Topinambury jsou u nás ještě málo pěstovanou rostlinou, ale postupně získávají na popularitě. Pěstují se extrémně jednoduše a sbírat se dají od podzimu až do jara. Populární jsou i díky svému nízkému glykemickému indexu, což ocení nejen diabetici, ale také lidé snažící se o redukci hmotnosti. Topinambury neobsahují škrob, ale zato jsou bohaté na minerály a stopové prvky, proto by měly být součástí našich jídelníčků.
V tomto článku si povíme nejen o tom, ako topinambury pěstovat, sbírat a skladovat, ale i o tom, ako je následně využít v kuchyni.
Topinambur, známý také jako slunečnice hlíznatá či jeruzalémský artičok, je hlíznatá rostlina z čeledi astrovité, která dokáže dorůst do výšky 1 až 2,5 m. Vzhledem se svými střídavými listy a žlutými květy připomíná slunečnici, proto také název slunečnice hlíznatá (Helianthus tuberosus). Topinambur pochází ze Severní Ameriky a je pojmenovaný podle domorodého kmene Topinamba. Odtud se v 17. století prostřednictvím prvních osadníků rozšířil i k nám do Evropy, kde se stal oblíbený díky své sladké chuti i blahodárným účinkům na lidské zdraví.
Topinambur je nenáročný na pěstování, a dokonce jde o invazívní rostlinu, která se dokáže samovolně šířit. Zajímavostí je, že kvůli této kvalitě byl na Slovensku topinambur v minulosti zakázaný. Změnilo se to až v roce 2014, odkdy je možné tuto rostlinu pěstovat i dovážet. Pěstování topinamburů je tedy poměrně jednoduché, přizpůsobí se jakékoliv půdě, nevadí mu sucho ani vláha. Jde o trvalku, jeho hlízy v půdě v zimě nezmrznou a jsou odolné i vůči nízkým teplotám pod nulou. Na 1 m2 se dá vypěstovat i 5–6 kg topinamburů, které bývají bílé, žluté, červené, až dokonce purpurové barvy. Známé jsou i svojí sladkou chutí, ale dužinou nepřipomínají batáty, ale spíše zázvor.
Výhodou topinamburů je jejich nenáročnost na pěstování, díky čemuž jsou vhodnou plodinou i pro začínající pěstitele. Nezáleží přitom, zda žijete na východě, západě, severu nebo jihu – tato rastlina se okolním podmínkám přizpůsobí. Stačí jí vyhradit dostatečné místo pro růst, které se doporučuje ohradit, aby se rostlina nešířila dál.
Topinambury je možné vysadit už 2–3 týdny po odeznění posledních jarních mrazů, kdy se zem oteplí, ale ideálně by se měla teplota půdy pohybovat kolem 10 °C. Co se týká množství, doporučuje se vysadit 5–10 rostlin na jednoho člena domácnosti. Při čtyřčlenné domácnosti tedy lze vysadit 20–40 rostlin. Hlízy se sadí podobně jako brambory. Ideální je sázet ve 30–40cm odstupech do 10–15cm hloubky. Rostliny je možné sázet do květináčů a nádob, avšak musí být dostatečně velké, protože rychle vyrostou a budou potřebovat víc prostoru. Topinambury vysazené v nádobách neporostou do takové výšky jako volně sazené topinambury, s čímž je třeba počítat. Pokud si nejste jistí, zda chcete topinambury v zahradě ponechat i za rok, je bezpečnější vysadit je do nádob, resp. prostor pro růst ohraničit pletivem nebo plotem.
Jak už bylo uvedené, topinambur je nenáročný a poradí si v prakticky jakýchkoliv podmínkách. Když se však bavíme o ideálním stanovišti, podobně jako slunečnici mu vyhovují sluncem zalitá místa, kde bude mít dostatek tepla. Pokud se nasadí hustě u sebe, mohou jiným rostlinám způsobovat stín (dorůstají do výšky 1–2,5 m), ale zároveň i závětří. V domácích podmínkách je proto vhodným místem například okolí plotu, podél pozemku nebo jako předěl jednotlivých částí zahrady. Dejte si však pozor, aby se tato snadno se šířící rostlina nedostala za hranice vašeho pozemku, k sousedům.
Topinambur se přizpůsobí i kvalitě půdy, ale výbornou volbou jsou hlinito-písčité půdy a dobře propustné půdy, díky kterým si ulehčíte i sběr. Hlízy a celá rostlina jsou v půdě dobře zakořeněné, proto se budou snáze vybírat z lehké půdy než z těžké jílovité. Ideální pH půdy je mírně zásadité a mělo by se pohybovat od 5,8 do 6,2.
Zálivka je důležitá hlavně v době sázení, když hlízy na to, aby začaly klíčit, potřebují dostatek vláhy. Už vyklíčené rostliny si na bohatou zálivku nepotrpí. Vyhovuje jim pravidelná závlaha, ale bez problémů zvládnou i delší období sucha. Vláhu můžete zvýšit i v červenci a srpnu, když se teploty vyšplhají nad 30 °C, kdy všechny rostliny potřebují víc závlahy.
Ve výživné půdě by topinambury neměly potřebovat hnojivo navíc, důležité je, aby měly dostatek živin na jaře, když začínají růst. Půdu můžete pohnojit ještě před sázením a použít můžete buď kompost, nebo vícečelové hnojivo pro různé druhy rostlin. Hnojivo stačí použít na jaře, když rostlina roste a potřebuje čerpat více živin.
Další z výhod topinamburů je, že nepřitahují velkou pozornost škůdců. Není proto potřebné připravovat postřiky a speciální přípravky. Zřídka mohou rostlinu napadnout mšice, kterých je jednoduché se zbavit přípravkem proti mšicím, příp. odstranit napadené listy a zbytek rostliny umýt hadříkem nebo zahradní hadicí. To samé platí i pro různá onemocnění, která se naštěstí topinamburům vyhýbají.
Mšice jsou malí a nevinně vypadající živočichové, kteří svými rozměry jen zřídka přesáhnou víc než půl centimetre. Ve skutečnosti však hovoříme o jednom z nejrozšířenějších hmyzů, který parazituje na užitkových, ale i okrasných rostlinách a je postrachem pro všechny zahrádkáře. Obvykle se proti...
Číst celý článekSběr topinamburů se liší od sběru běžných plodin, a to v tom, že je nejlepší je sbírat průběžně, ne všechny najednou. Díky tomu budete mít čerstvé topinambury k dispozici od konce léta až do brzkého jara. Topinambury se totiž dají sbírat i v zimě, protože hlízy jsou odolné a zvládnou teplotu až do -30 °C. Hlízy jsou připravené na sběr přibližně 130 dní od vysazení, což poznáte podle toho, že nadzemní část rostliny začne hnědnout. Protože jsou usazené pevně v zemi, osvědčeným nástrojem na sběr se staly rycí vidle. Jimi je vhodné uvolnit půdu v okolí rostliny přibližně v 0,5m okruhu. Dejte si pozor, abyste při sběru topinambury nepropíchli a nepoškodili, protože to by mělo vliv na jejich skladování.
Sběr může být náročným úkolem, protože hlízy jsou v zemi pevně zakořeněné. Jejich sběr bude proto vyžadovat praxi. Na to, aby šel sběr co nejjednodušeji, je potřebné si vybrat den, kdy je sucho a půda se ryje snadno. V zimě budou sběr komplikovat mrazy, přičemž je potřebné počkat se sběrem na dobu, kdy nebude půda zmrzlá. Při sběru vás může lákat vykopat větší množství do zásoby, ale tento krok se nedoporučuje, protože dlouhodobé skladování topinamburů je nesmírně náročné. Po vykopání hlíz je hned uložte na chladné místo a dobře uskladněte. Nadzemní část topinamburů je možné použít na skrmování pro zvířata, ale když stonky zdřevnatí, je možné je spálit nebo nasekat a vložit do biologického odpadu.
Na rozdíl od běžných brambor, ktoré lze ve vyhovujících podmínkách skladovat několik měsíců, vám topinambury tak dlouho nevydrží. Důvodem je jejich tenká slupka, přes kterou topinambur rychle vysychá. Čerstvě vykopaný topinambur vám tak vydrží přibližně 10–14 dní. Topinambury se krátkodobě skladují v ledničce, přičemž nejvhodnější je uložit je do uzavíratelné nádobky nebo mikrotenového sáčku, aby byla ztráta vlhkosti minimální. Nesmí se skladovat při pokojové teplotě, protože jsou náchylné na plíseň. Dalším vítaným způsobem skladování je ve sklepě s co nejvyšší vlhkostí, nejlépe 85–95 %, díky které si topinambur svoji vlhkost zachová. Teplota by se měla pohybovat kolem 0 °C, přičemž v těchto podmínkách mohou být uskladněné po dobu 2–5 měsíců.
Zimování topinamburů není nutné – jsou odolné i vůči silným mrazům. Hlízy, které v zimě v zemi zůstanou, zvládnou teploty až do -30 °C. Jejich sběr je možný v zime i brzy na jaře, kdy je sběr jednodušší. Zimní mráz poruší kořenovou soustavu, která už nebude držet tak pevně jako na podzim, proto se na jaře snáze dostanete k hlízám. Pokud hlízy na jaře nevykopete, začnou klíčit a vyrostou vám nové rostliny.
Topinambury se rozmnožují rychle a snadno. Pokud si chcete rostlinu opatřit, můžete vysadit hlízu, která vám od jara pěkně vyroste, nebo si rostlinu vykopat od známého, který topinambury pěstuje. Pěstitelé topinamburů se většinou rádi podělí, protože rostliny se rychle šíří a mohou nekontrolovatelně zabrat velkou plochu.
Topinambury je možné využít mnoha způsoby – v kuchyni dokážou nahradit brambory, květák a další zeleninu a přílohy. Topinambury lze vařit, péct, napařovat, smažit, dusit, jíst syrové i zavářet. Topinambur je možné přidat do téměř každého receptu, zejména jako zdravější náhradu brambor. Vynikající jsou v zeleninových a krémových polévkách na různé způsoby, lze z nich upéct placky, fašírky, připravit saláty, krémy, omáčky, pomazánky, a protože mají sladkou chuť, lze je použít i v koláčích, muffinech i lívancích.
Používají se na přípravu topinamburové kaše, přičemž postup je podobný jako u brambor. Pokud se vám topinambury špatně loupou, lze je uvařit vcelku a oloupat po uvaření. Vaří se kratší dobu, do 10 minut, a po změknutí stačí slít, přidat smetanu, máslo, sůl, koření a topinambury rozkvedlat. Topinambury lze opéct jako brambory nebo ugrilovat jako zeleninu. Stačí je nakrájet na rovnoměrné kousky a na oleji na mírném ohni pomalu opékat s přidáním soli a kořenin podle chuti. Také dobře chutnají upečené v troubě, kde je stačí pokapat olejem, okořenit, případně posypat parmezánem a zapéct při vyšší teplotě (230 °C) na krátkou dobu, asi 10 minut nebo do zlatohněda.
Často kladenou otázkou bývá, jak čistit topinambury. Svým tvarem a různými záhyby připomínají zázvor, ale jejich slupka je mnohem tenčí. I čištění proto bude jednodušší, až na všechny záhyby topinamburů, kterým je třeba se zvlášť věnovat. Jednou z možností je použít škrabku na brambory, která je však přednastavená na hrubší slupku brambor, proto byste z topinamburů zbytečně hodně odřezali. Lepší alternativou je už obyčejný kuchyňský nůž, kterým stačí slupku jemně olupovat.
Vhodnou volbou je i ostřejší kartáč, kterým se zbavíte nejen bláta a nečistot, ale také samotné slupky. Nejtěžší je vyčistit vnitřek záhybů, kde se mohou nečistoty zachytávat. Když si už nevíte rady, topinambur jednoduše rozlomte nebo rozřežte v místě záhybu, do kterého se potom dostanete mnohem jednodušeji. Náročné čištění slupky je mnohokrát důvod, proč se někteří rozhodnou slupku na topinamburu ponechat, což je úplně v pořádku, protože hlízy lze konzumovat i se slupkou. Pokud se však rozhodnete ji očistit, oloupané hlízy vložte do misky s vodou – jinak by na vzduchu začaly tmavnout.
Protože topinambury dlouho čerstvé nevydrží, jednou z možností, jak je déle použít, je sušení. Na sušení jsou vhodnější větší topinambury, protože po vysušení zmenší svůj tvar asi o 50 %, protože topinambury jsou z převážné části (80 %) tvořené vodou. Na sušení si proto vyberte větší kousky, které můžete, ale nemusíte oloupat. Topinambury následně nakrájejte na tenké plátky a poskládejte buď do sušičky, nebo na plech. Pokud se rozhodnete pro sušení v sušičce, následujte instrukce vašeho konkrétního modelu. Když budete sušit v troubě, plech nejdříve vyložte papírem na pečení. Můžete je sušit na nižším stupni (150–160 °C) přibližně hodinu. Topinambury neustále kontrolujte, aby se náhodou nepřipálily.
Z topinamburů lze podobným způsobem upéct chipsy. Topinambury si nakrájejte na tenké plátky, pokapejte olivovým olejem, osolte, okořeňte černým kořením, případně použijte bylinky podle chuti. Vhodné je použít hrubozrnnou sůl kvůli textuře. Troubu nechte předehřát na 180 °C a plech vyložte papírem na pečení, na který topinambury poskládáte. Budou se péct jen krátce, 10–15 minut, přičemž je důležité je neustále kontrolovat, aby se nespálily. Kromě hlíz je ale možné sušit i květy topinamburu, ze kterých se dá připravit čaj. Květy stačí nasbírat a usušit v sušičce nebo v troubě na nízkém stupni. Účinky čaje jsou podobné jako účinky hlíz a takto si topinambur budete moci dopřát po celou zimu v podobě čaje.
Topinambury se s oblibou pěstují a konzumují nejen kvůli své chuti, ale také blahodárným účinkům na lidské zdraví. Představme si několik z nich:
Vysoká hladina inulinu na jedné straně pomáhá udržovat probiotickou kulturu ve střevech, na druhé strane může u některých lidí způsobovat i mírné těžkosti. Zvýšené množství inulinu může vést k nafukování, plynatosti, bolesti břicha až mírnému průjmu, proto je třeba jíst topinambury s mírou, hlavně poprvé. S menším množstvím si ověřte, zda vám tyto těžkosti nezpůsobuje. Tento nežádoucí efekt je výraznější u lidí s intolerancí na fruktózu.
Moje záľuby sa vždy točili okolo kreatívnych činností a jazyka. Bavilo ma kresliť, maľovať, písať a učiť sa cudzie jazyky. Aj to ma doviedlo k...
Inspirace pro vaši terasu a zahradu - připravte si příjemné posezení
Plánujete upravit svou terasu či zahradu, avšak nemáte nápady? Vyzkoušejte některý z našich tipů.
Černý gauč se stane dominantou každého obývacího pokoje
Je černý gauč dobrou volbou? Určitě ano. Podívejte se, jak dobře může v místnosti vypadat a s čím vším se dá kombinovat.
Originální stojany na deštníky
I vaše předsíň si zaslouží nádech originality! Projevte svou osobnost a kreativitu při výběru doplňků a dodejte život i té najponurejšej vstupní hale.
22/11/2023 13:07A když jsou tak odolné proti mrazu proč není zmínka o jejich sázení na podzim? Zajímá mě to. Děkuji.