Vřes obyčejný – pěstování, stříhání a rozmnožování

Vřes, také známý i pod názvem šedivník, patří do čeledi vřesovitých rostlin a řadí se k léčivým bylinám. Do této čeledi se řadí pouze jeden druh a tím je právě Vřes obyčejný (Calluna vulgaris).

Lidé tuto rostlinu spojují s různými vřesovci. Ty však patří do jiné čeledi. Jak vřes pěstovat? Jakým způsobem vřes rozmnožovat? Vyžaduje vřes složitou péči? Všechno podstatné o této rostlině se dozvíte v následujícím článku.

Vřes obyčejný

Jde o nízký keř, který dosahuje výšky od 20 až 50 cm. Ve volné přírodě se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách, horských loukách nebo okrajích jehličnatých lesů. Originální původ má v oblasti severní Evropy, Skandinávie. Vřes obyčejný je příznačný svojí zelenou barvou, ale v období kvetení dominuje bílá, růžová, tmavofialová až červená barva květů zvonkovitého tvaru.

Kvetení probíhá v období od konce léta až po pozdní podzim. Nepsaným pravidlem bývá, že pokud vřes začíná kvést, podzim se už blíží. Pro samotnou rostlinu je ideální kyselejší půda, ale na živiny je vřes skutečně nenáročný. Navíc dobře snáší mráz i sníh a žádné zazimování nebo přesazení není nutné. Ideální je vřes do skalky, předzahrádky nebo na pěstování v květináči například i na balkonu nebo terase.

Léčivé účinky

Mnoho lidí to ani neví, ale právě vřes obyčejný je mnohokrát součástí léčivých bylinných čajů. Příznivě působí především na ledviny, močové ústrojí i samotnou prostatu. Má velmi silné protizánětové účinky a rozpouští močové kameny. Zároveň pomáhá odvodu tekutin z těla a tedy má detoxikační účinky. Uklidňuje nervovou soustavu, zlepšuje spánek a příznivě působí i při revmatických onemocněních. Keřík přitom stačí jednoduše otrhat (ořezat) a samotnou květnatou nať nechat vysušit.

Vysazení vřesu

Nejvhodnější období pro výsadbu vřesu je v jarních nebo podzimních měsících. V zásadě vřes vysazujte na místo, kde také dlouhodobě zůstane. Jak jsme už naznačili, přesazení není nutné a vřes sám ho nesnáší moc dobře.

Při výsadbě ať už do květináče, nebo do skalky-zahrádky myslete na to, aby měl vřes dostatek světla. Ideální půda je kombinací substrátu zeminy (kyselá), písku a rašeliny. Dokonce můžete koupit i speciální substrát pro vřesovité rostliny. Pokud chcete mít plochu tvořenou vřesovitými rostlinami, doporučujeme vám vysázet vřesy najednou, 8–15 kořenů na metr čtvereční.

Pěstování vřesu obyčejného

Tuto rostlinu si oblíbí i ten „nejlenivější“ zahrádkář. Rostlina je skutečně vděčná a nevyžaduje žádnou speciální péči. Dobré je čas od času vřes zastřihávat, aby větvičky vyháněly nanovo a nedošlo ke zpráchnivění větviček.

Pro hnojení je dobré používat hnojivo určené i pro rododendrony. Speciální hnojivo pro vřesovité rostliny v nabídce nenajdete. Samotný vřes je na závlahu nenáročný a vystačí si i s málem. Pravidelná zálivka v letních měsících však určitě není na škodu. Stejně tak ho můžete zalévat i v zimě v době oblevy. Kořen vřesu obyčejného se dožívá přibližně 15–20 let.

Pěstování vřesu v květináči

Keříček je vhodný umístit i na terasu nebo na balkon. V tom případě rostlinku vysaďte do květináče. Je potřebné rostlinu vysadit do vhodného substrátu a pravidelně zalévat, protože má vřes omezený zdroj živin. Květináč by tak měl disponovat drenážní vrstvou.

Rozmnožování rostliny

Vřes obyčejný je možné rozmnožovat dvěmi způsoby. Tím nejtypičtějším je zakořeňování odřezků. Odřezáváme odřezky o délce asi 20 cm a následně do připravené půdy tyto odřezky zapícháváme. Nad zemí však zůstane pouze jeden pupen. V půdě se vřes začne zakořeňovat a následně rozpínat.

Druhým způsobem je tzv. potápění výhonků. Protože vřes je poměrně rozpínavý druh keříku, výhonky můžete začít ohýbat směrem do půdy a za 1 až 2 roky výhonek zakoření. Takto dosáhnete celistvý povrch obrostlý samotnými vřesy.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 12.12.2018
Posledná aktualizácia: