Půst v minulosti a dnes: Jak vypadal půst našich prarodičů? + recept na pečeného pstruha

Podle původní křesťanské tradice trvá v těchto týdnech až do Velikonoční neděle období 40denního půstu. Jeho cílem bylo v minulosti pročistit nejen mysl, ale i celý organismus. A dnešní lékaři potvrzují jeho opodstatněnost. Vždyť oddech od masité stravy a regenerace metabolismu prospěje každému. Jak vypadala půstní jídla našich prarodičů a co si naopak během půstu překvapivě dopřáli?

Předvelikonoční půst byl nejdelším očistným obdobím v roce, který naši nábožensky založení předkové poctivě dodržovali. Kromě toho, že se zdržovali zábavy, alkoholu a kouření, dávali velký důraz na vyřazení masitých a mastných pokrmů z jídelníčku. Namísto toho se vařily zejména zahuštěné omáčky z luštěnin, kyselého zelí, brambor nebo hub, polévky ze sušených jablek a švestek a různé moučné a obilné kaše. V kuchyni se používaly i divoce rostoucí rostliny jako medvědí česnek a kopřiva. Typickými půstními jídly byly např. kyselica (zákvas z ovesné mouky zkombinovaný s luštěninami a vařenými brambory), scískanice (slané palačinky z bramborového těsta, smetany a krupice) či kalkýš (pečený koláč z pomletého naklíčeného obilí se špaldovou moukou).

Také žáby, raci a slimáci

Protože studenokrevní živočichové se v minulosti podle křesťanských tradicí nepovažovali za maso, jejich konzumace byla během půstu velmi oblíbená. A tak najdete mezi půstními recepty zejména majetnějších předků např. žabí stehýnka v kapustnici, zaživa vařené raky či slimáky i s jejich kaviárem. Ještě začátkem 20. století se u nás tito živočichové běžně chytali ve volné přírodě právě za účelem jejich kulinářské přípravy.

Ryby – dodnes nejoblíbenější strava během půstu

Mezi nejdostupnější tvory s tzv. „studenou krví“ se považovaly odjakživa ryby. A jejich spotřeba během půstu vždy výrazně vzrostla. Konzumace ryb měla také výrazný zdravotní přínos. Protože v některých oblastech se veřící (zejména dospělí pravoslavní a řeckokatoličtí křesťané) zříkali během půstu i mléčných výrobků, právě ryby byly primárním zdrojem doplnění bílkovin. Jedli se zejména pstruzi, kapři a štiky. Bohatí a šlechtici si mohli dopřát i jesetery, sumce, candáty či sledě. Mnoho historických pramenů uvádí, že množství rybníků na našem území bylo založeno právě kvůli tradici půstů. Naši předkové jedli ryby vařené, pečené, ale také uzené, či dokonce sušené.

Půstní zvyky v kuchyni 21. století

Ať už patříte mezi ty, kteří dodržují náboženské tradice, nebo ne, vyzkoušet vařit chvíli bez masa není na škodu. A můžete se přitom inspirovat našimi prarodiči. „Půstní“ strava založená na luštěninách a rybách je bohatá na bílkoviny, použití například špaldové mouky namísto klasické bílé doplní tělo o více minerálů, o vitamínové bombě v podobě kyselého zelí či medvědího česneku ani nemluvě.

Pečený pstruh na medvědím česneku

Co potřebujeme (4 porce):

mražené pstruhy slovenské značky Radoma od Ryba Žilina (4 ks), máslo (100 g), medvědí česnek (50 g), česnek (1 hlavička), cuketu (1 ks), červenou a žlutou papriku (2 ks), cherry rajčata (200 g), jarní cibulku (1 svazek) balsamico redukci, čerstvé oregano, olivový olej, sůl, mleté koření, polní salát a citrón

Postup přípravy:

Pstruhy potřeme olivovým olejem, zevnitř osolíme a mírně okořeníme. Dovnitř vložíme celé lístky medvědího česneku a příčně překrojený stroužek česneku. Naplněné pstruhy vložíme na plech s papírem na pečení a dáme péct při 180 stupních na cca 12 minut. Hned po upečení je přelijeme rozehřátým máslem, do kterého jsme nakrájeli medvědí česnek. Cuketu a papriku nakrájíme na tenké plátky a spolu s celými cherry rajčaty je na pánvi krátce ogrilujeme. Zelenina by během grilování neměla být na sobě. Po grilování ji vložíme do mísy, kde přidáme nakrájenou jarní cibulku, balsamico redukci a čerstvé oregano. Servírujeme spolu s polním salátem a citronem.

---

---

Publikováno dne: 26.07.2020
Posledná aktualizácia: