ho zakopete hlouběji, čímž zastavíte všechny důležité půdní procesy a také zabijete mnoho uvedených mikroorganismů.
Neúrodnou půdu dostanete naopak na povrch a celý proces musí začít od začátku. Rytím půdu tedy zkypříte, ale z hlediska její úrodnosti jí můžete zásadně ublížit. Proto není špatné, když popřemýšlíte nad mulčováním nebo zeleným hnojením, u kterých není jarní rytí potřebné.
Jaro je výborným obdobím i na tuto činnost. Pokud se chystáte založit nové záhony, musíte to stihnout nejpozději do konce března. Půda se totiž potřebuje trochu uležet a vstřebat hnojivo, které jí dodáte. Navíc když je zemina přirozeně vlhká, rytí vám půjde od ruky.
Oprava starých záhonů se týká hlavně těch vyvýšených. Zkontrolujte všechny desky, dřevo, cihly nebo jiný materiál, který slouží pro jejich ohraničení. Všechno poškozené a rozpadající se vyměňte. Důležité je také doplnění půdy, která na vyvýšených záhonech postupně klesá. Hnojení a kypření je stejné jako u obyčejných políček.
Skleník je samostatnou kategorií. V první řadě je potřebné zkontrolovat všechny obvodové stěny i střechu. Všímejte si nejen jeho skleněné části, ale i samotné konstrukce. Pokud skleník využíváte na rychlení zeleniny, všechny opravy musíte stihnout nejpozději do poloviny února. Pokud jste na podzim neodstranili zbytky rostlin, vytrhejte je spolu s plevelem.
Ve sklenících nesmíte zapomenout ani na hnojení. Půdní život a činnost mikroorganismů jsou v krytém prostoru trochu odlišné. Proto je doplnění živin potřebné každý rok, a to bez rozdílu, co budete pěstovat. Nezapomeňte také na kontrolu všeho nářadí nebo květináčů. Pokud zjistíte, že se vám v nich usídlili hlodavci alebo jiní zahradní škůdci, všechno důkladně vyčistěte.
Některé druhy zeleniny musíme vysévat skutečně brzy na jaře. Důvodem není jejich dlouhé vegetační období, ale požadavky na život a růst. Pokud bychom je vyseli v teplejším počasí, dočkali bychom se velmi slabé nebo žádné úrody.
Víte o tom, že některé druhy zeleniny si na zahradě rozummějí lépe? Podporují se v růstu a chrání se navzájem. Jako dobří sousedé. Poradíme vám, co s čím sázet, aby vaše zahrada prokvétala.
Číst celý článekPod pojmem předplodiny si můžete představit všechny druhy zeleniny, které se dají vysévat i v létě, ale protože jim chladnější počasí nepřekáží, je škoda nevyužít prázdné záhony. Hovoříme například o ředkvičce, mrkvi, kedlubnu a některých druzích červené řepy. Tyto druhy zeleniny sesbíráte přesně v době, když budete moci na záhon vysadit rajčata, papriku a jiné teplomilné rostliny. Myslete však na svůj osevní plán. Na stejná místa byste neměli po sobě sázet zeleniny stejného druhu, například cizrnu po hrachu (luštěniny) nebo řepu po ředkvičce (kořenová zelenina).
Stromky a keře můžete vysadit na podzim nebo na jaře. Jarní výsadba je vhodnější hlavně u teplomilných druhů, jako jsou meruňky, angrešt, ořechy, goji, broskve nebo vinná réva. S výsadbou nezačínejte spíše než koncem února. Země musí být rozmrzlá aspoň do hloubky 50 cm. Nevysazujte je však později než koncem dubna. Teplé počasí a sušší půda nejsou nejlepšími podmínkami na jejich zakořeňování a aklimatizaci.
Květnová výsadba je už risk, ale s největší pravděpodobností by se vám měly stromky ještě ujmout. V teplejším počasí je jistější sázet zakořenené stromy a keře v kontejnerech. Kmínky bez kořenového systému a listů by měly jít do země určitě dříve. V průběhu dubna můžete vysazovat také všechny druhy růží.
Jarní řez a tvarování ovocných stromů je základem bohaté úrody. Goji – kustovnici čínskou, která bez pravidelného řezu sice bude růst, ale bez jakékoliv úrody, byste měli stihnout ořezat do konce ledna. V průběhu února udělejte řez starých a statných jabloní i hrušek. Mladé stromky, a to bez rozdílu druhu, které jste vysadili na podzim, ořežte až v březnu. Ve stejném období můžete ořezávat také duly, rybízy, oskeruše, angrešt, josty, ostružiny a maliny. Višně a třešně v tomto období už začínají pučet, takže s jejich řezem počkejte až do doby, když oberete všechnu úrodu, tedy na začátek léta.
Milujem prírodu so všetkým, čo v nej rastie a žije. Som vyštudovaná učiteľka pre najmenších drobcov, ktorú však zlákalo písanie, zvieratá a život...
Červená barva kuchyně citelně zvýší váš apetit
Posviťme si aspoň trochu na to, co všechno by nám červená barva měla nabídnout. Nápady na designování a kombinování barev se nechte inspirovat fotkami v článku.
Provensálská kuchyň - dodejte své kuchyni nádech Francie
Je vaším snem mít kuchyni zařízenou v provensálském stylu? Potřebujete zařízení laděné v bílé a stylové doplňky, díky kterým si budete připadat jako na jihovýchodě Francie.
Knihovny - obývák si bez nich nebudete vědět představit
Jsou knihy nedílnou součástí vašeho života a obklopujete se jimi ve velkém? Pak jim pořiďte pořádnou knihovnu, v níž se budou vyjímat a která se zas bude vyjímat ve vašem obývacím pokoji.
Magnolie: druhy (Stellata, Grandiflora či Soulangova), pěstování, sázení, hnojení, stříháníChtěli byste, aby bílá, růžová nebo krémová magnolie zdobila vaši zahradu? V našem pěstovatelském speciálu se dočtete, jak magnolii pěstovat.
Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česnekuVysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?
Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasuJak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.
